Krizový management
– realizace krizové strategie v podnicích cestovního ruchu
- specifika krizového managementu v cestovním ruchu
Krizový management v řadě podniků a společností zcela jistě vyvolává období ekonomické recese.
Ale je tomu tak vždy?
Nemůže tato potřeba vzniknout i v dobách, kdy se o recesi ani nemluví?
Je možné krizím předcházet nebo lépe snižovat jejich dopad do života společností?
Roman Vacho, odborník hotelového a gastronomického průmyslu, který v tomto oboru stále získává zkušenosti již více než 30 let, se bude snažit umístit a specifikovat tuto obecnou managerskou techniku do prostředí a potřeb oblasti cestovního ruchu a průmyslu hotelů a restaurací.
V každém čísle našeho Fóra Asociace hotelů a restaurací ČR si velmi pozorně přečtu úvodní sloupek prezidenta. Pavel totiž dokáže nadnesenou formou sdělovat pravdu, až z toho mrazí nejen za krkem. Stejně tak jsem to udělal i tento týden, když jsem otevřel únorové číslo. Jsem přesvědčen, že slova o regionech a jejich nutné aktivizaci jsou zcela na místě, krom toho, tuto vizi a cestu jsem sám začal prosazovat již někdy před devíti lety. Rád bych se v následujících vydáních pravidelně zapojil do diskuse na témata, která nás v současné době zcela obklopují a sužují právě z pohledu regionů.
Úmyslně jsem použil termín recese, protože krize je slyšet a vidět všude okolo nás kam se jen podíváme. Nehledě na to, tak náš průmysl provázejí krize v mnohem častějších periodách, než současná celosvětová. Naše problémy především v Praze, ale nejen zde, nás trápí již déle než posledních 6 měsíců a můžeme si za ně společně se svými investory především sami. Mnohem problematičtější vidím spíše krizi hodnot v naší práci, než krizi ekonomickou.
Jsem zastáncem volného trhu v plném jeho rozsahu, ale musím se zamýšlet, proč v některých případech funguje kontraproduktivně.
Cestovní ruch a Česká republika, respektive Praha, byla před několika lety hodnocena jako jedna z destinací s nejvyšší mírou návratnosti investicí do ubytovacích kapacit / 8-9% /. Tento impulz vedl k investorským krokům, které zvýšili ubytovací kapacity a možnosti v hotelech v letech 2004-7 o cca 32%, v tom samém období narostl počet hostů pouze o 6% a počet přenocování vzrostl pouze o 0, 1%. Jednoduchá čísla jasně ukazují, kde jsme, a jsem přesvědčen, že až ČSÚ vydá čísla roku 2008 budou se pomyslné nůžky rozevírat ještě víc. Zcela jistě klesla návratnost investic do tohoto průmysl někde na úroveň 2-3%. 35 tisíc hotelových pokojů v Praze /Vídeň 24 tisíc/ a minimální růst příjezdů hostů vedou k cenovým problémům. Problematické je i snižování průměrné délky pobytu. Všechny ukazatele směřují směrem dolů, až na velmi nepočetné výjimky.
Myslím si, že právě v tomto čase nastane „lámání chleba“. Nabídka převyšující poptávku bude zásadním nástrojem k růstu kvality produktů hotelového a restauračního průmyslu. Dojde k zániku některých podniků, firem a společností. Jsem přesvědčen, že řada podniků změní v tlaku ekonomických podmínek charakter svého podnikání a zařadí se na správné místo, kde již měli být dávno. Virtuální finanční zdroje, které mimochodem byly příčinou současné ekonomicko-hospodářské recese, se dostanou na svojí reálnou úroveň a jsem také přesvědčen, že investoři přesunou tyto zdroje především mimo Prahu, tedy do regionů, pokud ucítí potenciál zhodnocení svých prostředků. Pokud ne, budou tyto zdroje alokovat dále na východ a to by mohla být špatná zpráva především pro potencionální regiony Česka.
Recese přináší výzvy a možnosti. Rád bych se právě na tomto místě chtěl podělit s názory na toto téma a pokusit se zveřejňovat impulsy, podněty a nápady především z regionů a zahájit malou, pravidelnou, měsíční diskusi na toto téma. Budu velmi rád za Vaše názory a návrhy.
Váš
Roman Vacho
