RV Hotel & Restaurant Consulting |

STROJ NA KONGRESY
Hotel & SPA, březen 2011, Martin Verner
Roman Vacho zahájil jako ředitel provoz kongresového Clarionu v pražských Vysočanech. S kapacitou dvou a půl tisíce kongresových hostí a téměř šesti sty pokoji se jedná o obra svého druhu. Jak na své působení vzpomíná?

V době od března 2007 do prosince 2008 jste byl ředitelem hotelu Clarion Congress Hotel Prague. Od jaké fáze jste byl angažován a podílel jste se na koncipování provozu?Někdy na počátku roku 2007 jsem byl vyzván k diskusi o možnosti podílet se na dokončení a uvedení do provozu největšího kongresového projektu v naší republice současnosti i historie. Ocitl jsem se mezi betonovými odlitky, částmi budov bez zastřešení – stav odpovídal velmi hrubé stavbě. Jediná návštěva rozhodla o přijetí možná největší výzvy mého profesního života. Koncepce provozu byla naštěstí jasná ještě před vytvořením projektu.

Jak byste hodnotil vysočanskou lokalitu?Jde o velmi dobré strategické rozhodnutí. Z metra vstoupíte v podzemí přímo do hotelu a nemusíte ani vyjít ven. A tato lokalita se bude architektonicky a developersky rozvíjet. Zcela jistě bude vytvářet další možnosti pro řadu firem, které zde najdou své sídlo.

Jaké přístupy v řízení vyžaduje kongresový hotel na rozdíl od provozu běžného typu?Takovýto typ hotelového zařízení s tak velkou ubytovací a kongresovou kapacitou vyžaduje především obrovské úsilí při tvorbě týmu a následně spíše orientaci na vedení jeho členů než na technokratické řízení. Nemohl jsem zde postupovat cestou takzvané rodinné atmosféry jako u zámeckého hotelu, ale musel jsem se zaměřit především na kvalitu a rychlost poskytovaných služeb.

Kolik hostů obslouží Clarion najednou? Tušíte, jakou kongresovou kapacitu má Praha?Hotel má 559 pokojů, což může klidně znamenat 1118 hostů na snídani. Celková kapacita kongresového centra je 2500 sedících účastníků. Takže si lze představit i 5000 coffeebreaků a 2500 obědů.
Nejsem si jist, jestli někdo může říci, jaká je celková kongresová kapacita Prahy. Já to nevím.

Hraje architektura hotelu, především dispoziční řešení, zásadní roli a v jakém smyslu?Jistě je podstatná pro pocity klientů, ale především musí sehrát kladnou roli v naplnění základních provozních priorit a cílů stavby. Současná moderní architektura vytváří prostředí pro aplikaci všech možných a nemožných moderních technologií, které současný klient pro svůj pobyt na kongresu či meetingu potřebuje a vyžaduje. Architektura je nepostradatelná součást celé kongresové instituce.

Trendem je propojovat hotel s jinými aktivitami – nákupy, wellness – je to dobré?Zcela jednoznačně. Možnost nákupní příležitosti, relaxace, zábavy a odpočinku pod jednou střechou je dobrá nejen pro účastníky. Mnohdy jezdí s doprovodem a nakupování je pro ně naplněním jednoho z cílů cesty. Dokonce bych řekl, že nikoliv nepodstatným. Sám si pamatuji, jak jsem často nakupoval dárky domů na letišti ve freeshoppu.

Jak byste charakterizoval kongresového turistu?Jde o klienta, který přijel pracovat. V rámci své cesty chce poznat alespoň ve zhutněné podobě zemi nebo město, kde se účastní kongresu.

Liší se délka pobytu a utratí kongresový turista více než běžný?Turista utratí v rozsahu koeficientu 1, kongresový klient koeficient 3, tedy 3x více. Navíc čerpá řadu dalších služeb, které turista nepotřebuje.

Mohl byste nastínit vytíženost hotelu, ceny, za které je byznys klientela ubytovávána?Všeobecně nemůže být hotel obsazen pod 65 procent a cena je zcela jistě o jednu až dvě třetiny vyšší než u turisty přijíždějícího prostřednictvím touroperátora.

Kdybyste organizoval konferenci pro 1000 lidí, kde byste ji v rámci ČR uspořádal?Takových míst v republice mnoho není. Kromě Prahy ještě Brno nebo Ostrava. Volil bych spíše Brno a pro doprovodné programy bych využil vinařskou oblast, kde se máme zcela jistě čím pochlubit. Všude bych se však potýkal s nutností použít pro ubytování několik hotelů.

Co v ČR v oblasti kongresové turistiky zásadně postrádáte?Kvalitní produkty a infrastrukturu především v regionech. V Praze již všichni byli, ale co jim nabídneme a kde je ubytujeme v regionech? Kongresový i domácí turista potřebuje kvalitu a něco, proč by na konkrétní místo jel nebo se tam vracel. Recese obrat k lepšímu ještě prodloužila.

Co byste chtěl v oblasti kongresového hotelnictví změnit? Vidíte nějakou díru na trhu?Díru nevidím, vidím mnoho ubytovací kapacity, mnoho míst u jednacích stolů a málo klientů. Co musíme změnit, je systém propagace a přilákání většího množství klientů tohoto segmentu.

Podporují kongresovou turistiku města nebo stát?Verbálně především před volbami všichni a všude. Celkově je náš průmysl hotelů a služeb spíše ponechán svému osudu. Nikdo nám nedá dotace, když prší nebo je sucho. Jen v regionech, kde si uvědomují, že oblast cestovního ruchu může být významným zaměstnavatelem a tvůrcem sociálních jistot podstatných částí obyvatelstva, to začíná fungovat.

7. března 2011

Příjemné povídání s paní Ing. Ivonou Permanovou dalo prostor na vznik tohoto rozhovoru pro
TOP Hotelnictví 2011
Váš
Roman Vacho

30. ledna 2011
Hoteliér, překupník a chudák klient

Na Klínovci v Krušných Horách jsem za několik posledních měsíců zažil mnohé. možná to jednou budu publikovat i knižně, ale jedna věc mne překvapila a musím se s ní podělit.

Život je v našich horách krušný, ale my, hoteliéři si jej ještě ztěžujeme.
Chytráků, vyčůránků a překupníků je zde víc než nás hoteliérů
A my jim ještě pomáháme k jejich snadnému žití na náš úkor.
Někteří úmyslně, protože si nedělají hlavu s dańovou povinností za svůj business, ani s odvody za zaměstnance a jejich sociální jistoty.
Chyba!!! Možná lépe řečeno nezákonné jednání. Ale pokud to stát dovolí, kdo by to nevyužil, že.
Naší nejhorší chybou ale je, že na těchto základech necháme na naše náklady podnikat překupníky a různé pseudo cestovní kanceláře.
Za uplynulou sezónu jsem získal zkušenost, že překupník objedná celou kapacitu hotelu na několik měsíců.
Uzavřít smlouvu, která by jej k něčemu zavazovala, to ani náhodou.
Ceny na dolní hranici možného, záruky žádné, storno pobytů klidně den předem.
To se to podniká na naše náklady.
Budu konkrétní. protože, teprve až si uvědomíme, že tuto nákazu a překupnický mor musíme odstarnit sami, tak teprve potom můžeme začít prosperovat a myslet na rozvoj našich hotelů. Pracovat za náklady – 20% nelze.
Paní Pavla Churá, stojí za několika zkrachovalými firmami RTM, Ideal Tours, dnes Reinhard Touristik.Kolik hotelérů ještě bude věřit jejím objednávkám. My víme, že realizovala cca 30% objednávek. Klient jí nezajímá. Pouze její profit. Že na hoteliéra nic nezbyde, že ona podniká bez nákladů, to je přeci jen a jen náš problém.
A klient?
A co je nám po něm. Dokonce mi zmíněná osoba poradila, ať obalujeme řízky dvakrát, aby vypadaly větší.

Chudák klient, přesně jak je to v nadpise.

Závěr
Zašněme uvažovat.
Začněme počítat.
Začněme myslet na budoucnost.

My tady chceme být ještě mnoho dalších let, tak nestavějme náši budoucí prosperitu na neadekvátních cenách a na spolupráci s někým, kdo nás jen vysává

Váš

Roman Vacho