V době od března 2007 do prosince 2008 jste byl ředitelem hotelu Clarion Congress Hotel Prague. Od jaké fáze jste byl angažován a podílel jste se na koncipování provozu?
Někdy na počátku roku 2007 jsem byl vyzván k diskusi o možnosti podílet se na dokončení a uvedení do provozu největšího kongresového projektu v naší republice současnosti i historie. Ocitl jsem se mezi betonovými odlitky, částmi budov bez zastřešení – stav odpovídal velmi hrubé stavbě. Jediná návštěva rozhodla o přijetí možná největší výzvy mého profesního života. Koncepce provozu byla naštěstí jasná ještě před vytvořením projektu.

Jak byste hodnotil vysočanskou lokalitu?
Jde o velmi dobré strategické rozhodnutí. Z metra vstoupíte v podzemí přímo do hotelu a nemusíte ani vyjít ven. A tato lokalita se bude architektonicky a developersky rozvíjet. Zcela jistě bude vytvářet další možnosti pro řadu firem, které zde najdou své sídlo.

Jaké přístupy v řízení vyžaduje kongresový hotel na rozdíl od provozu běžného typu?
Takovýto typ hotelového zařízení s tak velkou ubytovací a kongresovou kapacitou vyžaduje především obrovské úsilí při tvorbě týmu a následně spíše orientaci na vedení jeho členů než na technokratické řízení. Nemohl jsem zde postupovat cestou takzvané rodinné atmosféry jako u zámeckého hotelu, ale musel jsem se zaměřit především na kvalitu a rychlost poskytovaných služeb.

Kolik hostů obslouží Clarion najednou? Tušíte, jakou kongresovou kapacitu má Praha?
Hotel má 559 pokojů, což může klidně znamenat 1118 hostů na snídani. Celková kapacita kongresového centra je 2500 sedících účastníků. Takže si lze představit i 5000 coffeebreaků a 2500 obědů.
Nejsem si jist, jestli někdo může říci, jaká je celková kongresová kapacita Prahy. Já to nevím.

Hraje architektura hotelu, především dispoziční řešení, zásadní roli a v jakém smyslu?
Jistě je podstatná pro pocity klientů, ale především musí sehrát kladnou roli v naplnění základních provozních priorit a cílů stavby. Současná moderní architektura vytváří prostředí pro aplikaci všech možných a nemožných moderních technologií, které současný klient pro svůj pobyt na kongresu či meetingu potřebuje a vyžaduje. Architektura je nepostradatelná součást celé kongresové instituce.

Trendem je propojovat hotel s jinými aktivitami – nákupy, wellness – je to dobré?
Zcela jednoznačně. Možnost nákupní příležitosti, relaxace, zábavy a odpočinku pod jednou střechou je dobrá nejen pro účastníky. Mnohdy jezdí s doprovodem a nakupování je pro ně naplněním jednoho z cílů cesty. Dokonce bych řekl, že nikoliv nepodstatným. Sám si pamatuji, jak jsem často nakupoval dárky domů na letišti ve freeshoppu.

Jak byste charakterizoval kongresového turistu?
Jde o klienta, který přijel pracovat. V rámci své cesty chce poznat alespoň ve zhutněné podobě zemi nebo město, kde se účastní kongresu.

Liší se délka pobytu a utratí kongresový turista více než běžný?
Turista utratí v rozsahu koeficientu 1, kongresový klient koeficient 3, tedy 3x více. Navíc čerpá řadu dalších služeb, které turista nepotřebuje.

Mohl byste nastínit vytíženost hotelu, ceny, za které je byznys klientela ubytovávána?
Všeobecně nemůže být hotel obsazen pod 65 procent a cena je zcela jistě o jednu až dvě třetiny vyšší než u turisty přijíždějícího prostřednictvím touroperátora.

Kdybyste organizoval konferenci pro 1000 lidí, kde byste ji v rámci ČR uspořádal?
Takových míst v republice mnoho není. Kromě Prahy ještě Brno nebo Ostrava. Volil bych spíše Brno a pro doprovodné programy bych využil vinařskou oblast, kde se máme zcela jistě čím pochlubit. Všude bych se však potýkal s nutností použít pro ubytování několik hotelů.

Co v ČR v oblasti kongresové turistiky zásadně postrádáte?
Kvalitní produkty a infrastrukturu především v regionech. V Praze již všichni byli, ale co jim nabídneme a kde je ubytujeme v regionech? Kongresový i domácí turista potřebuje kvalitu a něco, proč by na konkrétní místo jel nebo se tam vracel. Recese obrat k lepšímu ještě prodloužila.

Co byste chtěl v oblasti kongresového hotelnictví změnit? Vidíte nějakou díru na trhu?
Díru nevidím, vidím mnoho ubytovací kapacity, mnoho míst u jednacích stolů a málo klientů. Co musíme změnit, je systém propagace a přilákání většího množství klientů tohoto segmentu.

Podporují kongresovou turistiku města nebo stát?
Verbálně především před volbami všichni a všude. Celkově je náš průmysl hotelů a služeb spíše ponechán svému osudu. Nikdo nám nedá dotace, když prší nebo je sucho. Jen v regionech, kde si uvědomují, že oblast cestovního ruchu může být významným zaměstnavatelem a tvůrcem sociálních jistot podstatných částí obyvatelstva, to začíná fungovat.

Na Klínovci v Krušných Horách jsem za několik posledních měsíců zažil mnohé. možná to jednou budu publikovat i knižně, ale jedna věc mne překvapila a musím se s ní podělit.

Život je v našich horách krušný, ale my, hoteliéři si jej ještě ztěžujeme.
Chytráků, vyčůránků a překupníků je zde víc než nás hoteliérů
A my jim ještě pomáháme k jejich snadnému žití na náš úkor.
Někteří úmyslně, protože si nedělají hlavu s dańovou povinností za svůj business, ani s odvody za zaměstnance a jejich sociální jistoty.
Chyba!!! Možná lépe řečeno nezákonné jednání. Ale pokud to stát dovolí, kdo by to nevyužil, že.
Naší nejhorší chybou ale je, že na těchto základech necháme na naše náklady podnikat překupníky a různé pseudo cestovní kanceláře.
Za uplynulou sezónu jsem získal zkušenost, že překupník objedná celou kapacitu hotelu na několik měsíců.
Uzavřít smlouvu, která by jej k něčemu zavazovala, to ani náhodou.
Ceny na dolní hranici možného, záruky žádné, storno pobytů klidně den předem.
To se to podniká na naše náklady.
Budu konkrétní. protože, teprve až si uvědomíme, že tuto nákazu a překupnický mor musíme odstarnit sami, tak teprve potom můžeme začít prosperovat a myslet na rozvoj našich hotelů. Pracovat za náklady – 20% nelze.
Paní Pavla Churá, stojí za několika zkrachovalými firmami RTM, Ideal Tours, dnes Reinhard Touristik.Kolik hotelérů ještě bude věřit jejím objednávkám. My víme, že realizovala cca 30% objednávek. Klient jí nezajímá. Pouze její profit. Že na hoteliéra nic nezbyde, že ona podniká bez nákladů, to je přeci jen a jen náš problém.
A klient?
A co je nám po něm. Dokonce mi zmíněná osoba poradila, ať obalujeme řízky dvakrát, aby vypadaly větší.

Závěr
Začněme uvažovat.
Začněme počítat.
Začněme myslet na budoucnost.

My tady chceme být ještě mnoho dalších let, tak nestavějme náši budoucí prosperitu na neadekvátních cenách a na spolupráci s někým, kdo nás jen vysává

Váš

Roman Vacho

Dva závěry
1. mnoho zájemců o poradenství, ale až když jak se říká „jde tlusté do tenkého“, škoda, že jsme se nenaučili se poradit, než něco dokopáme, bylo by to lacinější a mělo by to smysl
2. vidím velký prostor pro rozvoj domácího, ale i zahraničního cestovního ruchu v regionech / žádná nově objevená Amerika/ a proto se začínám plně věnovat Krušným Horám

Váš
Roman Vacho

ROMAN VACHO

Na Vysočanských vinicích 939/16

Praha 9 – Vysočany

190 00

Czech Republic

E-MAIL:

info(zavináč)romanvacho.cz

MOBIL:
+420 721 53 66 54
+420 724 03 03 26

TEL+FAX:

+420 283 88 05 34

IČ: 73815276

Můj den a proto jsem se odhodlal přidat něco, co nikdy nespatřilo světlo světa, ale bylo myšleno naprosto vážně

Hotel, který v ČR nemá obdoby / všichni si to myslí! Nebo lépe, chtějí myslet!!!

Tři čtvrtletí od otevření Clarion Congress Hotelu Praha hodnotí v našem rozhovoru jeho generální ředitel Roman Vacho

Otázky kladl: Miroslav Navara

Když byl s počátkem jara roku 2008 slavnostně otevřen Clarion Congress Hotel Praha ve Vysočanech, vyskytly se pochybnosti: tradičně nejprůmyslovější pražská čtvrť, ne právě nejhezčí na pohled, stranou od historického středu města, s jistou „proletářskou“ aurou – sem umístit luxusní hotel, navíc velmi velkorysých rozměrů? Očekávání – zejména na konkurenčních místech – nehýřila optimismem…Proto naše první otázka v předvánočním rozhovoru s generálním ředitelem Romanem Vacho nemohla znít jinak:

O co jste opíral svou nepochybně značnou dávku odvahy, když jste přijal výzvu stát se tím nejodpovědnějším za proces záběhu takového projektu?

Musím předeslat, že ony původní pochybnosti o perspektivách takového konceptu plynuly z povrchnosti, popř. neinformovanosti o celkovém obchodním záměru projektu. Když jsem se s ním seznámil do hloubky, už se rozhodně nejevil jako nereálný. Především – v době vzniku byl prvotní záměr nejprve obchodní galerie a teprve na druhém místě – z několika různých možností – byl zvolen hotel, jako vhodná kombinace, schopná podpořit obchodní výsledky objektu. Jinak řečeno – jde o kombinaci provozů, které jsou s to navzájem vyrovnávat, nebo přinejmenším zmírňovat vlny, jimiž zákonitě trh ve všech svých segmentech v časové rovině prochází…  

Kromě toho – a to bych rád na tomto místě podtrhl – spolupráce s architektem projektu, Danielem Mrkosem z Brna byla příkladná. Na rozdíl od jiných srovnatelných projektů, kdy jak vím se mnohdy „doimprovizovává“, my jsme od začátku poměrně přesně věděli, čeho chceme dosáhnout a tomu jsme podřídili realizaci – byť byla někdy velmi nákladná. Navíc – když jsme objevili provozní možnosti, s nimiž se předem nepočítalo, ale které znamenaly podstatné rozšíření užitnosti objektu, neváhali jsme. Jako příklad může sloužit změna projektu, která znamenala zvýšení stropu velkého sálu k dosažení světlosti 8 m – aby odtud bylo možné odbavovat TV přenosy. Díky tomu se jich už za dobu naší existence několik uskutečnilo (např. Miss ČR,  či pořad Podepsáno srdcem). Ostatně velkorysost ze strany investora byla v souladu s obchodním záměrem – vždyť jsme hotel o 559 pokojích ( včetně 25 luxusních apartmá), 4000m2 konferenčních ploch s kapacitou účasti až 2500 osob – takový objekt by dnes neměl šanci na úspěch, kdyby nenabízel opravdu to nejnovější, co současná  technologie skýtá… Jen pro ilustraci – u nás může bez potíží najednou spolehlivě běžet 700 notebooků, IT technologie jsou vedeny jedním kabelem, IT systém je rovněž nejmodernější.

Nu a hovořím-li o modernosti, nemohli jsme opomenout odpovídající šíři gastronomické nabídky a možností pro odpočinek – welness a fitness podle nejnovějších trendů.

Při svých prvotních úvahách jsem rychle pochopil, že lokalizace objektu také není tak nevýhodná, jak by se na první pohled mohlo zdát: díky poloze na stanici metra, při několika směrech hlavních dopravních tahů a s 630 parkovacími místy naše poloha opravdu není problém.

Konečně – pokud jde o Vysočany, potažmo naše bezprostřední okolí – rozhlédněte se: uvidíte částečně zeleň a částečně slušně rekonstruované moderně vyhlížející administrativní a obytné budovy, o nic horší, než jinde ve městě. Vyjdeme-li opět ze záměru projektu, tzn. že jsme velký kongresový hotel s nároky které s tím souvisejí, nikoli romantický hotýlek pro zamilované dvojice, pak opět nevidím problém. Stručně shrnuto – k tomu, abych se pustil do této funkce, bylo třeba odvahy jen přiměřeně. Rozhodně jsem nešel do rizika nereálnosti – a navíc – mám letité zkušenosti z vedení hotelu a to nemalého – GH Pupp v Karlových Varech.

Neodbytně se nabízí také druhá otázka: hotel Clarion hostil nedávný – velmi dramatický kongres ODS. Jak jste zajišťovali jeho průběh, za který – pokud vím – vám předseda Topolánek velmi srdečně poděkoval?

Taková akce nás – jako hotel, který si organizaci kongresů dal přímo do názvu – rozhodně nemůže nijak zaskočit. Faktem je, že šlo o akci co do kvantity náročnou, zúčastnilo se více než 1100 hostů a novinářů a nutno poznamenat, že v dosti vypjaté atmosféře. Dovolím-li si poznámku takříkajíc z naší „kuchyně“, pak řeknu, že všechny akce bereme velmi vážně, ale některé ještě o něco vážněji…A k takovým kongres ODS přirozeně náležel. Pro všechna naše pracoviště to znamenalo dvacetihodinové velmi mimořádné nasazení po dobu tří dnů, se zvýšeným důrazem na kvalitu výrobní praxe, flexibilitu (např. – jednání se protáhlo, nutno posunout čas stravování a to rozhodně ne tak, že polévka bude stydnout na stole – apod.), ochranu, logistiku činností. Jestliže průběh kongresu dnes můžeme hodnotit jako skutečně úspěšný, pak pro nás to znamená nikoli akci mimořádných organizačních rozměrů, ale především akci, která nám výrazně pozdvihla prestiž. Mnoha osobnostem, které nás dosud neznaly, jsme měli příležitost se představit a předvést naše služby a jestliže předseda Topolánek nám upřímně poděkoval, pak jsme ocenili i to, že mezi přítomnými byla také řada podnikatelů, kteří po našich službách, jak věříme, sáhnou i během své běžné, každodenní praxe. Kromě toho zaznělo, že náš hotel by se po tak dobrých zkušenostech mohl stát místem setkávání ODS i v budoucnosti…

Také třetí otázka se takříkajíc nabízí sama: současné globální ekonomické problémy nesou své důsledky – m.j. i v cestovním ruchu. Jak jim hodláte čelit ve vašem hotelu?

Řetězec hotelů CPI je ryze český, v tuto chvíli sestávající z 11 objektů, pražský je největší. Záměrem společnosti je rozšířit síť tak, abychom měli hotel ve všech krajských městech. Aktuálně např. je v úvaze převzetí hotelu Atom Ostrava. Ryze české vlastnictví již samo o sobě eliminuje některé nepříznivé vlivy. Cestovní ruch však určitým výkyvům čelil tu a tam i v minulosti a dlužno poznamenat, že vždy nalezl pomocnou ruku „jen na konci svého vlastního ramene“…Podle mého názoru skutečný dopad krize můžeme očekávat až v nadcházejícím roce – odhaduji pokles kolem 20-30 %. Pochopitelně svoji úlohu přitom hraje fakt, že při rozhodování, kde ušetřit, sáhnou mnozí především po nákladech na cesty a výlety. Další nepříznivou okolností je přesah nabídky nad poptávkou v hotelových kapacitách v Praze. Konkurenční střet pak nutí rozhodnout, zda chci mít hotel obsazen i za cenu prodělku, nebo nechám pokoj prázdný. Moje zkušenost z Karlových Varů praví, že výhodnější bylo část kapacity mimo sezonu zavřít, ve zbytku však udržet cenovou hladinu. Za nízkou cenu se nedostaví výdělek, ztrácí se smysl vynaložené práce a nákladů. Nadcházejících několik let bude složitých, bude nutno přemýšlet o každém haléři, za všech okolností nutno udržet kvalitu. Jedině ta pomůže hotelu přežít…

Pak tedy i čtvrtá otázka se sama nabízí: vysokou kvalitu a na ni vynaložené přiměřené náklady se podaří zajistit jen se spolehlivým, kvalifikovaným personálem. Jak si počínáte v této oblasti?

Myslím, že lidé jsou v hotelu to nejdůležitější. Když se Clarion ve Vysočanech dokončoval, začínal jsem ve čtyřčlenném týmu prodávat a současně připravovat náběh na otevření. Během šibeničně krátké doby jsem potřeboval přijmout 180 pracovníků. Jen si představte: za současné dostavby nákupní galerie jsme my museli vybalit, rozmístit a zase odstranit obaly např. z 600 televizorů, 600 minibarů, roznést např. 2300 polštářů, atd. atd. Logistika takového náporu si vyžadovala doslova minutovník jednotlivých úkonů. To byl naprosto nezapomenutelný zážitek a považuji za velké štěstí, že jsme to zvládli. Ovšem – práce u nás není procházka, za dobu naší existence se 80 % lidí vyměnilo. Jde však o proces tříbení a výběru kýženým směrem. Něco málo přes deset dnů jsme připravovali úspěšnou zahajovací party v březnu loňského roku pro cca 3000 hostů, dnes jsme schopni obstát při velkých kongresových i společenských akcích. To se neobejde bez citlivého a spravedlivého přístupu k zaměstnancům. Je nutné, aby pro svou práci měli motivaci, viděli v ní určitou perspektivu a také za ni byli patřičně ohodnoceni. Krátce – výkon a motivace musejí být v rovnováze. Se svým týmem se do budoucna dívám s důvěrou, i když vím, že před námi nejsou zrovna bezstarostné časy…

Krizový management v řadě podniků a společností zcela jistě vyvolává období ekonomické recese.
Ale je tomu tak vždy?
Nemůže tato potřeba vzniknout i v dobách, kdy se o recesi ani nemluví?
Je možné krizím předcházet nebo lépe snižovat jejich dopad do života společností?

Roman Vacho, odborník hotelového a gastronomického průmyslu, který v tomto oboru stále získává zkušenosti již více než 30 let, se bude snažit umístit a specifikovat tuto obecnou managerskou techniku do prostředí a potřeb oblasti cestovního ruchu a průmyslu hotelů a restaurací.

Dobré zprávy

• DPH na stravovací služby bude patrně ve snížené sazbě. HOTREC a Asociace hotelů a restaurací ČR se o to již snaží několik let, a těchto 10% snížení odvodu státu nejen napraví chyby rozdílu vstupu a výstupu do podnikání, ale a v to věřím, zvýšení kvality a udržení se nad vodou řadě malých podnikatelských subjektů
• dobrou zprávou zcela jistě je oslabení CZK, ale je to také houpačka, coje dobré pro občany je smrtící pro průmysl hotelů a restaurací, průmysl je totiž klasickým exportérem a silná koruna je tedy nižším příjmem a „složenky“ se musí platit každý měsíc
• konkurence přibývá jako v pohádce Hrnečku vař! a výsledkem bude přežití kvalitních produktů průmyslu
• díky růstu nezaměstnanosti potencionální možnost obměny pracovníků na nejnižších pozicích služeb
• a v neposlední řadě Češi zůstanou více doma a to je příležitost pro připravené podniky v regionech a dejme si ruku na srdce, kolik let o těchto nevyužitých možnostech mluvíme a mluvíme a jen mluvíme

Špatné zprávy

• ještě pár dní a ČSÚ zveřejní detailní výsledky roku 2008
• zcela jistě zveřejní přírůstek ubytovací kapacity, zkrácení délky pobytu, pokles průměrné ceny ADR, pokles REVPAR, skoro nulový nárůst příjezdové turistiky
• všechny tyto ukazatele budou i po celý rok 2009 klesat
• k dispozici bude řada subjektů, které získají investoři s disponobilními finančními prostředky, a po jejich uchopení budou mít odvahu a radikální změnou předmětu podnikání své zdroje zhodnotí / což zase není tak špatná zpráva, protože z trhu zmizí „rádo-by hotely“, kde je skoro ostuda někoho ubytovat

Odpoledne jsem se zamýšlel, že dnešní zamyšlení bude spíše o politice, protože jsem se klasicky, tak jako již mnoho měsíců, vytočil u Otázek Václava Moravce. A nakonec jsem si řekl, že je hloupost psát jen Špatné zprávy. Ale jak se znám, tak mi to nedá. Tak tedy příště

Váš

Roman Vacho

Datum, které má mnoho hodnot i informací a nejen pro mne

Před deseti lety

pan prezident Havel vyhlásil přistoupení České republiky do NATO

Před rokem

jsme společně s mým týmem ukončili mnohoměsíční, neskutečnou práci na přípravě a realizaci dostavby, vybavení, personálním zabezpečení a zahájení provozu Clarion Congress Hotel Prague****. Díky Vám všem, kteří jste mi byli oporou, které jsem štval a ždímal k tomuto, pro nás všechny, nepředstavitelnému osobnímu a týmovému výkonu. Díky Vám všem kolegyně a kolegové.

Před třemi měsíci

Vyvrcholení pocitu marnosti. Uvědomění si všech vazeb, které mne obklopují a se kterými nechci mít nic, ale vůbec nic společného. V pravém slova smyslu vysvobození.

Egoismus, naprostá lidská nezralost, odborná nezkušenost, řídící schopnosti i bez zkušenosti řídit pionýrský oddíl, hurvínkovství, falešné kamarádství a neschopnost řídit procesy i uvnitř vlastnické skupiny, názor jako jedna z nejhorších vlastností člena týmu, nástroj loajality jako vynucovací prostředek zlomení identity jednotlivce, bezskrupulózní uchopení myšlenek členů týmů a vydávání je za své, zcela nekorektní jednání s dodavateli, které není založeno na žádném jiném, než podlém přístupu, bezprecedentní ztráta času na poradách, kde jste se dozvěděl obecně známé, opakoval jste dávno známé a nikdy vám nikdo neporadil jak na to nebo třeba jinak, systém řízení, který nebude schopen fungovat na racionálních principech, protože nikdo není schopen a ochoten formulovat myšlenky změn a racionálního vedení, centrální řízení společnosti nerespektující ani zkušenosti socialismu, natož potřeb současnosti.  A pomalu bychom se dostali ke staré známé diskusi o rybách a rybnících.

Nyní

Jsem velmi rád, že jsem mohl realizovat pro investora tento projekt. Pro mne to byla obrovská, jedinečná a neopakovatelná možnost profesní a odborné zkušenosti. Co bylo zcela neocenitelné, bylo to, že nikdo, podtrhuji nikdo, z rádoby nadřízených do mojí a naší práce nezasahoval. Nedivím se. Tady šlo o dřinu a práci, její naplánování a realizaci, odbornost, zkušenost, lidskost v přístupu, diplomacii a schopnost něco vést. Ne jen o chodbové plkání, mlžení, intrikování a předstírání aktivity.
Od poslední životní zkušenosti jsem se již odpoutal. Nebylo to tak jednoduché, jak jsem si myslel. Rád bych na závěr uveřejnil část dopisu, který jsem včera obdržel jako reakci za blahopřání a poděkování k prvním narozeninám. Moc mne mrzí, že nechci zveřejnit pisatele, ale mám obavy, že by měl velké problémy se svými nadřízenými.

„Pane řediteli. Moc děkuji za přání a vyřizuji pozdravy od lidí v mém okolí.  Bylo to fakt hektické, ale s odstupem času na to člověk vzpomíná rád a rozhodně mu dělá dobře, co jsme dokázali. Hlavně teda Vy – protože dát dohromady tým lidí, kteří budou táhnout za jeden provaz, kteří se umí i při práci smát, kteří se navzájem podrží, kteří jsou lidsky na jedné vlně – to jen tak někdo nedokáže. A proto před Vámi smekám a hluboce se klaním! Jste fakt borec pane řediteli, a jak jsem již jednou napsal – rozhodně by mi bylo velikou ctí se s Vámi opět pracovně potkávat někde jinde a někdy jindy!  Někde jsem jednou četl jeden citát, že „každá práce je naším vlastním, námi podepsaným portrétem“ a já si myslím, že jednou se tento Váš portrét bude dražit na aukcích za velké peníze!
Pane řediteli – DĚKUJEME!!!! DĚKUJEME za vše, co jste nám dal, za vše, co jste nás naučit a budeme se nažit, abychom Vám neudělali ostudu!

Moc děkuji a vím, že to, co je napsáno výše, je ze srdce a upřímné.

Všem, kteří se mnou u toho byli, ještě jednou děkuji a přeji vše dobré

Roman Vacho

Rath hrozí čistkou v pojišťovnách, Sobotka ho přirovnal ke Gottwaldovi

Únor bílý pole sílí a taky kupředu levá, kupředu levá…….

Panečku, to se jim to oslavuje a zrovna dneska.
Pravdou je, že jeden ze socanů chce policii všude, jen ne u svých noshledů, druhý s připravuje na čistky i mezi svými. 5O. léta a normalizace alá PaRath…

Máme se na co těšit

Váš

Roman Vacho

Úmyslně jsem použil termín recese, protože krize je slyšet a vidět všude okolo nás kam se jen podíváme. Nehledě na to, tak náš průmysl provázejí krize v mnohem častějších periodách, než současná celosvětová. Naše problémy především v Praze, ale nejen zde, nás trápí již déle než posledních 6 měsíců a můžeme si za ně společně se svými investory především sami. Mnohem problematičtější vidím spíše krizi hodnot v naší práci, než krizi ekonomickou.

Jsem zastáncem volného trhu v plném jeho rozsahu, ale musím se zamýšlet, proč v některých případech funguje kontraproduktivně.

Cestovní ruch a Česká republika, respektive Praha, byla před několika lety hodnocena jako jedna z destinací s nejvyšší mírou návratnosti investicí do ubytovacích kapacit / 8-9% /. Tento impulz vedl k investorským krokům, které zvýšili ubytovací kapacity a možnosti v hotelech v letech 2004-7 o cca 32%, v tom samém období narostl počet hostů pouze o 6% a počet přenocování vzrostl pouze o 0, 1%. Jednoduchá čísla jasně ukazují, kde jsme, a jsem přesvědčen, že až ČSÚ vydá čísla roku 2008 budou se pomyslné nůžky rozevírat ještě víc. Zcela jistě klesla návratnost investic do tohoto průmysl někde na úroveň 2-3%. 35 tisíc hotelových pokojů v Praze /Vídeň 24 tisíc/ a minimální růst příjezdů hostů vedou k cenovým problémům. Problematické je i snižování průměrné délky pobytu. Všechny ukazatele směřují směrem dolů, až na velmi nepočetné výjimky.

Myslím si, že právě v tomto čase nastane „lámání chleba“. Nabídka převyšující poptávku bude zásadním nástrojem k růstu kvality produktů hotelového a restauračního průmyslu. Dojde k zániku některých podniků, firem a společností. Jsem přesvědčen, že řada podniků změní v tlaku ekonomických podmínek charakter svého podnikání a zařadí se na správné místo, kde již měli být dávno. Virtuální finanční zdroje, které mimochodem byly příčinou současné ekonomicko-hospodářské recese, se dostanou na svojí reálnou úroveň a jsem také přesvědčen, že investoři přesunou tyto zdroje především mimo Prahu, tedy do regionů, pokud ucítí potenciál zhodnocení svých prostředků. Pokud ne, budou tyto zdroje alokovat dále na východ a to by mohla být špatná zpráva především pro potencionální regiony Česka.

Recese přináší výzvy a možnosti. Rád bych se právě na tomto místě chtěl podělit s názory na toto téma a pokusit se zveřejňovat impulsy, podněty a nápady především z regionů a zahájit malou, pravidelnou, měsíční diskusi na toto téma. Budu velmi rád za Vaše názory a návrhy.

Váš

Roman Vacho

Všichni všem a všude chtějí pomoci. Kladu si stejné otázky jako Vy. Jak dlouho budou moje a jejich děti splácet tyto sociál dary??? Já vám to řeknu přesně. DLOUHO

Průmysl hotelů a restaurací potřebuje v této chvíli především

- snížit sazbu DPH u stravovacích služeb
- snížit sociální odvody za zaměstnance
- zrychlit odpisy
- a stejně jako všichni exportéři slabou CZK

Všechny tyto kroky může stát udělat okamžitě. Nejde o cestu ke zvýšení zisku, ale je to jedna z možností jak vytvořit podmínky k udržení cohu a nutné kvality poskytovaných služeb. Kvalita produktu bude rozhodovat o přežití jednotlivých subjektů

Ekonomický pokles je špatnou zprávou, ale dlouhodobá krize hodnot, jak jí vidíme je horší. Ale o tom až příště

Váš

Roman Vacho

http://www.cot.cz/

http://www.e-vsudybyl.cz/

http://www.gastronomickyobzor.arisnet.cz/

http://www.foodservice.cz/

http://www.cestovni-ruch.cz

http://www.czecot.com/cz/

]]> http://www.romanvacho.cz/kde-o-nas-vedi/feed/ 0 http://www.romanvacho.cz/profesni-draha-roman-vacho/ http://www.romanvacho.cz/profesni-draha-roman-vacho/#comments Sun, 18 Jan 2009 11:51:02 +0000 admin http://www.romanvacho.cz/?p=12 Závěr roku 2010 přinesl zásadní rozhodnutí. Stal jsem se společníkem ve 3 star activity hotels, s.r.o., prokuristou a managing directorem. Konzultační činnost jsem omezil na projekty, které mi jsou spíše potěšením, protože rozhodnutí vrátit se do regionů a věnovat se rozvoji malého hotelového řetězce dostal současnou priorytu mého pracovního zájmu.

V letech 2009 – 2010 jsem se plně věnoval několika projektům jako konzultant, ale i jako výkonný manager. Ať již to byl krásný projekt Zameckého hotel Loučeň, příprava podnikatelských záměrů na olomoucku, západních Čechách, ale i na Slovensku.

V letech 2007 – 2008 jsem měl příležitost uvést do života jeden z největších projektů hotelového průmyslu poslední doby Clarion Congress Hotel Prague ****, 559 pokojů. Mým úkolem především bylo:

-    Zapojit se do týmu investora a společně dovést výstavbu hotelu k otevření ve stanoveném termínu

-    Řídit, organizovat a realizovat vybavení hotelu

-    Zabezpečit a postupně složit pracovní tým hotelu od managementu po realizační pracovníky cca 190

-    Připravit výběrová řízení na dodavatelské společnosti outsourcingových služeb

-    S více než ročním předstihem před otevřením hotelu zahájit obchodní činnost a práci prodejního a marketingového oddělení hotelu

-    V krátkém časovém úseku před otevřením hotelu realizovat nástupy pracovních týmů, zaškolení, trénink a společně zabezpečit slavnostní zahájení provozu. Tato etapa trvala přesně 12 dní!!!

-    Zásadním úkolem bylo zahájit provoz, uvést hotel na trh a realizovat představy investora

V letech 2006-2007 jsem jako společník, jednatel a partner založil RV Hotel & Restaurant Consulting,OSVČ a VDM Hotel & Restaurant Consulting, s.r.o., jejich hlavní činností byly především:

-    ekonomické poradenství, přednášková činnost, poradenská činnost při tvorbě projektů cestovního ruchu, hotelového průmyslu a gastronomie s akcentem na rozvoj MICE v regionech

-    zajímavá byla tvorba a příprava projektu „Lázně duše“ pro město Loket nad Ohří, osobní pomoc při realizaci dnes velmi úspěšného „Karlovarského lázeňského festivalu“, který propojuje Tourfilm festival v Karlových Varech

-    Osobní odpovědnost za dostavbu, vybavení, personální zabezpečení a uvedení do provozu hotelu 559 pokojů, Clarion Congress Hotel Prague**** /9 měsíců hlavní úkol

-    Konzultační činnost při vzniku 3 Star aktivity hotels a jejich etablování v Krušných horách

-    Účast při vzniku destinačního managementu v karlovarském kraji, člen poradního sboru hejtmana, aktivní účast při tvorbě ROP NUTS II pro čerpání prostředků z EU

V letech 1996 – 2006 jsem řídil v pozici generálního ředitele Grandhotel PUPP Karlovy Vary *****, akciová společnost

-    V počátečním období jsem v rámci společnosti řídil ještě další dva hotely a dvě provozní jednotky

-    Po konsolidaci ekonomické situace byly hlavní úkoly v růst kvality poskytovaného produktu, jeho profilace na standard Hotel de Luxe*****, obměna týmu za profesionálně výraznější osobnosti

-    Z profesního pohledu byly velmi zajímavé možnosti účasti na postupných rekonstrukcích objektu, navrácení původního vzhledu hotelu do předválečných let návratem komunikace k budově a výstavbou nového parkoviště, vybudování komerčních ploch k pronájmu obchodům a institucím, rekonstrukce všech společenských prostor a Slavnostního sálu, vybudování a následné rozšíření  Bechers Baru, vybudování privátní kliniky Harfa, komplexní rekonstrukce Parkhotelu PUPP s vybudováním dvou mezonetových apartmánů v půdních prostorách

-    Velmi zajímavá byla i možnost podílet se na výstavbě a provozu Golf Club Karlovy Vary a PUPP tenis resort Praha

-    Neodmyslitelnou součástí této etapy mé práce byl osobní podíl při zabezpečování dodavatelských služeb pro Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary. Osobně jsem řídil deset ročníků této velmi úzké a úspěšné spolupráce

-    Aktivně jsem se podílel na růstu kvality produktu lázeňství celého regionu

V letech 1991 – 1995 pro mne bylo velmi inspirující se podílet na dokončení stavby a zahájení provozu v té době největšího hotelu v ČR, ATRIUM HOTEL PRAGUE, později Hotel HILTON Prague

-    v té době výstavba prvního zásadního projektu budování kongresového hotelu v ČR jako oponenta Paláce kultury Praha / Kongresové centrum Praha

-    možnost podílet se na tvorbě kongresového produktu/ MICE v ČR a být u následného vzniku takových společností jako GUARANT, PROMOPRO, CCL a mnoha dalších

V letech 1981 – 1991 jsem měl jedinečnou možnost být od samého vzniku při dostavbě Paláce kultury Praha/ Kongresové centrum Praha a jeho uvedení do provozu

-    v tomto podniku jsem měl v průběhu let možnost profesně růst od nejnižších pozicí až po funkce středního, vyššího a vrcholového managementu gastronomického úseku. Neocenitelným přínosem byla možnost využívat nejvyspělejší technologické a technické prostředky pro zabezpečení chodu tohoto významného podniku

-    zkušenosti jsem získával při realizaci velkých sjezdových a kongresových akcí, které mi velmi dobře posloužili v dalším profesním růstu a plnění úkolů v podnicích a společnostech pro které jsem pracoval v následujících letech

-    měl jsem možnost řídit Reprezentační část Paláce kultury, která zabezpečovala služby představitelům státu ale i zahraničním delegacím účastnících se významných akcí organizovaných v těchto letech

-    velmi důležitým momentem dalšího odborného a managerského růstu byla možnost po dobu šesti let být členem vrcholového vedení Paláce kultury Praha

-    v této době jsem vystudoval Střední hotelovou školu Praha, Podskalská ulice

V letech 1973 – 1981 jsem se nejdříve vyučil ve Středním odborném učilišti Českého svazu spotřebních družstev v Praze- Klánovicích.

-    Pracoval jsem pro Jednotu LSD Mnichovo Hradiště jako kuchař a později jako číšník.

-    Absolvoval jsem základní vojenskou službu, kdy jsem zastával funkci proviantního a finančního náčelníka samostatné jednotky

-    Před odchodem do Prahy jsem pracoval v Mladé Boleslavi

Bude i dále oslabovat koruna?  Pokud ano bude to dobrá zpráva pro hoteliéry a restauratéry.

Ale dokáže tento mírně optimistický vliv na realizaci výnosů vyrovnat pokles aktivního cestovního ruchu.

Nedokáže!!!

Letošní propad 35% v příjezdu turistů je realitou. Nikdo z nás za to nemůže, ale trpět budeme všichni.

Čeká nás cenová válka a podbízení již tak krvelačných touroperátorů?

Ano, čeká a ještě si nedokážeme uvědomit, jak to bude drastické. Touroperátorům již nebude stačit to, že hoteliéři jsou neoficiálním, úvěrovacím ústavem jejich činnosti/ splatnost více než 120 dní, tedy když to jde!!! Ale snížením počtu příjezdových čísel a velkým nadbytkem ubytovací kapacity v Praze půjdou ADR ceny dolů. REVPAR bude katastrofální, obsazenost v roce 2009 spadne ze současných 65%, v mém odhadu na 49%.

Jen doufám, že se mýlím

Váš

Roman Vacho

-          Come into the stakeholder´s team and together bring up the construction to the opening on time

-          Manage,organize and choose the eqiupment of the hotel

-          Form the whole team from management to service (about 190)

-          Prepare tenders for outsourcing firms

-          More than year before the opening start with the sales and marketing activities

-          Just before the opening manage joining of the employees (education, training, preparation of the gran mening). This part took just 12 days!!!

-          Fundamental aim was to bring the hotel on the market and realize the conception of the stakeholder.

www.cchp.cz

2006-2007 I had a broker and partner established RV Hotel & Restaurant Consulting and VDM    Hotel & Restaurant Consulting, Ltd., its main akctivities were firn of all:

-          Economic consultancy, extensions, consultancy in tourist trade with emphasis on development of MICE in the regions

-          Interesting was preparing of the project  „Spa of the Soul“ for Loket nad Ohří town, personal help in realization of very successful „ Spa festival in Karlovy Vary“  and „Tourfilm“

-          Personal responsibility for the opening and managing of the Clarion Congress Hotel Prague

-          Consultancy at the beginning of the 3 Star Activity Hotels in Krusne hory (West Bohemia)

-          Participation at the biginning of the Destination management project in Karlovy Vary, member og the hetman´s team, member of the ROP NUTS II team (EU founds)

www.romanvacho.cz

1996 – 2006 I was a MD and CEO of the Grandhotel PUPP Karlovy Vary *****, join stock company, one of oldest property in Central Europe / since 1701

-          At the beginning I was a managing director of another two hotels, which were in the company

-          There were two main aims after consolidation of the economic situacion, upgrading the hotel into  standard Hotel de Luxe*****and  revision of the team

-          I was very interesting to have a change to re-reconstuct the hotel back to its original appeance from the 30´s. As well as the new premises – Becher´s Bar, Spa Clinic Harfa, Roman Bath and loft apartments in Parkhotel Pupp were very challenging.

-          Really interesting was also posibility to cooperate on contruction of the club house of Golf Club Karlovy Vary and PUPP tennis resort Praha

-          Inseparable was also the back up of the International Film Festival in Karlovy Vary

-          Active participation on grow up the quality of spa products in the whole region

www.pupp.cz

1991 – 1995 I was very inspired by the construction and opening of the biggist hotel of the Czech republic that time -  ATRIUM HOTEL PRAGUE, later Hotel HILTON Prague

-          Crucial project of the congress / business tourism and the first competitor of the Prague Congress Centre

-          Posibility to participace on establishing of the MICE in the Czech Republic and to be at the start of such a companies a GUARANT, PROMOPRO, CCL and so on.

1981 – 1991 I had a chase to be at the opening of Palác Kultury Praha / Congress Centre Prague

-          I had a change to grow up from the lowest possition into middle and top management of F&B. 

-          I gained the experience in big congresses that helped me to meet a target in my next carrier

-          I was managing the representational part of the Palac Kultury, service for the representatives of the goverment and international delegation

-          I was in the top management for six years

-          In this time I graduated at Hotel High School Prague

www.kcp.cz

1973 – 1981 I was graduated at Gastronomic School like a cook and waiter in Prague Klánovice. 

-          I was working at Jednotu LSD Mnichovo Hradiště as a cook and later as a waiter.

-          Military service,  quartermaster and finance officer

-          I was working in Mlada Boleslav before I transferred to Prague

Ta první věta – ta diskuse, která proběhla včera byla zajímavá, edukativní, myslím, že jsme ji potřebovali, potřebovali jsme taky vědět, co nás vlastně rozděluje. Ne vždy a ne se vším jsem souhlasil, nicméně ten poslední bod usnesení, že se tím budeme zabývat, tak to je závazek výkonné rady.

Druhá věc – často se tu hovořilo o změně. Změna není jenom personální, změna není jenom programová, změna není jenom organizační, změna je i změna myšlení. Já doufám, že dnes, pokud pominu to závěrečné hlasování, které je vždycky na každém kongresu v neděli večer traumatizující záležitostí, tak musím říct, že proběhly dvě akce, které by nás měly trochu nabudit k tomu, že je možné se domluvit. A to je Ivan Langer a jeho odstoupení v případě volby 1. místopředsedy a teď už nepřítomný Evžen Tošenovský a jeho postoupení vlastně Petrovi Bendlovi fakticky k postu čtvrtého místopředsedy. To by nás mělo zavazovat k tomu, že prostě jsme schopni nacházet ty mosty, jsme schopni zahrabávat ty příkopy a jsme schopni se dohodnout.

Já bych chtěl poděkovat za skvělou organizaci, hlavní kanceláři, Honzovi Kočímu a všem manažerům. Toto je možná místo. Děkuji. Britští konzervativci měli svůj Black Pull Brighton, teď se scházejí v Birgminghamu, kde je 4000 lidí v sále. Pokud jsme našli své místo a ono jich v republice moc není, kde můžeme zasedat, myslím, že zázemí tohoto hotelu, Roman Vacho, kterého známe samozřejmě z hotelu Pupp, který je dnes ředitelem tohoto hotelu a hlavně organizátoři z naší strany zvládli tu akci perfektně.

Já jim děkuji, vám přeji šťastnou cestu a doufejme, že ustojíme všechny ty turbulence a že budeme schopni normálně pracovat.

Děkuji a přeji pěknou noc.

Ing. Mirek Topolánek, předseda vlády ČR, předseda ODS a poslanec PČR

ZDROJ: http://www.ods.cz

2.Vysněný hotel na prodloužený víkend?
Ten, který řídím, s obsazeností 98%

3.Kdo je nejzajímavější osobností, se kterou jste se pracovně setkal?
Bylo jich několik, ale jsem přesvědčen, že pro mne osobně a nejen pro mne, to byl Michail Sergejevič Gorbačov. Vděčíme mu za hodně a teprve historický odstup to ocení.

4.Vaše představa „dne pod psa“ v práci?
Neznám…. I když jsem úplně dole, tak se snažím najít v té mlze něco, co mě pomůže toho psa mít rád….

5.Čím vás kolegové naposledy rozesmáli?
Že pátek, je pro Pražáky taková malá sobota.

6.Jak nejčastěji získáváte užitečné informace?
Studiem, čtením, osobním kontaktem se spolupracovníky na všech úrovních.

7.Co/kdo ovlivnilo vaše rozhodnutí stát se hoteliérem?
Můj strýc, který pracoval 25 let pro Hilton Corporation, Inc v USA a Kanadě a přesvědčení, že mi nevadí sloužit.

8.Vaše nejoblíbenější místo ve vašem hotelu?
Lobby Bar při pohledu na recepci, kdy stojí hosté na check in v několika frontách.

9.Které místo (destinaci) máte nejraději?
Miluji asijskou kulturu se všemi klady i zápory, čili oblast Indočíny a Japonska. Ale pro prima dovolenou jsou to řecké ostrovy.

10.Nejoblíbenější dopravní prostředek na dovolené?
Letadlo a na místě malý Jeep. Vydržím totiž „opékání“ maximálně 3 dny, pak chci vidět a poznávat….

11.Jaký koňak byste nabídl vzácnému hostovi?
Žádný, jsem zastáncem Armagnacu

12.Nejvíce nevšední pokrm, který vám utkvěl v paměti?
Brrrr. Při návštěvě Thajska jsme se vsadili, že ochutnáme smažené kobylky a jinou havěť. Nerad prohrávám…..

13.Sport, jenž vám zaručeně zvedne hladinu adrenalinu?
V září jsem k narozeninám dostal seskok padákem v tandemu. Slíbil jsem, že jej na jaře absolvuji. Jen si na to vzpomenu, tak mám adrenalin až v uších.

14.Kdy a kde jste naposledy stanoval?
WOW, dobrá otázka. Tak to bude již tak 20 let, dcery byly malé, máma s námi nejela. Bylo to v kokořínském údolí a děti na to vzpomínají jako na zážitek dodnes. Dnes už bych ani já, ani ony, tu odvahu asi nedostal.

15.S kým byste si chtěl zahrát na prknech, která znamenají svět?
Před mnoha lety jsem několik let hrál ochotnické divadlo. Tehdy by to byla aktuální otázka. Dnes hrajeme své každodenní představení pro naše hosty a klienty a s nimi chci hrát každý den. A když bude potlesk na otevřené scéně, tak budu nejspokojenější na celém světě.

16.Časopis, který nesmí chybět na vašem stole?
Hotels, Ekonom, Týden a v poslední době Hotel/Spa

17.Váš oblíbený vtip?
Sára vyhlíží z okna a dole jde Roubíček, „Roubíček, nechtěj zajít nahoru na kafe?“ Roubíček povídá: „Sára ne ne, to by musela bejt sama:“ „No právě, Khon odjel za obchodem“ povídá Sára a Roubíček jí odpovídá: „ Já myslel sama na celým světě.“

18.Jaké auto byste použil na projížďku francouzskou riviérou?
Zcela jistě nějaký kabriolet, ale s pevnou zatahovací střechou na večer a noc. Mám zážitek s vykradeným vozem v Nice a vím, o čem mluvím.

19.Zvíře, které byste nechtěl potkat sám v lese či džungli?
Nikdy bych se nepustil sám do džungle!!!!!

20.Vaše motto?
„Tvojí spolupracovníci pracují tak dobře, jak dobře jsou řízeni.“

Připravil a děkuje
Stanislav Červinka

Zvoní telefon.

Paní šéfredaktorka mne uprostřed porady žádá o úvahu na téma komunikace uvnitř řízeného hotelu s akcentem na systém porad, tok informací, informační šumy. Dělám zásadní chybu. Slibuji a zapomínám. Ihned. Po dvou týdnech druhý pokus o komunikaci z druhé strany. Napravuji zásadní chybu v komunikaci, potvrzuji přijetí informace, zaznamenávám ji a v daných časech realizuji.
Komunikace, co to vlastně je?
Moje dcera, která studuje komunikaci na fakultě sociálních věd University Karlovy, by jistě napsala několik stran teorií o této problematice. Naučné slovníky mají k tomuto termínu mnoho odkazů. Komunikace jako spojnice a cesta z bodu do bodu, pozemní komunikace, a mnoho dalších. Nás bude především zajímat komunikace mezi členy týmu, komunikace jako sdělování a výměna informací. Nejen hotel, ale každá firma a společnost je místo kde denně proudí informace nepředstavitelným množstvím směrů. Toto svištění informací může být charakteru nahodilostí  a domnělý příjemce je může odchytávat jak jej to napadne nebo se snažíme do informačních toků vnést nějaký řád a poté můžeme hovořit o komunikační kultuře společnosti.
Za roky strávené v manažerských funkcích jsem si vytvořil vlastní systém komunikace, se kterým se rád podělím.
Zcela jistě za hlavní moment chápu vlastní politiku „otevřených dveří“. V každé denní době může přijít do mé kanceláře kdokoli z týmu a přijít s problémem a i osobním, s návrhem, s prosbou, a pokud jsou dveře pracovny otevřené, tak má jistotu, že jej vyslechnu, vyhodnotím informaci a přijmu řešení. Mnoho let používám druhý nástroj komunikace a to je denní projití prostor hotelu s důrazem na zázemí, kuchyně, pracoviště pokojských. Tolik informací, které získám během této půlhodiny se na žádné poradě nedovím.
Při tvorbě systému komunikace je nejdůležitější stanovení jednoduché a funkční organizační struktury, kdy máme jasno, co očekáváme od jednotlivých stupňů řízení. Důležitým momentem je přesně znát a stanovit odpovědnosti za řídící procesy a jejich kontrolu.
Vnitřní komunikace
V současné době informačních technologií je tok informací zjednodušen v časovém rozlišení na co nejkratší dobu. Jsme schopni přijmout v průběhu pracovní doby několikanásobně více informací, než tomu bylo před pár lety. Dnešní informační technologie umožňují ukládat všechny informace na místech, kde jsou přístupné všem členům týmu. Interní sdělení nebo memo cirkulují v hotelu elektronicky a ne „papírovou formou. Velmi efektivní je i sledování aktivit spolupracovníků např. obchodního oddělení, kdy účinné SW PMS vyhodnocují jejich denní aktivity a kroky k účinné obchodní praxi.
Základem efektivní komunikace je vnitřní systém porad, jejich záznamů a dostupnost všem, kteří s nimi pracují. Opět vstupují do hry současné SW možnosti. Přístupy na centrální informační místa, kde komunikace probíhá v čase, a informace jsou otevřeny pro všechny. Svolání porady, korekce času a programu je otázkou několika okamžiků při využití Outlooku, tedy pokud je vnitřní normou společnosti jej používat. Na denní bázi jsou operativní porady ředitele, které hodnotí ekonomické ukazatele a denní provozní problémy, informují o akcích a programu dne tak, aby všechny úseky měly přehled o potřebách klientů. Na týdenní bázi jsou porady úseků, kde se řeší problematika pracovních týmů dle odborností. Na měsíční bázi je porada vedení, jejímž úkolem je realizovat představy investorů, řešit koncepční problematiku, přijímat kroky k naplnění plánovaných úkolů především v ekonomických oblastech a vyhodnocovat dosažené výsledky. Velmi často komunikujeme na poradách kvalitu nabízených produktů a zpětnou informaci od našich hostů. Efektivnost porad vidím především v jejich stručnosti / operativní 20 minut, týdenní do 60 minut, porada vedení do 90 minut/ a jasné formulaci závěrů nebo úkolů. Zásadním momentem je kontrola těchto úkolů, protože stačí opomenutí či shovívavost a efektivita porady je ohrožena.
Stále hovoříme o managamentu, ale je nutné si uvědomit, že do hry, možná lépe říci do boje o výsledky, je nutné zapojit všechny spolupracovníky. Každý v týmu musí znát jasné úkoly a zcela pravidelně musí znát i výsledky.  Pracovníci rezervačního oddělení musí vědět kolik prodaných pokojů máme v daný měsíc v plánu a za jakou průměrnou cenu. Pracovník v kavárně musí přesně vědět jaký je denní plán tržeb, a jak se den po dni s těmito úkoly vypořádáváme. Můžeme takto procházet pracovní funkci jednu za druhou. Všichni jsou důležití a každý si musí uvědomit svůj podíl odpovědnosti. Vím, že nástěnky a nástěnkáři dnes nemají snadnou úlohu, především v době po „Pelíškách“, ale zatím neznám lepší formu komunikace těchto oblastí, než je vyvěsit v personální jídelně nebo u personální vrátnice. Velmi se mi v praxi osvědčil i jednoduchý informační občasník nebo lépe řečeno podnikový časopis. Pokud bych neměl vlastní zkušenosti, tak bych nevěřil, jak můžete komunikovat s týmem a jak pozitivně tým tyto informace přijímá a v pravidelných intervalech i očekává. Samozřejmostí je hodnocení úkolů na pravidelných poradách jednotlivých úseků. Nechtějte po členech týmu, aby naplňovali vaše očekávání, když nevědí jaký úkol mají  a jak se jim ho daří plnit. Nechte všem členům týmu prostor, motivujte je a řekněte jim, že jen na nich záleží, jak se vám všem bude dařit plnit dané úkoly.
Často se mi stává, že přemýšlím o tom, proč něco nejde tak jak bych si představoval. Něco vázne v komunikaci a hledám problémy někde na druhé straně. Roky praxe mne naučili, že tým pracuje pouze tak, jak je řízen. Pokud něco nejde, tak se především zamyslím nad tím, zda jsem vysvětlil daným nositelům úkolu cíl a zda jsem jim to sdělil jazykem, kterému rozumí. Zde vznikají zásadní komunikační šumy a úplně nejhorší je situace, kdy sice váš pracovník nerozumí úkolu, ale nemá odvahu se zeptat, zda pochopil správně nebo že zadání nerozumí, popřípadě má jiný názor na řešení. S řadou mých kolegů jsme vzájemně nesouhlasili v detailech řešení, ale nejhorší bylo, když jsme nenašli nebo nechtěli komunikovat možná lépe řečeno diskutovat o tzv. „jádru pudla“. Hrdost, dotčenost, uražená ješitnost. Zcela jistě všichni víme o čem je těch několik slov. Neznám lepší systém, než že jeden musí dostat „odvahu“ toho druhého pozvat na pivo a v krátkém čase při houstnutí atmosféry komunikovat problém. Vím, chce to odvahu, ale bez toho se utopíte v pocitu ublíženosti a hořkosti. A především tento stav není dobré pro vyrovnanou pohodu v týmu, bez níž nelze dobře pracovat. Vyčistit vzduch a atmosféru. Někdy stačí opravdu málo, ale to je o dobré a upřímné komunikaci.

Příště: / pokud bude zájem /
Vnější komunikace
- komunikace uvnitř větší společnosti
- efektivita a ekonomické řízení versus tabulky a marný boj s byrokracií
-komunikace s klientem
-komunikace s veřejně-právním sektorem

Roman Vacho

This means that the association of new member states will enjoy the rights of full HOTREC members, including the right to vote and to be elected and that 2004 the NFHR CR will be the country’s only representative in the HOTREC and in the International Association of Hotels and Restaurants IH&RA.  The new member countries, on the basis of a decision adopted at the General Assembly in Catania, will have two representatives in the HOTREC bodies – EXCOM and SSD for the following eight years. As with every membership, our membership means participation in, and co-responsibility for, further development in the sector of hotels, restaurants and other facilities in the European Union.

To date the NFHR CR has 192 full members in the category of hotel chains and independent hotels, restaurants, hotel schools, suppliers and 69 individual members in the Club and Forum. It is the highest number ever achieved and promises strong further growth. The member hotels have a capacity of nearly 30,000 beds across the entire Czech Republic. According to the accommodation facilities capacity review, there are a total of 156,254 beds in the Czech Republic.

The NFHR CR is an organization that has always followed up throughly on duties resulting from its membership in international organizations and, thanks to its financial strength, can support extended programs, especially in the area of education and life-long learning. By presenting Annual Awards the NFHR CR provides opportunities to excel to those who merit reward for improving the reputation of hotels and restaurants. Thanks to the understanding, recognition, and position of its members and their work to the benefit the industry, The NFHR CR is an internationally strong organization with excellent ideas fully able to represent the interests of hotels and restaurants in the tourism sector.

The following facts show that none of the NFHR CR members have filed for bankruptcy during the existance of the NFHR CR because:

- they are due VAT payers,
- they have transparent accounting,
- they contribute the most, compared to other hotels, to regional and local budgets,
- they are due payers of all taxes and fees,
- they are the payers the of highest copyright fees,
- they are the most significant contributors to non-profit organizations,
- they provide a higher average salary then reported for the entire sector,
- they operate their facilities in an environmentally friendly way,
- they advocate observing regulations protecting consumers’ rights,
- they foster advanced work methods,
- they advocate internationally comparable performance indicators,
- they operate internationally comparable facilities,etc.

NFHR CR members are the only representatives of the hotel and restaurant industry in the CR who defend the interests of the entire sector at the level of the EU.

Czech EU accession has created a situation in which it is very unlikely that the operators and owners of more than1,900 hotels across the entire CR would not want to rank amongst the other successful NFHR CR members. The SOSCR CR Committee unanimously agreed at its meeting that the NFHR CR should become the only representative of the Czech hotel and restaurant industry to develop contacts with international organizations (IH&RA, HOTREC).

Put in perspective, the biggest HOTREC members are representatives from Italy, Germany, Spain, France and the United Kingdom, associations that manage more than 750,000 beds. Their membership fees exceed 47,270 EUR. The Finnish Association pays a fee in the C category for more than 2,000 members, the Swedish Association was established more than 100 years ago and has a similar number of members. The membership fee is as high as the number of members that are involved.

The Czech Republic came to the conclusion that its accession to the EU was essential. Similarly, the NFHR CR members rank amongst those who, thanks to their skills and knowledge, can see to its success. There should be no hesitation when considering membership in the NFHR CR. From a community point of view, noone should disregard their duty to be involved in trying to influence the future development of the EU we all live in.

http://www.GSEAbroad.com

Roman Vacho 20. 10. 2007

Nemám rád slovo personál a velmi se vyhýbám označení zaměstnanec. Ale vydavatelství zadalo tento název úvahy, tak jej ctím.
Mnoholeté pracovní zkušenosti mne naučili svojí filozofii řízení lidských zdrojů směřovat do jiné než zcela běžné roviny.
Průmysl cestovního ruchu je významnou součástí každé ekonomiky. Celosvětově obsazuje cestovní ruch 2-3 místo v tvorbě HDP.  V některých ekonomikách je podíl cestovního ruchu 20 – 30 % na HDP. Bohužel v našich zemích je tento podíl pouze kolem 3 %. V současnosti ve službách tohoto odvětví pracuje v našich zemích pouze do 10% práceschopného obyvatelstva a ve vyspělých ekonomikách je to více než 20%. Z tohoto pohledu je zcela zřejmé, že tato oblast bude významným hráčem na trhu práce v budoucích letech.
Mnoho desetiletí zpět, ale i v současnosti je cestovní ruch chápán, řečeno velmi zjednodušeně, jako hotel a restaurace. Podle toho také vypadá zájem státu a státních úředníků o toto odvětví národního hospodářství. Všichni ho verbálně deklarují jako důležité, ale nikdo nic ve skutečnosti pro rozvoj nebo lépe řečeno pro udržitelný rozvoj nic nedělá. Možná je to i tím, že 90% podniků tohoto odvětví je těch nejmenších podnikatelských subjektů, živnostníků, kteří zaměstnávají sebe nebo rodinné příslušníky. Možná je to i tím, že tento obor si vždycky pomohl sám a nebylo třeba státních subvencí jako do  dalších a jiných činností.
Cestovní ruch a jeho dobré uplatnění na trhu je ale něčím úplně jiným. Je prodejem zážitku. A tento zážitek vytváří mnoho faktorů. Místo, jeho infrastruktura, dostupnost, volnočasové aktivity, historické a kulturní památky, možnost se dobře najíst a pohodlně vyspat. Nebudu se pouštět do analýzy tvorby prodejného zážitku, ale budu se věnovat několika oblastem, které vytváření část potřeb cestovního ruchu a to je hotel a jeho gastronomie.

Hlavní úkol vedoucího týmu

Hotel je malým světem ve světě. Hotel žije 24 hodin denně. Hotel musí mít v celkové koncepci jasný a srozumitelný příběh, který nabízí svým hostům. Majitel → investor → manažer jsou jako jediní odpovědní za tvorbu filozofie daného podniku či zařízení. Bez tohoto základního kamenu nelze stavět další části produktu. Ne vždy se musí jednat o mnohostránkový materiál. Ale vždy musí jasně a srozumitelně formulovat co chci, pro koho to bude, kdo je moje cílová skupina klientů. Není nic horšího než hotel nebo restaurace, která nemá cílového klienta a snaží se oslovit všechny. Za prvé je to velmi drahé oslovovat všechny, za druhé to nenabízí zážitek a za třetí nás to nenutí přemýšlet o tom jaký bude zájem o náš produkt a zda ho vůbec někdo chce kupovat. Nenutí nás to sledovat trendy a poptávku. Velmi často se stává, že prodáváme naši iluzi nebo projekt a již při jeho tvorbě jsme se nezamysleli, zda jej bude někdo kupovat. Základní tezí filozofie tedy musí být vytvářet produkt o který bude zájem na trhu a ne splnění si svého snu, který na trhu neuplatníme.
Jasná, stručná, upřímná a všem srozumitelná filozofie hotelu je nepostradatelným nástrojem pro řízení pracovního týmu.
Manažer může řídit nebo také vést. Samozřejmě, že záleží na velikosti pracovního týmu, ale základní momenty platí obecně všude. Řízení je až byrokratické sledování všeho co se okolo mne děje, vedení můžeme chápat jako mistrovské využívání znalostí, vědomostí a aktivity a invence členů pracovního týmu, které vedeme k naplnění filozofie našeho podniku.
Manažer si musí být zcela vědom, že je odpovědnou osobou za naplnění očekávání majitele či investora, ale že je odpovědný i členům svého týmu za naplnění jejich očekávání a plnění sociálních jistot, osobních ambicí a spokojenosti z práce, kterou vykonávají. Bez pohody a radosti z práce nebude v týmu atmosféra, kterou potřebujeme pro naše hosty a klienty.

Spolupracovník

Bez něho to prostě nepůjde. Každý manažer si musí uvědomit, že není podřadnější funkce v jeho hotelu. Všichni jsou důležití. Od pokojské, údržbáře, kuchaře až po ředitele. Každý má své místo.
Proč spolupracovník a ne zaměstnanec. V mé pracovní filozofii si to vysvětluji velmi jednoduše. Nepotřebuji nikoho zaměstnávat, potřebuji někoho kdo bude se mnou a s majiteli spolupracovat na každodenním uplatňování naší společné filozofie, kdo bude v každém okamžiku vyprávět náš příběh našim hostům a klientům. A to je ten zásadní rozdíl.
Ve vedení lidí mi velmi pomáhá budování vnějšího a vnitřního klienta. Vnější klient je jasný. Je to náš host, bez něho to nepůjde, respektive bychom nedostávali výplatu. Ale proč vnitřní klient ? To už je někdy složitější. Kvalita služeb pro vnitřního klienta musí být shodná jako pro klienta před recepčním pultem. Kvalita personální stravy nesmí být horší než kvalita v naší restauraci. Elektrikář musí stejně rychle a ochotně opravit zásuvku, o kterou ho požádala pokojská, jako když opravuje rozbitý zámek na kufru hosta. U vnitřního klienta musíme společně chápat, že tato služba je stejně důležitá a nemůže být provedena hůř než věc, kterou přímo vidí náš host.

Pracovní tým

Malý, efektivní možná bez tradičních funkcí jako je provozní, asistenti, atd. V současné době informačních technologií není problém řadu tradičních funkcí nahradit výpočetní technikou.
Někdy možná potřebujeme více odvahy k předání odpovědnosti a pravomocí na nižší funkce, ale bez toho to prostě nepůjde pokud se chceme v tvorbě týmu orientovat na vyšší zapojení spolupracovníků na realizaci stanovené filozofie.
Velmi se mi osvědčilo stavět tým lidí v různých věkových kategoriích, kdy se snoubí usměvavé mládí s životní zkušeností starších členů týmů. Nebojím se do týmu přizvat vzdělané odborníky a možná i v některých momentech vzdělanější než jsem sám. Člověk nemůže umět všechno a nemůže všechno všechny naučit. Vzdělání a znalosti jsou velmi důležité a dobrý manažer se bez takových lidí v týmu neobejde.

Co požaduji od spolupracovníků

Ztotožnění s firemní filozofií, loyolitu a poctivost k firmě, ale i k sobě. Nebudeme si nic nalhávat jak v nějakém procentu je to s etikou podnikání v našem průmyslu. Bohužel, nekorektnost, zaměstnávání na černo, daňové úniky a mnoho dalších nešvarů vytváří nejen nerovné podmínky pro podnikání těch, kteří chtějí pracovat eticky, ale především dovolují pracovním týmům realizovat vlastní obchod v cizí firmě. Hodně dlouhou dobu byla tato témata jakýmsi společenským tabu, ale je velmi dobře, že začínáme i o těchto věcech hovořit. Jen na okraj, tato oblast je právě to co musíme požadovat od státu. Vytvoření rovných podmínek pro všechny podnikatele tohoto oboru. Jsem přesvědčen, že tato pomoc by byla mnohem prospěšnější než slibování dotací z EU, na které si převážná část podnikatelů nedosáhne.

Jak spolupracovníky hledám a vybírám

Cestovní ruch a jeho část hotelový a gastronomický průmysl je součástí služeb. Služba je od slova sloužit. A to bývá velký problém. Střední odborné školství produkuje obrovské množství „odborníků“ pro náš průmysl. Podívejme se trochu do historie. V Československu před pár lety byly čtyři nebo pět hotelových škol. V současné době pouze v České republice máme cca 150 škol, které produkují nižší a střední kádry pro průmysl hotelů a restaurací !!!!! A přitom není kam sáhnout pro kvalitního spolupracovníka. Je statistickou pravdou, že 85% absolventů těchto zařízení nikdy nebude pracovat ve vlastním oboru. Je to jen jakási státem podporovaná snaha vyjít vstříc poptávce. Otázkou zůstává jakou kvalitu vzdělání tyto školy produkují ? Jaký kádr odborných pedagogů jsou schopny zajistit ? Jakým způsobem před honbou za státní dotací je schopna odborná škola již v počátcích studia vyhodnotit, že uchazeč, student bude mít lidské a osobní předpoklady realizovat své vzdělání v oblasti služeb.
Ne každému, kdo se připravuje na naše povolání a práci v hotelu nebo restauraci je od „Boha“ dáno, že chce a je připraven sloužit. Majitel i manažer si musí být vědom, že slouží klientům a v pozici vnitřního zákazníka slouží členům svého týmu. Pokud si to neuvědomí není schopen vybudovat dobrý tým a není schopen poskytovat služby hostům a klientům. Tuto oblast chápu jako nejdůležitější při výběru členů svého týmu. Jsem přesvědčen, že tento moment upřednostňuji před odborným vzděláním.
Manažer si musí jasně předem stanovit koho hledá. Nejhorší je si stanovit, že hledám servírku. Ale jakou ?  Jaká bude její úloha v týmu ? Jaká bude její úloha ve vyprávění příběhu nebo chcete-li zážitku, který chci nabízet a prodávat svým hostům nebo klientům ? Je pro mne důležitější servírka s hotelovou školou, kterou nebaví si popovídat s hosty při snídani o dnešním počasí nebo je pro náš příběh lepší „babička“, která ze snídaně udělá spíše rodinnou záležitost a ještě doporučí bábovku, kterou „sama“ upekla. Jistě „B“ je správně. Mám několik osobních zkušeností, že sázka na sympatického, příjemného vyučeného elektrikáře, který chtěl pracovat jako číšník je efektivnější než volba mezi „hotelováky“. On se totiž rozhodl, že chce sloužit a že udělá vše proto, aby to mohl dělat. Jen na okraj, po třech letech si udělal dálkově maturitu na hotelové škole a dnes instančním studiem studuje na soukromé vysoké hotelové škole v Praze.
Pokud chcete takto pracovat,je zcela nezbytné, aby jste měli v týmu spolupracovníky, kteří budou schopni na základě velmi dobře vypracovaných manuálů práce tyto kolegy v co nejkratším čase připravit pro výkon jejich práce. Bez toho to nejde a ani nebude fungovat.
Pracoval jsem pro Hilton International. Ve Velké Britanii, kde jsem také působil, vůbec neznají učební obor číšník, kuchař. Studijní program společnosti je schopen připravit studenta, adepta herectví nebo nezaměstnaného na konkrétní práci na daném středisku za 7 dní !!!!!! Nevěříte ? Věřte. Sám jsem si to ověřil v praxi. Základním momentem pro přijetí pracovníka je jeho schopnost sloužit, příjemný vzhled a schopnost komunikace. Toto se ve škole nenaučíte, to musíte mít v sobě. Ostatní se naučíte za těch 7 dní !!!!!!!
Při výběru spolupracovníků a členů týmu je u manažera nutná zkušenost, ale i nějaký další smysl. Někdy se říká šestý!
Já osobně se v nadsázce řídím i Murphyho zákony pana Blocha. „Při výběru spolupracovníků nikdy nedej na první dojem. Pouze ten jediný je ten správný“  Je to protimluv, ale má hlubokou filozofickou závažnost. A co je nejdůležitější ? Funguje. Pro správný odhad a hodnocení nového pracovníka potřebuji 21 dní. Pak si musím manažersky říci ano nebo ne. Zkušební doba spolupracovníka tři měsíce je jen zástěrka nerozhodnosti manažera. A zbytečná investice společnosti do někoho o kom nejsmem přesvědčen.

Motivace pracovního týmu

Jen tato kapitola by vydala na samostatnou úvahu. Samozřejmě, že finanční motivace je asi ta nejjednodušší a nejvíce žádaná. Ale není to tak úplně pravda. Je nejméně efektivní ! Jak dlouho trvá členům týmu, když jim zvednete plat, aby na to zapomněli a požadovali další zvýšení ? Je to cca 4-6 měsíců. Investice k ničemu.  Tedy z pohledu ekonomiky společnosti.
Ve své praxi používám motivační mix. Finanční ohodnocení, které je přímo úměrné dosahovaným výsledkům celého týmu. Nikdy se mi neosvědčilo tříštit finanční, motivační programy na jednotlivá střediska či oddělení.  Jeden cíl, jeden úkol, jedny odměny. Zcela jistě zamezíte a v zárodku potlačíte nezdravé, vnitřní konkurenční zápolení jednotlivých členů týmu. Vím, že není jednoduché takové cíle najít a stanovit. Ale to je prostě osud a část práce manažera či majitele.
Ale jak jsem již napsal v počátku této části. Peníze nejsou to hlavní. Mnohdy dlouhodobější  jistota, přístup k jednotlivému spolupracovníkovi, sounáležitost firmy s osobními problémy do jisté míry hrají mnohem zásadnější význam v motivačních faktorech než jsou peníze. Osobní dopis ředitele a kytička k narozeninám, zaměstnanecké párty v průběhu roku, pravidelné informování týmu o výsledcích a naplňování ukazatelů plánu, malý dárek za pár korun při narození dítěte, společenský oběd s pracovníky, kteří odešli z Vaší firmy na zasloužený pracovní odpočinek, tedy do důchodu
Velmi se mi osvědčil model zapojení spolupracovníků do mimopracovních a volnočasových aktivit. Každý rok vyjíždíme několikrát mimo naše pracoviště. Část času věnujeme hodnocení uplynulého období a část na diskusi o tom, co bude dál. Naprosto jinak reagují spolupracovníci v meeting room na poradě a jinak v jeansách a triku, třeba po pěší túře. Kvalitativní rozdíl diskuse je mnohem vyšší než náklady na takové incentivní jednání pracovního týmu.
Těžko se to měří, ale je nutné si to vyzkoušet. Ale pozor !!! Velmi pečlivá příprava obsahu jednání a organizace takového to setkání je nesmírně důležitá.
Všichni musí jasně vědět, že takový program není ztrátou času, ale výraznou pomocí pro další práci a naplňování úkolů společnosti, hotelu nebo gastronomického zařízení.

Závěrem lze říci z mého pohledu a osobních zkušeností několik základních momentů nebo tezí  pro řízení nebo vedení lidských zdrojů ve vlastní firmě

V Karlových Varech  15. 4. 2007, Roman Vacho ©

Jediná věc mne na Pensionu Spálený mlýn i Agency Prague Cherry, spol. s r. o. mrzí přes veškeré úspěchy, které obě firmy mají. Obě jsou tak malé, že si nemohou dovolit mít ve svém kolektivu Romana Vacho nejen z důvodů ekonomických, ale hlavně proto, že nemají dostatek prostoru pro jeho rozhled, rozlet, vize a šíři záběru. V opačném případě jsem přesvědčen, že i zde bychom museli konstatovat, že: jmenovaný je pracovitý, aktivní a v kolektivu je oblíben pro svou veselou povahu. Zúčastňuje se dobrovolně akcí  a rád pomáhá ostatním.
Protože si tuto radost nemohu dopřát, dopřávám si nemenší tím, že se s Romanem Vacho co nejčastěji setkávám, konzultuji s ním nové plány v oboru, kde patří mezi největší profesionály a pozorně naslouchám, když mluví. Jedno zda u stolu nebo v některé ze svých přednášek.
Roman Vacho má přece jen jednu zásadní a nenapravitelnou chybu. Je jen jeden.

Vladimír Mertlík

http://www.ap-cherry.cz/

- filozofie firmy
- základní  myšlenkový materiál, který nastavuje konkrétní úkoly mezi majiteli, akcionáři, managamentem a celým týmem ve vztahu k požadovannému poslání firmy, vymezení aktivit a činností a požadované kvalitě celkového produktu
- kodex zaměstnance
- v obecné rovině formuluje co očekává zaměstnavatel od členů týmu a nastavuje etická pravidla
- vnitřní normy
- směrnice, pokyny -  jasně formulují fungování uvnitř firmy
- vztahy podřízenosti a nadřízenosti, reporting
- velmi dobře zde pomůže ISO pokud jej firma chápe jako pomocníka a ne jen jako diplom na stěnu nebo marketingový nástroj
- pracovní manuály
- konkrétně a detailně popisují jednotlivé pracovní postupy v pracovních pozicích
- doplňují popisy pracovní činnosti
- systém porad, meetingů a jejich záznamu
- pravidelnost, jasnost, efektivnost jednání
- operativní – denně
- porada oddělení, úseku – týdně
- vedení – měsíčně
- další – monotématické porady – organizované k nějakému účelu či úkolu – mohou se účastnit speciálně sestavené týmy z různých úseků – projektové řízení
- motivační programy
- formulují krátkodobé i dlouhodobé úkoly s jasně stanovenými pravidly ocenění za splnění daného úkolu
- tok informací o úkolech a výsledcích práce
- tým musí vědět co jej čeká a jak postupně úkoly plní
- velmi se osvědčují neformální akce na kterých se věci hodnotí, vyhodnocují nejaktivnější členové týmu
- podnikový časovis
- informace o plnění úkolů např graficky na nástěnce, atd.

Vnější komunikace firmy

- marketingová komunikace
- umísťuje produkt firmy na trh
- zabezpečuje jeho prodej
- individuální klient
- touroperátoři
- PCO profesionální firmy realizující produkty MICE / meeting, incentivní akce,konference/kongresy, výstavy /
- Corporate klientela, atd.
- Každý z těchto obchodních partnerů vyžaduje jinou formu komunikace a jiné kanály pro její realizaci
- propaguje firmu, značku, produkt a zabezpečuje její vliv na velikost části trhu, který bude uchopovat
- vliv elektronických medií – www, @
- rychlost a obsah či šíře informace, kterou si klient může získat sám, ihned
- neustále rostoucí podíl realizovaných obchodů prostřednictvím nových medií – @ bussines, případně direct sales bez prostředníků – v současnosti celosvětově je realizováno cca 8% rezervací přímo prostřednictvím internetu, před dvěma lety to bylo pouze 2%
- zde je nutné si uvědomit nutnost aktualizace sdělovaných informací
- důležité !!!!!! rozsah a uspořádání sdělovaných informací… zde rozhodně neplatí čím více tím lépe !!!! 
- komunikace za účelem image
- v praktických krocích realizuje hlavní body filozofie firmy
- budování postavení na trhu, zviditelnení
- různé formy využití
- placený PR článek
- efektivní využití akcí ve firmě
- pravidelná práce se žurnalisty – tiskové zprávy, pracovní snídaně
- poskytování informací o ekonomických výsledcích
- nepřetržitá komunikace se žurnalisty
- pozvání na významné akce firmy
- musí být kontinuální bez zásadních výkyvů
- podle velikosti firmy může být hlavní odpovědností ředitele nebo specializovaného útvaru PR

- zpětná vazba
- velmi důležitý moment, který koriguje tvorbu produktů firmy a jejich schopnost být obchodovatelná
- produkty firmy musíme speciálně u hotelů neustále měnit a přizpůsobovat názorům a nárokům klientů → pozor na stálé klienty, musí cítit, že se produkt vyvýjí a zlepšuje
- možné využít klientských anket či dotazníků pro hosty
- jiné dotazníky pro spokojenost corporate klientely při akcích MICE
- s majiteli, akcionáři
- musí být pravidelná, jasná
- parametry je nutné nastavit tak, aby tok informací byl efektivní a splňoval potřeby obou stran

Roman Vacho ©

Studijní poznámky k přednášce
MICE Organizační, technická a obchodní specifika
Roman Vacho, říjen 2006 ©

Úvod

V obchodní praxi podniků průmyslu hotelů a restaurací najdeme velký rozsah poskytovaných a nabízených služeb. Od klasických ubytovacích a stravovacích, přes služby dovolující využívat volný čas, až po služby zabezpečující specializované akce orientující se do oblasti firemních produktů a setkání. Naším úkolem bude podívat se blíže na poslední jmenovaný produkt, na jeho specifika a technické zvládnutí realizace tohoto produktu v hotelovém prostředí. Celou diskusi budeme orientovat do konkrétního prostředí našeho regionu, kde převládají lázeňské hotely, sanatoria a domy, které mají svůj specifický režim.
V pohledu marketingového mixu našich hotelů může být produkt MICE vhodným doplňkem, ale je nutné si uvědomit i jeho složitost. Efektivita toho produktu je zcela zřejmá, ale dosáhnout jí také není zcela zadarmo.
O detailech budeme hovořit níže, ale především v průběhu celého semináře. Zcela určitě je nutné si ale uvědomit, že nabídka a následná realizace produktu MICE musí mít své pevné a stabilní místo v záměru majitelů a managerů, protože se jedná i o produkt na který se musíme připravit materiálním vybavením a lidmi, kteří budou pro klienty tento produkt realizovat.
Musí být součástí firemní filozofie, plánování a dostat prostor pro postupný růst jak v objemu, tak četnosti.

Definování pojmů

Pro správné pochopení problematiky, ale i pro komunikaci mezi společnostmi, které v této oblasti pracují je nutné si objasnit pojmy a používanou terminologii

MICE

Mezinárodní termín používaný pro soubor akcí, které zahrnují několik událostí pořádaných v daném místě možná i propojených do celku a jedná se především o M meeting, setkání, I incentive, propojení práce a zábavy, C congerss, pracovní a společenská jednání a E exhibition, doprovodné či samostatné výstavy. Mohou se konat samostatně, ale jako nabízený produkt je nazýváme MICE a podmínkách větších subjektů tento produkt zabezpečuje speciální tým nebo specialisté realizačních nebo event oddělení.

Event

Událost, zábava. Velmi těžko lze tento pojem přeložit z anglického jazyka

Event marketing

Event marketing  = event + marketing
Zvyšuje synergický efekt v komunikaci slučováním a využíváním více nástrojů ke sdělení a zvyšuje celkový efekt a účinek našeho snažení

Incentivní

Do latinského incendere  = zapálit, podnítit, nadchnout.  Stimulační a motivační odměna od zaměstnavatele, která má spojit několik momentů v jeden celek. Spojuje poznání nového, je odměnou od zaměstnavatele, utužuje pracovní tým, rozšiřuje možnosti

Event / Congress, Conference, Convention / organizer

Důležitý článek při tvorbě a realizaci tohoto produktu. Specializovaná firma, která sice vystupuje jako prostředník mezi hotelem a konečným zákazníkem, ale je to právě tento prostředník, který se specializuje pouze a jen na produkty MICE, vyhledává je, konečný zákazník často zadává svojí akci mnoha organizerum  a provádí výběrové řízení z nabídek, které jsou mu předkládány. Konečný zákazník mnohdy na začátku ani neví, kde v jaké zemi a na jakém kontinentu bude svojí akci event pořádat.
Důležitým momentem bývají uskupení několika takových to firem v prostředí města, regionu, státu, které sdružují prostředky pro vlastní marketing např. v evropském nebo světovém prostoru.

Produkt MICE a regionální a mezi regionální rozsah produktu

Z pohledu dobře se rozvíjejícího trhu s tímto produktem je nutné se oprostit od zdí vlastního hotelu a pohlížet na tuto problematiku mnohem více z pohledu klienta. Je nutné si odpovědět na řadu otázek, které si klient klade při rozhodování a mít na tyto otázky připravené odpovědi.
Jen několik otázek a příkladů :
- je destinace schopna realizovat akci – ubytovací kapacita
- bude schopna realizovat doprovodný program – výstava, společenská setkání
- má destinace zkušenosti s pořádáním akcí – reference
- prezentuje se destinace jako partner pro tyto akce a má technické zázemí
- bude destinace schopna spolupracovat či koordinovat hladký průběh akce v několika subjektech

Pokud budeme hledat odpovědi na tyto otázky, je zcela zřejmé, že základ všeho je spolupráce na tomto produktu od místních a regionálních orgánů a především podnikatelských subjektů daného místa.

Od bezhlavé konkurence k prospěšné spolupráci

A zde je nutné podtrhnout poslední dvě slova. Každá realizovaná akce a je úplně jedno, který subjekt jí organizuje, přivádí do destinace nové klienty. Vytváří prostor pro jejich migraci v místě. Přináší prospěch všem ostatním subjektům celé infrastruktury místa. Je dobrým základem pro budování loajálního klienta hotelu z pohledu individuálního FIT hosta, který pokud se účastnil firemní či jiné akce a byl nadšen kvalitou poskytovaných produktů a destinace, tak se vrátí se svou rodinou nebo přáteli.

Organizačně technická specifika produktu MICE

V úvodních částech je konstatováno, že problematika produktu MICE je komplexní a velmi složitá. Její specifiky právě a především plynou z těchto faktorů. Je nutné si uvědomit, že realizace tohoto produktu vyžaduje profesionální a silný tým s jednotlivci, kteří zvládají jednotlivé problematiky.
Každý event  MICE je samostatným produktem, který musí mít svůj vlastní projekt, svého vlastního projekt managera. Velmi složitě se dají dělat tzv. „přes kopírák.“ Každá akce je jiná, protože i klient je jiný a vyžaduje jiné části celku.
Neplatí to samozřejmě o všech součástech realizovaného projektu, např. komponované večery nebo gastronomické produkty.
Je velmi dobré, ale i finančně méně nákladné, když hotel vytvoří základnu jednotlivých komponentů produktu, které pak skládá jako kostky do celkové stavebnice eventů.

Zajímavým momentem pro hotel bývá klient, který si vyzkouší určitý projekt, je spokojen a se stejným typem projektu se vrací opakovaně a pouze účastníci se mění. To je ideální stav, který přináší již po několika reprízách velmi profitabilní výsledky projektu.
Jak je třeba o akci, eventu,  nebo chceme-li projektu uvažovat ?

Projekt prochází několika etapami

-  přípravnou etapou
- uchopení projektu → poptávka, nabídka
- sestavení projektového týmu, určení projekt managera, kontaktních osob – jeden kontaktní člověk pro klienta
- detailní rozpracování projektu → odsouhlasení s klientem
- cenová dohoda, smlouva
- rozpracování do podmínek hotelu všechna zainteresovaná oddělení či úseky
- řízení a realizace subdodávek
- atd. ……

- realizační etapou
- samotný průběh projektu
- dejte klientovi pocit, že jste zde jen pro něho
- kontaktní osoba znalá prostředí i detailů akce
- vytvořte kontaktní místo pro klienty a doprovody
- vytvořte informační systém, který bude klientům pomáhat při orientaci v novém prostředí

-    závěrečnou etapou
- hodnocení klientem
- vyúčtování projektu s klientem, ale i subdodavateli
- závěrečné vyhodnocení projektu managamentem
- shrnutí hodnocení klienta a vedení firmy
- aplikace připomínek a nedostatků do další práce tak, aby se neopakovaly

Marketing MICE

Marketing – myšleno umístění produktu v obchodním prostředí, není pouhou propagací, ale propagace je jeho určitou součástí.
Marketing musí začít již u filozofie destinace, která vytváří celkové prostředí pro zobchodování jednotlivých segmentů, které produkuje a nabízí.
Marketing je stále dražší záležitost a proto je nezbytné postupovat jednotně a koordinovaně.
Neodmyslitelné místo v marketingu destinace má jasná a cílená spolupráce s městem nebo regionem. Je třeba si uvědomit, že zde je velké množství finančních prostředků, které pomáhají především podnikatelům právě pro umístění produktu na trhu. Zcela jistě se proto musí subjekty aktivně zapojit do diskusí a jednání se samosprávou a státní správou, aby všechny propagační materiály, účasti na veletrzích a další aktivity cíleně definovali destinaci kam se jezdí za určitým produktem a musí směřovat k oslovení stanovené cílové skupiny klientů.
Úspěchem může  třeba být i malý krůček, kdy se podařilo přesvědčit magistrát, že Karlovy Vary nejsou jen lázeňským městem, ale že v současné době je již vytvořena základna pro produkty MICE a že je nutné také vytvořit materiály pro prezentaci Karlových Varů jako města kongresového.
Velmi výhodné je koordinovat systém produktů MICE do větších celků. Z našeho regionu máme velmi dobrý příklad z posledního měsíce.
Karlovarský týden, který vznikl jako potřeba hoteliérů pro prezentaci vlastního produktu se rozrostl z malé komorní akce do několika denního maratónu odborných jednání lékařů a balneologů, workshopu, společensko-politické konference, kulatých stolů s politiky nebo o vzdělávání pracovníků našeho sektoru. Součástí byla taká společenská setkání, okružní jízdy zahraničních účastníků po zajímavostech našeho regionu. Vyvrcholením celého Karlovarského týdne byl 39. ročník Tourfilmu, nejstarší  přehlídky krátkometrážních filmů o propagaci v cestovním ruchu na světě.

Hotely a jejich místo v tomto produktu

Produkty MICE patří velkým procentem do systému cestovního ruchu. Pokud tedy hovoříme o hotelech a jejich pozici v tomto produktu, tak zcela jistě cítíme, že mají svým posláním a možností poskytovat základní služby v tomto odvětví vytvořen základní kámen toho, se na tvorbě a realizaci tohoto produktu podílet. Možná lépe říci, bez nich by to nešlo.
Hotelový průmysl má ale také velkou úlohu přesvědčovat své okolí o nutnosti budovat cíleně infrastrukturu tohoto produktu v dané destinaci. Jedině tak se mohou vytvořit podmínky, které budou poskytovat další prostor pro získávání nových klientů, ale i prostor pro růst výkonnosti jednotlivých subjektů působících v tomto průmyslu. Možná je dobré podtrhnout i důležitý moment. Tento produkt nás bude mnohem více nutit k růstu odborné kvalifikovanosti našich pracovních týmů a bude zvyšovat jejich hodnotu.

Závěrečné shrnutí

Vytvořme společně podmínky pro umístění tohoto produktu na trhu.

Orientujme všechny naše pracovní týmy na vysokou kvalitu poskytovaných služeb ve všech oblastech. Klient MICE je na ní zvyklý a neodpustí polovičatost.

Budujme destinaci našeho regionu jako mnohostranně orientovaný region na všechny oblasti cestovního ruchu.
Využijme všech momentů, které destinace nabízí, od lázeňství, welness, sportovní možnosti, kulturní vyžití, historické pamětihodnosti, okolní přírodu a propojme je ve smysluplný „balíček“ nabídky našim klientům.

Spolupracujme na tvorbě vyváženého obchodního mixu naší destinace. Budeme rozprostírat do větší plochy rizika spojená do příliš úzké specializace a orientace našich produktů

Karlovy Vary, říjen 2006, Roman Vacho© www.romanvacho.cz

Roman Vacho, říjen 2006 ©

MICE Organizační, technická a obchodní specifika

Úvod

V obchodní praxi podniků průmyslu hotelů a restaurací najdeme velký rozsah poskytovaných a nabízených služeb. Od klasických ubytovacích a stravovacích, přes služby dovolující využívat volný čas, až po služby zabezpečující specializované akce orientující se do oblasti firemních produktů a setkání. Naším úkolem bude podívat se blíže na poslední jmenovaný produkt, na jeho specifika a technické zvládnutí realizace tohoto produktu v hotelovém prostředí. Celou diskusi budeme orientovat do konkrétního prostředí našeho regionu, kde převládají lázeňské hotely, sanatoria a domy, které mají svůj specifický režim.
V pohledu marketingového mixu našich hotelů může být produkt MICE vhodným doplňkem, ale je nutné si uvědomit i jeho složitost. Efektivita toho produktu je zcela zřejmá, ale dosáhnout jí také není zcela zadarmo.
O detailech budeme hovořit níže, ale především v průběhu celého semináře. Zcela určitě je nutné si ale uvědomit, že nabídka a následná realizace produktu MICE musí mít své pevné a stabilní místo v záměru majitelů a managerů, protože se jedná i o produkt na který se musíme připravit materiálním vybavením a lidmi, kteří budou pro klienty tento produkt realizovat.
Musí být součástí firemní filozofie, plánování a dostat prostor pro postupný růst jak v objemu, tak četnosti.

Definování pojmů

Pro správné pochopení problematiky, ale i pro komunikaci mezi společnostmi, které v této oblasti pracují je nutné si objasnit pojmy a používanou terminologii

MICE

Mezinárodní termín používaný pro soubor akcí, které zahrnují několik událostí pořádaných v daném místě možná i propojených do celku a jedná se především o M meeting, setkání, I incentive, propojení práce a zábavy, C congerss, pracovní a společenská jednání a E exhibition, doprovodné či samostatné výstavy. Mohou se konat samostatně, ale jako nabízený produkt je nazýváme MICE a podmínkách větších subjektů tento produkt zabezpečuje speciální tým nebo specialisté realizačních nebo event oddělení.

Event

Událost, zábava. Velmi těžko lze tento pojem přeložit z anglického jazyka

Event marketing

Event marketing  = event + marketing
Zvyšuje synergický efekt v komunikaci slučováním a využíváním více nástrojů ke sdělení a zvyšuje celkový efekt a účinek našeho snažení

Incentivní

Do latinského incendere  = zapálit, podnítit, nadchnout
Stimulační a motivační odměna od zaměstnavatele, která má spojit několik momentů v jeden celek. Spojuje poznání nového, je odměnou od zaměstnavatele, utužuje pracovní tým, rozšiřuje možnosti

Event / Congress, Conference, Convention / organizer

Důležitý článek při tvorbě a realizaci tohoto produktu. Specializovaná firma, která sice vystupuje jako prostředník mezi hotelem a konečným zákazníkem, ale je to právě tento prostředník, který se specializuje pouze a jen na produkty MICE, vyhledává je, konečný zákazník často zadává svojí akci mnoha organizerum  a provádí výběrové řízení z nabídek, které jsou mu předkládány. Konečný zákazník mnohdy na začátku ani neví, kde v jaké zemi a na jakém kontinentu bude svojí akci event pořádat.
Důležitým momentem bývají uskupení několika takových to firem v prostředí města, regionu, státu, které sdružují prostředky pro vlastní marketing např. v evropském nebo světovém prostoru.

Produkt MICE a regionální a mezi regionální rozsah produktu

Z pohledu dobře se rozvíjejícího trhu s tímto produktem je nutné se oprostit od zdí vlastního hotelu a pohlížet na tuto problematiku mnohem více z pohledu klienta. Je nutné si odpovědět na řadu otázek, které si klient klade při rozhodování a mít na tyto otázky připravené odpovědi.
Jen několik otázek a příkladů :
-    je destinace schopna realizovat akci – ubytovací kapacita
-    bude schopna realizovat doprovodný program – výstava, společenská setkání
-    má destinace zkušenosti s pořádáním akcí – reference
-    prezentuje se destinace jako partner pro tyto akce a má technické zázemí
-    bude destinace schopna spolupracovat či koordinovat hladký průběh akce v několika subjektech

Pokud budeme hledat odpovědi na tyto otázky, je zcela zřejmé, že základ všeho je spolupráce na tomto produktu od místních a regionálních orgánů a především podnikatelských subjektů daného místa.

Od bezhlavé konkurence k prospěšné spolupráci

A zde je nutné podtrhnout poslední dvě slova. Každá realizovaná akce a je úplně jedno, který subjekt jí organizuje, přivádí do destinace nové klienty. Vytváří prostor pro jejich migraci v místě. Přináší prospěch všem ostatním subjektům celé infrastruktury místa. Je dobrým základem pro budování loajálního klienta hotelu z pohledu individuálního FIT hosta, který pokud se účastnil firemní či jiné akce a byl nadšen kvalitou poskytovaných produktů a destinace, tak se vrátí se svou rodinou nebo přáteli.

Organizačně technická specifika produktu MICE

V úvodních částech je konstatováno, že problematika produktu MICE je komplexní a velmi složitá. Její specifiky právě a především plynou z těchto faktorů. Je nutné si uvědomit, že realizace tohoto produktu vyžaduje profesionální a silný tým s jednotlivci, kteří zvládají jednotlivé problematiky.
Každý event  MICE je samostatným produktem, který musí mít svůj vlastní projekt, svého vlastního projekt managera. Velmi složitě se dají dělat tzv. „přes kopírák.“ Každá akce je jiná, protože i klient je jiný a vyžaduje jiné části celku.
Neplatí to samozřejmě o všech součástech realizovaného projektu, např. komponované večery nebo gastronomické produkty.
Je velmi dobré, ale i finančně méně nákladné, když hotel vytvoří základnu jednotlivých komponentů produktu, které pak skládá jako kostky do celkové stavebnice eventů.

Zajímavým momentem pro hotel bývá klient, který si vyzkouší určitý projekt, je spokojen a se stejným typem projektu se vrací opakovaně a pouze účastníci se mění. To je ideální stav, který přináší již po několika reprízách velmi profitabilní výsledky projektu.
Jak je třeba o akci, eventu,  nebo chceme-li projektu uvažovat ?

Projekt prochází několika etapami

-    přípravnou etapou
-    uchopení projektu → poptávka, nabídka
-    sestavení projektového týmu, určení projekt managera, kontaktních osob – jeden kontaktní člověk pro klienta
-    detailní rozpracování projektu → odsouhlasení s klientem
-    cenová dohoda, smlouva
-    rozpracování do podmínek hotelu
-    všechna zainteresovaná oddělení či úseky
-    řízení a realizace subdodávek
-    atd. ……

-    realizační etapou
-    samotný průběh projektu
-    dejte klientovi pocit, že jste zde jen pro něho
-    kontaktní osoba znalá prostředí i detailů akce
-    vytvořte kontaktní místo pro klienty a doprovody
-    vytvořte informační systém, který bude klientům pomáhat při orientaci v novém prostředí

-    závěrečnou etapou
-    hodnocení klientem
-    vyúčtování projektu
-    s klientem, ale i subdodavateli
-    závěrečné vyhodnocení projektu managamentem
-    shrnutí hodnocení klienta a vedení firmy
-    aplikace připomínek a nedostatků do další práce tak, aby se neopakovaly

Marketing MICE

Marketing – myšleno umístění produktu v obchodním prostředí, není pouhou propagací, ale propagace je jeho určitou součástí.
Marketing musí začít již u filozofie destinace, která vytváří celkové prostředí pro zobchodování jednotlivých segmentů, které produkuje a nabízí.
Marketing je stále dražší záležitost a proto je nezbytné postupovat jednotně a koordinovaně.
Neodmyslitelné místo v marketingu destinace má jasná a cílená spolupráce s městem nebo regionem. Je třeba si uvědomit, že zde je velké množství finančních prostředků, které pomáhají především podnikatelům právě pro umístění produktu na trhu. Zcela jistě se proto musí subjekty aktivně zapojit do diskusí a jednání se samosprávou a státní správou, aby všechny propagační materiály, účasti na veletrzích a další aktivity cíleně definovali destinaci kam se jezdí za určitým produktem a musí směřovat k oslovení stanovené cílové skupiny klientů.
Úspěchem může  třeba být i malý krůček, kdy se podařilo přesvědčit magistrát, že Karlovy Vary nejsou jen lázeňským městem, ale že v současné době je již vytvořena základna pro produkty MICE a že je nutné také vytvořit materiály pro prezentaci Karlových Varů jako města kongresového.
Velmi výhodné je koordinovat systém produktů MICE do větších celků. Z našeho regionu máme velmi dobrý příklad z posledního měsíce.
Karlovarský týden, který vznikl jako potřeba hoteliérů pro prezentaci vlastního produktu se rozrostl z malé komorní akce do několika denního maratónu odborných jednání lékařů a balneologů, workshopu, společensko-politické konference, kulatých stolů s politiky nebo o vzdělávání pracovníků našeho sektoru. Součástí byla taká společenská setkání, okružní jízdy zahraničních účastníků po zajímavostech našeho regionu. Vyvrcholením celého Karlovarského týdne byl 39. ročník Tourfilmu, nejstarší  přehlídky krátkometrážních filmů o propagaci v cestovním ruchu na světě.

Hotely a jejich místo v tomto produktu

Produkty MICE patří velkým procentem do systému cestovního ruchu. Pokud tedy hovoříme o hotelech a jejich pozici v tomto produktu, tak zcela jistě cítíme, že mají svým posláním a možností poskytovat základní služby v tomto odvětví vytvořen základní kámen toho, se na tvorbě a realizaci tohoto produktu podílet. Možná lépe říci, bez nich by to nešlo.
Hotelový průmysl má ale také velkou úlohu přesvědčovat své okolí o nutnosti budovat cíleně infrastrukturu tohoto produktu v dané destinaci. Jedině tak se mohou vytvořit podmínky, které budou poskytovat další prostor pro získávání nových klientů, ale i prostor pro růst výkonnosti jednotlivých subjektů působících v tomto průmyslu. Možná je dobré podtrhnout i důležitý moment. Tento produkt nás bude mnohem více nutit k růstu odborné kvalifikovanosti našich pracovních týmů a bude zvyšovat jejich hodnotu.

Závěrečné shrnutí

Vytvořme společně podmínky pro umístění tohoto produktu na trhu.

Orientujme všechny naše pracovní týmy na vysokou kvalitu poskytovaných služeb ve všech oblastech. Klient MICE je na ní zvyklý a neodpustí polovičatost.

Budujme destinaci našeho regionu jako mnohostranně orientovaný region na všechny oblasti cestovního ruchu.
Využijme všech momentů, které destinace nabízí, od lázeňství, welness, sportovní možnosti, kulturní vyžití, historické pamětihodnosti, okolní přírodu a propojme je ve smysluplný „balíček“ nabídky našim klientům.

Spolupracujme na tvorbě vyváženého obchodního mixu naší destinace. Budeme rozprostírat do větší plochy rizika spojená do příliš úzké specializace a orientace našich produktů

Karlovy Vary, říjen 2006, Roman Vacho©

Čeho chci dosáhnout ve firmě/organizaci, kterou řídím:
S rozvojem cestovního ruchu roste i velmi kvalitní konkurence v našem oboru i regionu. Zásadním úkolem je udržet přední pozici naší společnosti  a získat větší podíl trhu v našem segmentu.

Když jste před lety začínal a zkušební komise hodnotila Vaši svíčkovou při studiích na obor kuchař, napadlo by Vás, že téměř desetiletí budete šéfovat jednomu z nejprestižnějších hotelů v zemi?
Musím Vás opravit, nebyla to svíčková, ale Husarská roláda s knedlíkem a zelím, kterou jsem v pražských Klánovicích vařil a obhajoval před komisí. Nevěřím, že by mne to v té době vůbec napadlo.  Z Bělé pod Bezdězem, kde jsem vyrůstal bylo daleko  do Prahy, natož k myšlenkám o řízení jakéhokoliv hotelu. Myšlenky se začali formovat až při studiu hotelové školy. Deset let v PUPPu je pak výsledek práce, práce a zase jen práce. A samozřejmě i tak trochu štěstí  být na správném místě ve správný čas.

Co je nejsložitější při pečování o 300 let zářící klenot našeho hotelnictví?
Pokusit se v dnešní dynamické době a míře potřeb současné klientely, ale i spolupracovníků, nabízet  vyvážený produkt našeho hotelu, ze kterého nezmizí právě to „genium loci“ historie a tradice, kterou budovaly generace a generace českých hoteliérů. Abychom uspěli ve tvrdé konkurenci, musíme vyprávět velmi pravdivý  příběh tohoto dědictví. všem našim hostům. Příběh musí být věrohodný v každém okamžiku. Faleš by klient velmi rychle odhalil a my bychom o něho přišli. A to je to, co si nikdy nemůžeme dovolit.

Aktivně působíte v Národní federaci hotelů a restaurací ČR. Co je nutné především změnit nebo postupně měnit ve stále důležitějším „průmyslu“ hotelu a restaurací a souvisejících služeb.?
Především je nutné, aby si řada institucí a nechci je vyjmenovávat, uvědomila důležitost tohoto průmyslu pro zaměstnanost a sociální jistoty obyvatel řady regionů, kteří již mají a nebo v dohledné době mohou najít uplatnění v oblasti poskytování služeb. Tato oblast poroste a proti současným 10 %, bude v této oblasti do deseti let pracovat až 20% práce schopného obyvatelstva. Nejsem si jist, že jsou odpovědně využívány tyto poznatky pro tvorbu plánů rozvoje a především stát neuzpůsobuje svou politiku tak, aby co nejméně „škodil“ svými zásahy nebo zdaněním této činnosti jejímu tržnímu rozvoji.  Je nutné si uvědomit, že tyto kroky stát nic nestojí a toto odvětví nikdy nepotřebovalo státní subvence na svoje přežití.  Role státu není z mého pohledu v rozdělování dotací, ty mohou pouze  pokřivit přirozené tržní prostředí daných lokalit, ale ve vytvoření rovných a co nejvíce jednoduchých podmínek k podnikání v našem oboru.
Změnila se vstupem naší země do EU klientela?
Nemyslím si, alespoň statistiky o tom nehovoří. Co se ale změnilo je jednodušší transfer klientů, zvýšila se důvěra návštěvníků v Českou republiku jako v bezpečnou destinaci. A zde je ještě nutné důrazně pracovat na myšlení našich lidí, že okradený klient v taxíku, předražený oběd nebo nekorektní jednání při výměně peněz není tou nejlepší cestou k získání většího počtu klientů. Je potřeba změnit toto myšlení, které já chápu jako krátkodobé,  na myšlení dlouhodobé, tedy to co mi to přinese za rok, dva nebo pět let.
Jak hodnotíte končící rok a jaké změny nebo novinky připravujete pro rok 2006?
Sice ještě není konec roku, ale myslím si, že je možné konstatovat, že rok 2005 byl pro průmysl hotelů a restaurací úspěšný. V našem lázeňském městě lze hovořit o kladných posunech ve všech kategoriích, ať hovoříme o počtu klientů, růstu průměrných ce, ale i délky pobytu v řádech do 5 %.

Váš Grandhotel je tradičním hostitelem účastníků Mezinárodního filmového festivalu, festivalu Tourfilm i Miss České republiky. Čím jsou pro Vás tyto akce zajímavé?
Obchodně jsou zajímavé i mnohé další akce, které v Grandhotelu PUPP realizujeme, ale nejen tyto Vámi uvedené dvě, jsou pro nás také otázkou prestiže a image nejen pro zahraničí, ale třeba u Miss možností prezentace našeho hotelu široké domácí veřejnosti.

Hodně cestujete. Jaké zkušenosti ze zahraničí byste rád aplikoval do našich hotelů a co naopak můžeme jako sympatický „export“ nabídnout z české praxe?
Máte pravdu. Hodně cestuji a nejen po zahraničí. Pro mnohem větší rozvoj domácího cestovního ruchu potřebujeme především v regionech rozvoj investičních záměrů pro tvorbu produktů pro našeho českého klienta.

Nestýská se Vám po Praze?
Praha je tak blízko, že pokud bych cítil, že musím zamáčknout slzu stesku, tak sednu do auta a procházka starou Prahou mi jí pomůže osušit. Ne vážně ! Jsem v Praze velmi často. Zásadní obchod či jednání se přeci odehrávají v Praze.  Na stesk není tak nějak mnoho času. Víte my jsme v lázních a proto jediné co mi nechybí je ten dopravní provoz, ucpané město, spěch a nervozní kolemjdoucí. Projděte se po Varech a určitě pochopíte o čem hovořím.

Kdybyste měl jmenovat pět lidí, se kterými jste se při stovkách setkání sblížil, kteří by to byli?
Sblížení je něco, co pro mne má více než osobní obsah a nemyslím si, že by to mělo patřit na stránky i když významného periodika. Ale je řada lidí, kterých si vážím a kteří mne překvapili svojí lidskostí. Nechci říkat proč, ale mám-li říct pět jmen, tak tedy Michail Gorbačov, Michael York, Ladislav Špaček, Marek Eben a paní Lyvie Klausová.

Jednou jste řekl, že Váš životní sen se Vám splnil na tisíc a jedno procento. Máte ještě jiný, který si chcete vyplnit?
Ano, mám v hlavě jeden zajímavý projekt, který upravuji do konkrétní podoby.  Je zaměřen právě do regionů, je orientován na konkrétní skupinu obyvatelstva, předpokládá vysokou rentabilitu a návratnost vložených investic. O detailech nechci hovořit, ale kdyby jste věděl o investorovi, tak mi dejte prosím vědět. Ke splnění tohoto „snu“, je potřeba nějaká koruna, takže potřebuji ještě alespoň jednoho snílka.

Děkuji

Pane generální řediteli, děkuji za rozhovor.

2. Je Stanislav Gross důvěryhodná osoba?
B) NE

3. Má současná vládní krize konkrétní dopady na podnikání obecně?
B) Díky Bohu zatím NE

4. Má současná vládní krize konkrétní dopad na vaši firmu?
B) NE

5. Tři největší překážky bránící rozvoji podnikání v Česku (podle důležitosti)
1) Vysoké zdanění práce
2) Státem vytvořené/ k zahraničním subjektům/ a podporované, popř. tolerované/ daňové úniky, práce na černo, šedá ekonomika / nerovné podmínky v podnikání
3) Vymahatelnost práva a čestnost v obchodním jednání, čili kultura podnikání

6. Byl(a) byste pro rovnou a nižší daň jak ji navrhuje ODS , nebo preferujete plán na snížení daní z dílny ČSSD?
A) ODS

7. Jste pro zveřejňování platů manažerů firem obchodovaných na burze?
A) ANO, ale pouze akcionářům společností

8. Byl byste ochoten zveřejnit svůj plat?
B) NE

9. Setkal(a) jste se někdy s korupcí – chtěl po vás někdy někdo úplatek? (možné jsou obě odpovědi ANO)
C) NE

10. Pokud jste se setkal(a) s korupcí, dal(a) jste někdy úplatek (možné jsou obě odpovědi ANO)
C) NE

11. Vstup Česka do EU:
A) Vaší firmě pomohl v rozvoji

12. Budete v případném referendu hlasovat pro Evropskou ústavu?
A) ANO

13. Odbory v Česku jsou
A) Příliš silné

14. Věříte v Boha?
B) NE

15. Mají být zakázány potraty?
A) NE

16. Má být povolena euthanazie?
B) ANO, ale jen ve zcela výjimečných případech

17. Jste pro snížení věkové hranice trestní odpovědnosti?
C) ANO, na čtrnáct let

18. Vaše životní priority (podle důležitosti)
1) zabezpečení rodiny a studia dětí
2) práce, která mne baví
3) možnost poznávat nové věci

To, co se prostřednictvím Všudybylu a dalších aktivit snažím dělat, je osvěta, že cestovní ruch je věcí veřejnou už proto, že český průmysl cestovního ruchu má obrovský a doposud nečerpaný potenciál výrazně zvýšit životní úroveň  obyvatel Česka.  Služby cestovního ruchu by totiž pro Česko mohly být nevyčerpatelným zdrojem bohatství a blahobytu, a to i blahobytu těch našich spoluobčanů, kteří ač jim v tom objektivně nic nebrání, nikdy nikde pracovat nebudou či dokonce i pro ty, kteří programově české ekonomice škodí. „Zakopaný pes“ je v absenci společenské poptávky každého jednoho obyvatele Česka, aby na něj nebo za něj český průmysl cestovního ruchu vydělával.
Tady je opravdu obrovský prostor vysvětlovat, že cestovní ruch není jenom o cestování, dovolená u moře či na horách. Že cestovní ruch není pouze věcí hoteliérů, restauratérů, dopravců, kongresových a incomingových agentur  apod. Pokud se nad tím kdo seriózně zamyslí, musí přijít na to, že už teď v současném Česku je na resortu cestovní ruch existenčně nabaleno obrovské množství pracovních míst lidí, kteří se pravděpodobně ani necítí být jeho součástí. Diskusi na toto téma jsme nedávno vedli v rámci jednání podnikatelů u nás v Karlových Varech, kde mj. bylo kýmsi řečeno: „Vždyť cestovní ruch zaměstnává pouze X lidí.“  A my argumentovali tím: „Uvědomme si, že pro cestovní ruch v tady Karlových Varech pracují prádelny, čistírny, umělecká řemesla, porcelánky, stavební firmy, pekaři, uzenáři, řezníci, řidiči autobusů, letecké společnosti, že díky karlovarskému cestovnímu ruchu  mají práci i další obory. Prodavači v obchodech, uvaděčky v divadle atd. Cestovní ruch není jenom hotel, hospoda a cestovní agentura. Je to obrovské množství lidí, kteří svými službami a zbožím na cestovním ruchu participují.“

Zmínil jsi aspekt zaměstnanosti. Já bych dodal, že už sama přítomnost solventních spotřebitelů je výrazným generátorem podnikatelských příležitostí. Každá podnikatelská činnost potřebuje zákazníka. Díky charakteru cestovního ruchu turista, lázeňský či kongresový host či osoba na služební cestě přijíždí nakupovat obdobně obyčejné služby jako lidé v daném místě trvale usazení. Ale za neobyčejné ceny! Deseti až stonásobně vyšší! Když kdysi do Salcburku tamní radní zakázali vjezd turistických autobusů a díky tomu došlo k rapidnímu útlumu návštěvnosti, zjistili, nejen to, že jim pokleslo inkaso z cestovního ruchu, ale že např. mlékárny nemají pro koho vyskladňovat jogurt atd.
To jsou věci, nad kterými naši ekonomičtí stratégové asi doposud moc uvažovali. Aby mohl být cestovní ruch viděn v tomto světle, měl by se opírat o věrohodné statistické údaje. A ty nejsou. Navíc, pokud v Česku  hovoříme o turistech, zpravidla tím míníme zahraniční. Ale ekonomicky výraznou  kapitolou jsou i domácí turisté – obyvatelé Česka. V dnešním globálním světě už nesejde na tom, zda jsou peníze generovány z domácích zdrojů nebo zahraničních. Peníze jsou jedny. A i zde dochází pro Česko k  blahodárnému posunu co se týče místa trávení dovolených a odpočinku. Také  domácí turista za obyčejné věci (např. i na výletě) utratí mnohem víc peněz, než neturista.

Hovoříme spolu v ředitelské kanceláři Gradhotelu Pupp. Ze zarámovaných fotografií se na mne dívá řada celebrit, pro něž byl Gradhotel Pupp po nějaký čas domovem. V této souvislosti mne napadá, jaká byla jeho 303. a jaká bude 304. sezona?
Porovnávat sezony Gradhotelu Pupp je složité, protože tři sta let je strašně dlouhá doba. I za mnohem kratší časové úseky je třeba průběžně investovat, rekonstruovat, renovovat… Gradhotel Pupp momentálně prochází rekonstrukcí. Loňskou a letošní zimní sezonu jsme využili k uzavření Parkohotelu. Tím je výrazně ovlivněno porovnávání loňské 303. sezony Gradhotelu Pupp s 302. předloňskou sezonou. V obsazenosti jsme o trochu níž, i když výnosy v roce 2004 dosáhly stejné úrovně jako v roce 2003. Nevím sice jestli se mnou bude majitel souhlasit, ale vzhledem k tomu, že jsme měli půl roku zavřenu podstatnou část hotelu, vnímám to jako dobrý výsledek. V nákladech je to o to zajímavější, že celou nákladnou rekonstrukci dvaapadesáti pokojů provádíme z vlastních zdrojů bez koruny úvěru.
S čím ale nejsme v Karlových Varech spokojeni, je výrazný pokles individuální německé klientely. Ekonomická situace v Německu není nejrůžovější a jistě má dopad i na rozhodování tamních občanů jestli zůstanou doma nebo vyrazí-li si do světa. Jsme zvědavi, zda-li rok 2005 přinese Německu ekonomické oživení a tradiční klientela se nám začne vracet.

Každé zboží je třeba účinně nabízet. A kdo má nabízet Českou republiku coby věc veřejnou? Mlékárna, která má díky turistům větší odbyt jogurtů a sýrů, prádelny, které díky nim mají práci, pekárny které mají pro koho vyskladňovat pečivo, ubytovny, které mají nocležníky nebo stát, který s naprostou samozřejmostí vstupuje do obchodních případů v řadě dalších exportních odvětvích, které zaměstnávají neskonale menší počet obyvatel, než průmysl cestovního ruchu? Kdo je správcem destinace Česká republika? V této souvislosti se mi chce použít citát z Hrabalových „Postřižin“: „Musíte se snažit, pane správce. Ještě to s vámi zkusíme…“
„Ano, s naším státem si zkusíme ještě hodně…“ Ale teď vážně. Stát už prostřednictvím České centrály cestovního ruchu dělá výraznější kroky v tom, aby byla stanovena koncepce. Cestovní ruch není zemědělství. Nepotřebujeme přímé dotace na činnost, abychom se uživili. Je třeba, aby svět věděl a uznával, že Česká republika má X pilířů cestovního ruchu, ať už je to lázeňství, kongresová turistika, hypoturistika, cykloturistika, obrovský kulturní a historický odkaz atd.  Od státu potřebujeme „pouze“ to, aby propagoval sebe sama. Protože když Česká republika (jak ty říkáš česká věc veřejná) přesvědčí zahraničního turistu, aby přijel a domácího, aby tu strávil část dovolené, pak se o něj my, podnikatelské subjekty, postaráme.

Spoléhat na českou politickou scénu, která má svých starostí až až, že se bude zabývat tím, jak vytvářet Česku pozitivní image zajímavé, vyhledávané a pohostinné země, by bylo upřílišněné. A tak, co si kdo neudělá sám, nemá. A Grandhotel Pupp a město Karolvy Vary dělají a mají! A to v souvislosti s natáčením amerického filmu z hotelového prostředí „Poslední dovolená“ s  Gérardem Depardieu v roli šéfkuchaře.  Díky tomuto filmu budou Karlovy Vary i Grandhotel Pupp brzy propagovány po celém světě.
Až koncem roku 2005. Takovéto natáčení je jednou z možných forem účinné propagace. Navíc se nám, po dlouhých jednáních s producenty z Paramount Pictures (kteří jsou natáčení v Karlových Varech rovněž přítomni), podařilo prosadit, že ve filmu se hotel bude jmenovat tak jak se jmenuje. Tedy, že se celé dění bude odehrávat v Grandhotelu Pupp a v Karlových Varech. Chápeme to jako veliký marketingový úspěch. Pochopitelně, v propagaci města Karlovy Vary a našeho hotelu nám svým uměním výrazně pomůže i pan Gérard Depardieu, který má po dobu dvou měsíců natáčení v Grandhotelu Pupp angažmá coby šéfkuchař.

A umí vařit?
Na toto téma jsme se spolu u skleničky vína bavili několikrát. Pan Depardieu je majitelem dvou pařížských restaurací. A když prý k němu do podniku zajdou dobří kamarádi, jde do kuchyně a jídlo jim připravuje osobně.

Děkuji

Karlovy vary, město známé především léčivými prameny, výrobou skla a známým likérem Becherovka.
Neodmyslitelně sem již několik století  patří také jeden z nejkrásnějších a v Evropě také nejznámější  hotel Grandhotel Pupp. Pro letošní rok významný především jako místo konání 53.výroční konference RDA.
Hotel s více než 300 letou tradicí se tak stal hostitelem významného setkání profesionálů autobusové turistiky z celého světa.
Ještě několik dnů před záhájením konference vrcholily práce na probíhající rekonstrukci Parkhotelu Pupp **** části celého komplexu. 52 z celkových 116 pokojů tak dostalo po několika letech opět nový kabát. Účastníci 53.výročního setkání RDA tak patřili mezi první hosty, kteří mohli na vlastní kůži vyzkoušet pohodlí a komfort nových pokojů.
Grandhotel Pupp  – to není pouze ubytování, ale také excelentní a jedinečný gastronomický zážitek. Ať již sedíte v restauraci, jakou je Grandrestaurant, či máte chuť bavit se do brzkých ranních hodin v baru anglického stylu Becher´s Bar. Zde všude Vám nabídnou speciality české i  zahraniční kuchyně. Také všichni účastníci letošního zasedání RDA měli možnost ověřit si kvalitu nabízených služeb a zažít jedinečnost prostředí .
Dnes se Grandhotel Pupp prezentuje především jakoturistický a  kongresový hotel na straně jedné, kdy je nabízen komplexní sortiment služeb, salonků a konferenční techniky pro nejnáročnější klienty.
Na straně druhé pro své individuální hosty nabízí širokou paletu speciálních programů, zaměřených na golf, wellness, relax, návštěvu zajímavých historických míst karlovarského regionu až po svatební nabídky pro novomanžele.
Věříme, že účastníci letošního setkání RDA se budou vracet nejen do Grandhotelu Pupp, ale i do České republiky, která se touto významnou akcí stala dalším z hostitelů setkání profesionálů.
Česká republika nejsou pouze Karlovy Vary, ale celá řada míst, kulturních památek a turistických zážitků. Jsme rádi, že v průběhu Vaší konference se Vám mohou představit i další hotely, členové Národní federace hotelů a restaurací České republiky, které jsou připraveny se Vám představit a nabídnout to nejlepší co můžete nabídnout svým klientům.
Od 1. května letošního roku se naše republika stane členem velké evropské rodiny.
Na závěr příjměte Vy i Vaši klienti naše srdečné pozvání k Vašim novým sousedům, do České republiky.

Roman Vacho
generální ředitel Grandhotelu PUPP Karlovy Vary, a.s.
a
prezident Národní federace hotelů a restaurací ČR

Grandhotel Pupp Karlovy Vary, myslíme na Vás.

Jak jsem měl možnost o problému hovořit s Ivanem Vrzalem a seznámit se s plánovaným postupem, jde v první fázi o marketingový výzkum cestovního ruchu. V takovém rozsahu tady stále chybí. Každý, kdo řídí větší organizaci v jakékoli oblasti musí znát svůj trh a pak si určuje strategii. My sami a některé další větší subjekty v lázeňství a cestovním ruchu si určitý průzkum děláme, z něho pak odvozujeme svou marketingovou strategii. Ale na komplexní průzkum těžko někdo z nás samostatně dosáhne. Musíme prostředky dávat do propagace. A to vůbec nemluvím o těch menších a malých hotelích, sanatoriích a penzionech, které mají problém i s prostředky na propagaci, natož na výzkumy. Já jsem tedy rád, že město a jeho strategický výbor našlo k této naší branži profesionální přístup. Vždyť Karlovy Vary žijí velmi významně z cestovního ruchu. Ještě to nějakou dobu potrvá, než budeme moci začít s výsledky pracovat. Ale jsem rád, že se s marketingem v cestovním ruchu v takovém měřítku alespoň nyní začíná. Měli jsme ho mít zpracovaný již řadu let. Některá města, která nejsou tak významným centrem cestovního ruchu jako Karlovy Vary, nás již díky našim dohadováním předběhla.

Roman Vacho
Generální ředitel Grandhotelu Pupp

Závěrem chci strašně moc poděkovat všem, se kterými jsem měl možnost za poslední dva roky spolupracovat a řešit řadu otázek, které se přímo dotýkají našeho oboru a cestovního ruchu především.
Blíží se čas Vánoc a proto chci všem popřát osobní pohodu, klid, mnohem lepší obchod a hodně optimismu do roku příštího.

Roman Vacho

Jak ilustruje uplynulého půl roku, zařazení sazby DPH u stravovacích služeb do  základní 19% sazby nevedlo k vyššímu výběru daní, ale opaku. K demotivaci podnikatelů, kterou ve čtvrtém vydání letošního Všudybylu předpověděl „šedivý“ sci-fi  fejeton „Hotely a restaurace v roce 2006“:
„Reforma z roku 2004 pokračuje a direktivy Evropské unie jsou českou vládou uplatňovány dle zásady „papežštější, než papež“. Restauratér-hoteliér J.N. zešedivěl, a to tak, že úplně. Války, nemoci a teroristické útoky ve světě ho připravily o část hostů, tím i příjmů, takže mu starostmi zešedivěly vlasy. Stejně jako vlasy je dnes, v roce 2006, šedá i fasáda jeho podniku. Peníze investoval do sladění provozu svého podniku s novými hygienickými normami, o jejich zbytek ho připravilo zvýšení DPH v roce 2004, a na fasádu nezbylo. Jako fasáda podniku je šedý i jeho jídelní lístek. Tradiční česká jídla – oblíbené „hotovky“ díky hygienickým předpisům vytlačil eurořízek s hranolky na 100 způsobů. Jako jídelní lístek zešedivěli i dva zaměstnanci, protože jsou již bývalí zaměstnanci, přesněji nezaměstnanci. A tak náš hrdina přemýšlí, jestli jeho černé myšlenky nezaplaší přesun do šedé ekonomiky, kam se již část jeho podniku, alespoň vzhledem – fasáda, jídelní lístek a částečně i zaměstnanci – odebrala. Večer to musí u černého piva probrat s těmi, jejichž práci již nenakupuje on, ani jeho hosté – pekařem J.P., majitelkou prádelny A.D., prodavačem suvenýrů K.D. a dalšími, kteří stejně jako on dnes řeší otázku, zda a jak žít jako ekonomicky bílí, přežít jako šedí, nebo vidět svět černě jako nezaměstnaní. Je to jen zlý sen pana J.N., nebo v roce 2004 zvítězil zdravý rozum nad potřebou krátkodobě naplnit státní kasu, aby bylo co rozdávat?“
Právě. Jedním z našich argumentů v rámci vyjednávání s politickou reprezentací a představiteli vlády byl i ten, že bude-li zvýšeno DPH, nebude výnos korelovat s jeho zvýšením. Argumentovali jsme právě i tím, co se záhy začalo projevovat u stravovacích služeb.

Pane prezidente, kam kráčí průmysl cestovního ruchu ve světě? Kráčí ten náš, český, s ním, před ním nebo za ním?
V současné době (co se týče společenské poptávky a jí odpovídajících kroků politiků) jej spíše opatrnicky, s mnohým přešlapováním na místě, následuje. Celosvětově, tak jak uvedla WTO, je totiž průmysl cestovního ruchu největším zaměstnavatelem a jedním z nejprogresivněji se rozvíjejících odvětví. V tomto má Česká republika při své současné strategii zaměstnanosti  – „co nejvíce lidí do montážních hal průmyslových zón“ – obrovské rezervy. Je zavádějící v této oblasti argumentovat Prahou. Pokud mluvíme o hotelnictví a o průmyslu cestovního ruchu, je potřeba vidět obrovský a mizivě využívaný potenciál na většině území České republiky. Vysoká podzaměstnanost v podmínkách České republiky v oblasti služeb jasně ukazuje, kam je potřeba upřít  pozornost a kde učinit vstřícné kroky a vytvářet prostor.

I já se domnívám, že by hospodářští stratégové měli shlédnout film Charlieho Chaplina z roku 1935 – „Modern Times“ (Moderní doba), aby viděli, kam že to kočírují… A navíc, když je incoming tak výrazným generátorem zahraničního inkasa.
Ano, orientace na incoming je z hlediska zahraničního obchodu velice zajímavá. Nicméně kolem čtyř milionů potenciálních klientů nemusíme vozit ze zahraničí, ale máme je ve vlastní republice. Pro tuto skupinu spotřebitelů je u nás potřeba vytvářet podmínky pro trávení volného času a v rámci firemních akcí a kongresů i pracovního. Mění se počet dovolenkových cyklů i délka dovolených. Dnes již je jasné, že lidé svoji dovolenou nerozdělují na dvakrát dva týdny, ale že rozdělení je čtrnáct dní a dvakrát jeden týden nebo prodloužené víkendy. To je trend, který potřebuje zázemí v rámci regionů, které bezesporu mají co nabídnout. Myslím si, že každý kraj by měl pečlivě zvážit vlastní politiku v oblasti rozvoje cestovního ruchu a budovat lokální destinace cestovního ruchu. Motivací těch, kteří daná území zpravují by pak především mělo být vytváření pracovních míst a podnikatelských příležitostí – coby pilířů sociálních jistot obyvatel.

Již několik měsíců se postupně vyrovnáváme s daňovým zatížením restauračního stravování a jsme přesvědčeni, že současná situace nám ukládá na naše bedra připravit se na kroky, kterými budeme reagovat na další výrazné „prodražení“ podnikání v našem průmyslu a tím je přeřazení ubytovacích služeb ze snížené sazby DPH  do základní.

Nechceme na tomto místě vypočítávat co tento krok zapříčiní, ale chceme se trochu zamyslet co budou muset naši podnikatelé udělat, aby celkový dopad nebyl směřován pouze do hospodářského výsledku našeho společného snažení. Jsme přesvědčeni, že právě toto oborové fórum by mělo dát několik impulsů, které pomohou nejenom jednotlivcům, ale i celému oboru.

Kvalita a bezpečnost pro naše klienty
Investice do kvality a rozvoje musí být ochráněny od nepoctivé a nekalé konkurence. Vůbec nerozumíme tomu, že není nikdo, kdo by se touto problematikou podrobně zabýval a dokázal vytvořit alespoň náznak rovného podnikatelského prostředí pro subjekty působící v tomto průmyslu.

Pečlivá kontrola nákladů
Výnosová stránka našeho podnikatelského snažení bude výrazně snížena požadavky státu. Budeme muset racionalizovat ještě více stranu nákladů. Sociální náklady budou muset růst, ale za použití menšího množství spolupracovníků. Domníváme se, že produktivita práce bude muset v prvním roce růst minimálně o 15 %, v dalších letech cca o 7-8 % ročně.
Budeme muset hledat nové formy spolupráce mezi podnikatelským a veřejným sektorem, a mezi podnikatelskými subjekty vzájemně,  aby došlo ke snížení zatížení jednotlivých  subjektů náklady vynaloženými např. na  propagaci, zabezpečení dodavatelských služeb pro průmysl, atd.

Cenová politika
Nízká cena nepřivede do hotelů a restaurací více hostů, nezabezpečí větší výnosy z hlavních činností. Nízká cena pouze zúží prostor pro rozvoj, posílení kvality  produktů a nutný růst sociálních nákladů, které musí, ať chceme nebo ne, v příštích pěti letech stoupnout o 30 – 40 %. Bude to nutná daň našemu začlenění do EU a vyrovnávání životních podmínek našich spolupracovníků, popř. jejich udržení po úplném otevření trhu práce mezi členskými státy.

Do zítřka investuj již dnes
Je pravdou, že tuto myšlenku neuznává náš stát. Naopak, drží se krátkozraké snahy najít prostředky pro zadluženou a stále více nenasytnou státní pokladnu.
Jsme přesvědčeni, že jednoho dne i náš stát uzná roli našeho průmyslu a nebude postupovat kroky, které nejen, že průmyslu nepomohou, náš průmysl si vždy a všude ve světě spíše pomohl sám, ale že mu nebude jeho pozici dále zhoršovat.
Nesmíme se nechat zlákat k tomuto myšlení. Investujme do svých spolupracovníků, do jejich vzdělanosti a připravenosti poskytovat s otevřeným srdcem služby našim klientům.
Investujme do nových technologií, které nám připraví lepší výchozí postavení ve vztahu k naší konkurenci.

Budeme věřit, že za krátkou dobu bude poctivost, kvalita a upřímnost navzájem, jednou z nejdůležitějších konkurenčních výhod v našem oboru podnikaní.

prezident
Národní federace hotelů a restaurací České republiky
a
generální ředitel
Grandhotel PUPP, Karlovy Vary, a.s.

Společenské uznání našeho oboru

Kvalita prostřednictvím bezpečnosti !
aneb Nebojme se HACCP, může nám jen pomoci !

Evropská Unie a náš průmysl

V úvodu jednání účastníci minutou ticha vzpomněli na JUDr. Vladimíra Štětinu, který minulý měsíc podlehl zákeřné nemoci. Zároveň výkonný výbor rozhodl, že od letošního roku bude uvedena do praxe „Cena JUDr. Vladimíra Štětiny“, jako ocenění mimořádných zásluh za rozvoj, příkladný přínos a zvyšování společenského uznání nejlepších pracovníků našeho oboru.

Z jednání vybíráme :

Společenské uznání našeho oboru

-    nejvíce se musíme zasloužit o zvyšování úrovně vzdělanosti podnikatelů, managerů a všech spolupracovníků
-    bude velmi záležet na míře úspěšnosti jednotlivých podnikatelů
-    musíme zvýšit náš podíl na věcech veřejných v jednotlivých regionech
-    nesmí nám být lhostejná úroveň a kvalita přípravy studentů na středních školách a odborných učilištích

Kvalita prostřednictvím bezpečnosti !
aneb Nebojme se HACCP, může nám jen pomoci !

-    firma HASAP, JohnsonDiversey ČR a Elektrolux  prezentovala své produkty pro aplikaci HACCP do praxe
-    velmi potěšitelné bylo, že byla navržena různá řešení, od velkých hotelů po malé rodinné penziony, od dodávky tzv. na klíč, po možnost vlastní aplikace požadavků hygienických předpisů do připravených SW podkladů
-    bude velmi prospěšné zpracovat propagačně-naučný materiál určený pro podnikatele, managery, ale především pro studenty středních, vyšších odborných a vysokých škol našeho oboru

K projednání těchto otázek byli přizvání i nejvyšší pracovníci hygienických služeb v republice, kteří se z pracovních důvodů nemohli zúčastnit. Protože ale je nutné znát jejich názory, požádali jsme je o odpovědi na několik otázek, které nás všechny trápí :

1.    Jaké legislativní změny vyplynuly v oblasti hygieny v hotelových, stravovacích službách včetně fittness center, vodních bazénů a dalších relaxačních zařízení, po přístupu ČR do EU ?
2.    Jaké povinnosti a vnitřní předpisy vyplývají z těchto legislativních ustanovení pro provozovatele hotelů, restaurací a relaxačních center v poskytování služeb pro dospělé a děti ?
3.    Jaké jsou časové horizonty pro realizaci přijatých opatření a jak budou kontrolována a sankciována ?
4.    Jak jsou informováni pracovníci hygienické služby o těchto opatřeních ?
5.    Jak bude postupovat hygienická služba při kontrole zavádění HACCP v provozech ?

Věříme, že odpovědi budeme moci zveřejnit v příštích číslech COT

Evropská Unie a náš průmysl

Několik myšlenek z vystoupení JUDr. Jana Filipa :

Evropský cestovní ruch
Ale přejděme k hotelovému průmyslu. Rád bych se držel své parkety a mluvil za tu část hotelového průmyslu, ve které působím – tedy za hotely orientované převážně  na zahraniční  klientelu jak turistickou, tak obchodní, na mezinárodní cestovní ruch a na kongresovou turistiku.  My jsme se, troufám si to tvrdit s plnou zodpovědností, Evropy nikdy nebáli, na evropském trhu působíme již dávno a konkurence by nás, díky vývoji v posledních 15 letech, neměla zaskočit ani překvapit. Jsem  toho názoru, že se  naše postavení na trhu a odbytové možnosti v zásadě nezmění. Jak všichni víme evropský cestovní ruch představuje 6% evropského HDP, více jak 6 milionů zaměstnanců, 40% celosvětové hotelové kapacity, 6 z 10 zemí top cílových destinací a zejména předpokládaný 4% roční růst do roku 2010. Mimochodem Česká republika se podle prognózy z roku 1998 WTO  umístila na 10 místě v žebříčku nejnavštěvovanějších zemí v roce 2020.

Neuváženost politických rozhodnutí

Troufám si tvrdit, že největší hrozbou pro naši konkureceschopnost jsou  neuvážená  rozhodnutí našich politiků a byrokratů ústící do nepromyšlených zásahů do podnikatelského prostředí, namátkou nedávná snaha zvýšit DPH u ubytování bez předchozí výstrahy během sezóny.  No, učíme se lobbingu, máme představu jak se „podnikatelsky zviditelnit“ a snad jsme i některých  úspěchů dosáhli. A konečně máme možnost změnit věci  demokratickou cestou při příštích domácích volbách , ale snad jsme i ke  změně přispěli i v právě konaných  volbách do Evropského parlamentu.

Apel na jednotu a sílu
A zde bych na vás všechny apeloval – jen silný postoj náš všech bude ku prospěchu věci. Musíme si uvědomit, že pouze pokud budeme jednotní , silní a podpořeni silnou organizací, tak pouze tehdy budeme schopni prosadit své názory.

Nedostatek vzdělaných lidí
Druhou vážnou hrozbou, kterou bych  při porovnání EU a ČR viděl,  je nedostatek odborně a vysokoškolsky vzdělaných pracovníků, resp. jejich  možná (dosud sice tušená ale přesně nezmapovaná)  migrace na západ. Na změny na trhu pracovní síly se musíme dobře připravit, čeká nás zřejmě proces nahrazování kvalifikovaných pracovníků méně kvalifikovanými, jejich školení, jazyková příprava, koloběh středního a vyššího managementu, růst mezd – tedy vše to, co mají západoevropští manažeři za sebou a co nám dosud změkčovalo podmínky podnikání. Proč by nám mladí lidé měli odcházet do zahraničí -  jak bylo řečeno v již prvním příspěvku – je potřeba posílit sebedůvěru a uznání v našem oboru. Oproti  evropským zemím máme pouze 11% vysokoškolsky vzdělaných lidí Existuje několik vysokých odborných škol, mnoho oborů lze studovat na vyšších odborných školách,  existují  bakalářské i magisterské programy.   Važme si uceleného vzdělávacího systému NFHR- všichni víme, jak je v našem oboru důležité celoživotní vzdělávání – a naše dnešní přítomnost je toho i důkazem. Při NFHR  mimo jiné existuje i ITM,  jehož absolventi nám již v praxi prokázali efektivnost a opodstatněnost tohoto vzdělávacího programu.

A teď druhá rovina, kde jak jsem již předeslal, vidím daleko více problémů a překážek, jejichž odstranění je běh na dlouhou trať.

Vlastnosti typicky české
Jde o  určité české vlastnosti, které jsou do značné míry výsledkem historického vývoje a zejména posledních 50ti let. Jde o naše malé sebevědomí, rovnostářství, závistivost, hašteřivost, vychytralost, neúctu k zákonům a tendenci je obcházet, neochotu dohodnout se na řešení problémů, schopnost vzepnout se pouze ke krátkodobému vrcholovému  výkonu a nedotahovat věci do konce. To vše se pak promítá do malé osobní aktivity, hledání příčin neúspěchu mimo sebe a čekání na cizí pomoc.  Tyto  české vlastnosti  činí  obtížnějším řízení pracovníků, zhoršují  podnikatelské jistoty a projevují se v malé občanské angažovanosti a  v (z ní vyplývající) nekvalitě našich politiků.  Právě tyto naše vlastnosti, které se v plné míře projevují i v konání našich politiků, zhoršují naše postavení a snižují naší schopnost prosadit se v rámci nové Evropy.

Kvalita
Prvním krokem k nápravě tohoto stavu je, pokud si uvědomíme, že nejdůležitější je kvalita našich služeb. V našem oboru by kvalita měla být nejvíce skloňované slovo- neboť se dotýká ABSOLUTNĚ  všeho .   Jde tu o kvalitní profesionální pracovní sílu, kvalitní služby, které nabízíme, kvalitní suroviny, se kterými pracujeme, ale jde i o kvalitní zákony a normy, které nám umožní pracovat v podmínkách srovnatelných s EU. Všichni víme, že někdy i malá část něčeho co nám vadí, může velmi ovlivnit dojem z celku. Proto je potřeba hlídat , aby ty už i ty jednotlivé malinké součástky byly kvalitní. Jen pak může být kvalitní i celek a celý systém. Implementace managementu kvalitu  nejen za pomocí systému ISO norem , zavedení systému HACCP, kontrola a zejména sebekontrola- to vše jsou věci , které nám mohou pomoci zlepšit kvalitu našeho oboru.

Z podkladů jednání sestavil :
Roman Vacho, prezident NFHR ČR  a generální ředitel Grandhotel PUPP Karlovy Vary, a.s.

Na letošním ročníku Holiday World 2004 jsem společně s Mirkou Luprichovou převzal hlavní cenu  v CzechTourism Prize za osobní přínos k odstranění překážek rozvoje cestovního ruchu v naší malé republice.
Mnoho měsíců spolupracujeme s agenturou CzechTourism, a s námi mnoho dalších, na formulaci negativ a způsobu jejich řešení. Podotýkám, že většina z nás ve svém volném čase, bez nároku na finanční ohodnocení.
Cestovní ruch patří mezi oblasti národního hospodářství, která nepotřebuje státní subvence. Vytváří více než 400 tisíc pracovních příležitostí. Je více než předpokladem, že je očekáván rozvoj tohoto průmyslu právě se vstupem naší vlasti do EU.
Nikdo z nás ani v koutku duše nepředpokládal, že největší překážku a nebojím se říci, ránu do vazu, uštědří našemu průmyslu  naši politici.  Proti kolodějskému setkání koaličních partnerů správců naší země se jeví 11. září, terorismus, války ve světě, povodně nebo SARS jako malé šplouchnutí v malém rybníce.
V našem národním hospodářství není mnoho oblastí, do kterých by naši politici nemuseli za poslední roky přerozdělit mnoho a mnoho miliard korun.
Bohužel pro náš průmysl, který si vždy dokázal poradit sám bez státních subvencí, dospěli naši vládní ekonomové k tomu, že politickým rozhodnutím ukradnou tomuto průmyslu výsledky jeho práce, práce o sobotách, nocích, víkendech, často na úkor dovolených a dalo by se  napsat ještě mnoho dalších přívlastků.
Bohužel pro nás pro všechny, tyto miliardy, o které bude snížena možnost investovat do rozvoje materiální i lidské základny průmyslu cestovního ruchu, nebudou použity na snížení státního dluhu nebo schodku rozpočtu, ale budou použity na rychlé přerozdělení a rozplynou se v nic neřešících úplatcích části voličů.

Vážení politici a zákonodárci!
Jsem přesvědčen, že Vaše rozhodnutí ovlivní život velké skupiny převážně malých a drobných podnikatelů a výrazně ovlivní jejich rozhodování v období voleb, jak do evropského, tak následně do našeho Parlamentu.
Osobně se budu snažit, aby Národní federace hotelů a restaurací ČR výrazně ovlivnila ten cca 1 milion volebních hlasů, které naši podnikatelé, spolupracovníci a jejich rodiny mají ve svých rukou.

Roman Vacho
prezident
Národní federace hotelů a restaurací
České republiky

Who is causing problems for travel activity?

The government we voted for has created the greatest obstacle hindering the development of travel activity in our country!!!

At this year’s annual Holiday World I, together with Mirka Luprichová, received the Grand Prize in the CzechTourism Prizes for our personal contributions to the removal of barriers to the progress of travel activity in our little republic.
We have been working with the CzechTourism agency, as well as several others, on defining negative aspects and producing solutions to them. I would like to add that most of us are doing so in our free time, without demanding remuneration.
Travel activity forms a part of the national economy that does not need state subsidies. It generates over 400 thousand employment opportunities. It is beyond assumption that this industry will develop with our country’s entry into the EU.
None of us expected in the least that the greatest obstacle would be, and we are not afraid to say this, our politicians, who have delivered a crushing blow to our industry.
September 11, terrorism, wars in other parts of the world, floods or SARS seem like  small drops in a bucket in comparison with the Koloděje meeting of the coalition partners – the administrators of our country.
In our nation’s economy, there are few areas into which our politicians were not obliged to reallocate several billion korunas over the last few years.
Unfortunately for our industry, which has always proven to manage well on its own without state subsidies, our government’s economists made a political decision that  robs this industry of the results of its work – work on Saturdays, evenings, weekends, sometimes at the expense of holidays and several other instances.

Unfortunately for us, and for everybody, the possibility of investing these billions into the development of the material and human resources that travel activity requires will be reduced. This money will not be used to reduce the national debt or budget deficit; rather, it will be used up in rapid redistribution, disappearing in payments to certain segments of the voting population – payments that will solve nothing.

Dear politicians and legislators!
I believe that your decisions influence the lives of a large group comprised mainly of small companies and entrepreneurs and have a pronounced impact on their decisions during election times, as much in the European parliament as in our own.
I will strive to ensure that the National Federation of Hotels and Restaurants of the Czech Republic has a significant influence on the approximately 1 million votes that our entrepreneurs, colleagues and their families possess.

Roman Vacho
President
National Federation of Hotels and Restaurants
Czech Republic

2.Tři největší přednosti Karlovarského kraje pro podnikání společnosti:
A.Vedení kraje si plně uvědomuje význam průmyslu cestovního ruchu a lázeňství pro ekonomickou stabilitu regionu
B.Tradiční produkt lázeňství je na vysoké profesionální úrovni schopen konkurovat v evropském a světovém měřítku
C.Dobrá image regionu jako turistické destinace

3.Spolupracujete se zahraničními partnery? Jmenujte nejdůležitější země:
Ano. V oblasti cestovního ruchu se neobejdeme bez spolupráce s cestovními kancelářemi ze zahraničí. Pro asijské trhy je to EETS a Gullivers Travel Agency, pro německý trh TUI, WTB a WOLLF, pro arabský trh Four Seasons Travel.

4.Největší plánované investice společnosti v roce 2005:
V letošním roce jsme proinvestovali cca 40 mil Kč na obnovu ubytovacích a společenských prostor Parkhotelu PUPP, z celkových 110 mil Kč rozložených do tří let

Roman Vacho

www.romanvacho.cz

jsem opravdu velmi potěšen, že krajská sekce Národní federace hotelů a restaurací České Republiky dala před více než třemi lety impuls a základy akci na které se v těchto dnech setkáváme. Akci, která měla za úkol vyhodnotit ty nejlepší touroperátory, kteří nám přivážejí do našeho kraje hosty a konkrétně pojmenovat toho nejlepšího z nás hoteliérů.

Letošní rok je tak pro nás všechny rokem nula. Ne co do výsledků, ale do pojetí naší akce, kde budeme nadále hodnotit naši práci, ale zakládáme zcela novou dimenzi každoročního setkávání. Při pracovních jednáních chceme stanovit hlavní body našeho snažení a našich nabídek na základě diskusí a požadavků našich hostů a klientů.

Přeji SPA LIVE SHOW odborně-pracovní úspěch, který určí směr naší práce v dalších obdobích. Zároveň přeji tomuto setkávání dlouhé trvání a sám osobně si přeji, aby se v příštích ročnících stal více mezinárodní a nám se podařilo splnit si svůj úkol, vybudovat z této regionální akce událost, která osloví a na jedno místo přivede realizátory a dodavatele služeb pro SPA  & Wellness.

Jsem přesvědčen, že nejen Karlovy Vary, ale především naše profesionalita nám k tomu dávají dobré předpoklady.

Roman Vacho

generální ředitel
Grandhotelu PUPP
a
prezident
Národní federace hotelů a restaurací ČR

v několika příštích dnech budete rozhodovat o důležitých zákonech, které Vám předložila Poslanecká sněmovna .
Profesní svazy hotelového, restauračního a  průmyslu cestovního ruchu  v posledních týdnech mnohokrát upozornily na nevyváženost rozhodnutí vlády České republiky, které podpořila i poslanecká sněmovna ve vztahu k přesunutí DPH u ubytovacích služeb ze snížené do základní sazby.
Jsme přesvědčeni, že k tomuto rozhodnutí nebyly v odpovědné míře vyslyšeny  a brány na zřetel důsledky tohoto rozhodnutí.

Žádáme Vás dámy a pánové,
aby jste věnovali Vaší pozornost přiloženému materiálu, který Vám jistě pomůže při Vašem odpovědném rozhodování o osudu jednoho z nejperspektivnějších odvětví našeho národního hospodářství.

V Praze 10. března 2004

Otázka :
Co si slibujete od toho, že Česká republika vstupuje 1. května 2004 do Evropy, jaká očekávání a naděje z toho pro Vás vyplývají ?

Odpověď :

Ani jednou jsem nezaváhal při hlasování o našem vstupu a vždy jsem věděl, že budu hlasovat ANO. Za sebe a hlavně za své děti.
Vždy mi  bylo jasné, že Evropa nám nic nedá, ale vždy jsem byl přesvědčen, že nám dá velkou příležitost.
Bude záležet jen na nás, zda této příležitosti dokážeme využít a zda jsem dobře naslouchali a pochopili všechny zprávy a informace v době, kdy jsme se mohli na tuto významnou změnu v našem životě připravit. Kdo jen čekal, bude jistě zklamán.
Pro náš průmysl cestovního ruchu očekávám zvýšení zájmu nejbližších sousedů o naši pohostinnost a jsem si jist, že nejvíce by mohli využít této příležitosti naše regiony, které mohou nabídnout mnoho krásných zážitků, i když to nebude v Praze, Karlových Varech nebo v Českém Krumlově.
Velkou naději pro mne stále zůstává mé přesvědčení, že za několik let bude vše v naší malé republice fungovat tak, že budeme nevěřícně kroutit hlavami nad tím, co se okolo nás děje.

Roman Vacho
27. 2. 2004

Námět na vpravdě nekonečný seriál zaujal generálního ředitele Grandhotelu Pupp Romana Vacho. Zatím však mou fantazii decentně směřoval – vzhledem k naší oblíbené labužnické rubrice – do prostor, které v oblasti gastronomie patří k nejproslulejším: do Grandrestaurantu Pupp.

Domníváte se, že by i dnes v těchto místech nacházel svou pověstnou inspiraci například Johann Wolfgang Goethe?
Určitě. Mým přesvědčením totiž je, že atmosféra Grandhotelu Pupp, a tudíž i restauračních prostor zůstala stále stejná. I když interiér prošel významnou proměnou, týkající se například nábytku, designu a dekoru, pořád se tady vyprávějí neobyčejné příběhy. A naprosto pravdivé, v souladu s historií. Přestože já sám mám rád moderní prostředí (soukromí pana ředitele je ve znamení světleného dřeva, nerezu a skla – pozn. autorky), vím, že takové pojetí by se sem nehodilo. Interiér například Zrcadlového sálu nebo našeho Grand restaurantu přesně vypráví o staletích, která budovou prošla. Konkrétně o zmíněném roce 1701, kdy se v tehdejším takzvaném Sasském sále scházela při slavnostních příležitostech šlechta a měšťanstvo. I dneska si kdokoliv podobný příběh může prožít. Stejně jako kdysi Petr Veliký, Paganini, Bismarck, Freud, Franz Josef I. a celá řada dalších osobností včetně současných prezidentů…

Nevyjímaje hvězdy filmového nebe…
Jistě a setkání s nimi je vždycky velice zajímavé, málokdy se člověku podaří, když není právě ředitelem Puppu, poobědvat například s Michaelem Douglasem, který k nám přiletěl vlastním letadlem.

Jak mi napovídá můj zvláštní instinkt, byly jeho nároky na stravování patrně velice neobvyklé…
Byly. Ale v tom smyslu, že se ukázaly jako velmi střídmé. Naše kuchyně stejně jako pobyt v Grandhotelu mu však natolik zachutnaly, že o čtyři roky později poslal do Karlových Varů i svého syna Camerona s prarodiči.

Z hlavních jídel Grand restaurantu jsem vyzkoušela jednu ze špičkových nabídek: anglickou svíčkovou marinovanou v dijonské hořčici s bylinkami, houbovým rizotem, domácími kroketami a čerstvou zeleninou vařenou v páře. Prý si na téhle delikatese před časem pochutnával i jeden z filmových mušketýrů, populární Michael York…
To je docela možné, pan York s manželkou v Grandhotelu Pupp skutečně bydlel. Dokonce několik týdnů. V soukromí je nenápadný, naprosto nenáročný host. Žádnou speciální službu jsme kvůli němu neměli v pohotovosti. Prostě přišel s manželkou na oběd – a byla pohoda.

Řekla bych, že do našeho voňavého příběhu s nádechem romantiky dokonale zapadá. Co však vyžadují extra nároční hosté?
Máme kuchyni postavenou na klasických českých jídlech i na mezinárodní gastronomii. Naši hosté si totiž vždycky budou chtít dopřát kachnu se zelím, ale stejně tak budou toužit po čerstvé rybě. Zdůrazňuji čerstvé, neboť v mražené podobě se u nás vlastně ani nevyskytuje. Prestižní specialitou našeho šéfkuchaře rovněž je, že se nabídka pro oběd a večeři naprosto liší. Oběd – ten může mít jednou pracovní, jindy společenský ráz, zato večeře – to je podle mě obřad. Účastní se ho ti, kteří si závěr dne chtějí opravdu vychutnat. Posedí si v příjemném prostředí, dají si láhev lahodného moravského či jiného vínka a večeři skončí u baru s dobrým koňakem…

Ale to je báječný karlovarský léčebný program!
Spíš speciální program, který ordinujeme jenom my. I když Grandhotel Pupp není lázeňským hotelem, jsme trošku pyšní, že máme pro naše hosty v jednom křídle privátní lázeňskou kliniku, využíváme i služeb Zámeckých lázní a dalších sanatorií. S kolegy-hoteliéry často diskutuji na téma, proč doktoři předepisují pacientům hlavně pít vodu. Tvrdím, že když si u nás dají skvělou večeři, potom lahvinku bordeaux nebo rulandského, udělají pro své zdraví to nejlepší.

Nepochybuji, že podobný příjemný léčebný program si ordinujete i sám sobě..
Mám jednu výhodu (a nevýhodu pro mé spolupracovníky), že jsem se vyučil kuchařem. V řemesle jsem tedy postupoval takříkajíc krůček po krůčku, ale spíš jsem se profiloval manažerským směrem… Kuchyně je ovšem pro mě pořád velmi milé hobby, když mám jenom malinko čas, vařím pro rodinu a přátele. Mou specialitkou je, že každý rok připravuji na Štědrý den pro všechny hosty rybí polévku. Dokonce i na hotelovém menu je napsáno, že polévku uvařil ředitel hotelu.

Co tam ale patrně není, že jste získal titul Hoteliér roku nebo že zastáváte funkci prezidenta Národní federace hotelů a restaurací. Jaké kuchyni dává pan prezident přednost?
Jsem příznivcem každé, pokud je dobrá. Rád si dám moravského vrabce s chlupatým knedlíkem, stejně tak si však pochutnám na krevetách, miluju polévku bujabézu, kterou báječně vaří vedle italský kuchař. Asi je to i na mně vidět, že jsem na dobré jídlo a pití. To je moje hobby na celý život. Mám i tu výhodu, že jsem hodně na cestách. Nikdy by mě ovšem nenapadlo shánět se například v Řecku po knedlo-vepřo-zelu, tam si dávám tzatziki, k tomu kousek ryby nebo plněná rajčata…

V podání vašeho šéfkuchaře Jiřího Hrdého by ovšem i plněná rajčata byla básnickým dílem. Je pravda, že v Grandhotelu Pupp by najednou mohlo hodovat osazenstvo z plných 26 autobusů?
Jistě, když spočítáte všechna místa v našich špičkových gastronomických prostředích, jako je Zrcadlový sál, Malá Dvorana, Golf restaurant či Becher´s Bar, dojdete k číslu 1300. Jenom ve Slavnostním sále může v jednom okamžiku usednout 780 hostů…
***
Představa, kterak vážení a slavní gourmeti putují do Grandhotelu Pupp autobusy, je ale hodně vzdálená realitě. Spíš jsem se měla poptat, jaké osobnosti zamíří v nejbližší době do Karlových Varů na palubách letadel. Kdoví, jestli mezi nimi nebude nějaká příští slavná pěvkyně podobná Emě Destinové, politik typu Bismarcka či herečka s temperamentem Giny Lolobrigidy. A kdoví, jestli právě o nich nebude příští seriál o Grandhotelu Pupp…

Stanislava Bezděčková

Popis foto – recepty:

č.1:
Terina z čerstvé grilované zeleniny v kabátku z listového špenátu, podávaná na lůžku z rajčat a bylinek
Barevné papriky, cukety, lilek nakrájíme na silnější plátky, okořeníme mořskou solí, drceným pepřem, přidáme olivový olej a dáme grilovat do trouby.
Připravenou formu vyložíme listy špenátu a do takto připravené formy klademe střídavě grilovanou zeleninu, vše pečlivě zatížíme a dáme do lednice vychladit. Hotovou zeleninovou terinu porcujeme a klademe na tenké plátky rajčat. Pokapeme olejem ovoněným bylinkami a zdobíme smaženými rýžovými nudlemi.

č. 2:
Grilovaný humr spolu s bylinkovým máslem, doplněný o zámecké brambory a vařené romanesco v páře a omáčku mousselin
Čerstvého humra rozpůlíme nožem na dvě poloviny, potřeme směsí bylinek a koření s přepuštěným máslem a dáme grilovat. Uvařené zámecké brambory opečeme s čerstvou pažitkou na másle a naporcované romanesco na růžičky dáme vařit do páry. Vše doplníme omáčkou mousselin, kterou si připravíme ve vodní lázni z vaječných žloutků, do nichž pozvolna vmícháváme přepuštěné teplé máslo, citronovou šťávu, bílé víno, sůl, bílý pepř a nakonec ušlehanou šlehačku.

č. 3:
Domácí trhanec sypaný mákem, podávaný se švestkami macerovanými v karamelu, ovoněný tequilou, zdobený křehkou sušenkou
Ze žloutků, polohrubé mouky a špetky soli si připravíme těsto, do kterého přimícháme namočené rozinky v rumu a ušlehaný sníh z bílků a cukru. Na rozpálené pánvi si z takto připraveného těsta upečeme vyšší amoletu, kterou po upečení natrháme pomocí vidličky na menší kousky. Takto připravený trhanec zdobíme čerstvými švestkami opečenými na másle s cukrem a zalitými kapkou tequily, nakonec vše ozdobíme křehkou sušenkou, cukrem a mákem.

Vážení politici a zákonodárci !
Jsem přesvědčen, že Vaše rozhodnutí ovlivní život velké skupiny převážně malých a drobných podnikatelů a výrazně ovlivní jejich rozhodování v maratónu voleb, které nás čekají v příštích měsících.
Osobně se budu snažit, aby Národní federace hotelů a restaurací ČR výrazně ovlivnila ten cca 1 milion volebních hlasů, které naši podnikatelé, spolupracovníci a jejich rodiny mají ve svých rukou.

Roman Vacho
prezident
Národní federace hotelů a restaurací
České republiky

in regard of Mr. Štětina beeing in hospital (after his operation) I would like to recapitulate shortly what we are doing with the problems with DPH (VAT).
- common announcement NFHR ČR and ACK ČR
- it will be printed about 8,000 pcs of this announcement and it will be enclosured in COT, distribute on Holidy World 2004 next week
- this week we are sending about 200 pcs to Chamber of Deputies as the enclosure of February issue of COT
- I provided the answers to the questions from
- Karlovarské noviny (Karlsbad newspapers)
- Ekonom + Euro
- Hospodářské noviny (Economic newspapers)
- TV Prima (Prima television)
- MF Dnes
- yesterday-meeting with the minister and the experiment of the timming drift of this resolution
- there was a drive for the personal meeting with the Prime Minister, Minister of finances (Chancellor of the Exchequer),  throuhg the General Direktor of Čedok agency and next week there will be an attendance on the dealing of economical committe PSP ČR and subcommitte for the tourist industry.

I would like to ask you for the next presentations/proposals at the dealing of executive committe (which is held tomorrow).

I wish you very nice day and remind with very nice regards

Roman Vacho
General Manager of Grandhotel Pupp and the President of NFHR ČR

Svým krokem naše vláda  jasně ukázala, jak to myslí s podporou rozvoje cestovního ruchu v České republice.

Pokud bude tento krok realizován, dojde k zastavení investic do průmyslu cestovního ruchu, protože  zahraniční investoři  nebudou  chtít vstupovat na náš trh. Promítnutí zvýšené sazby do cen, by mělo za následek pokles příjezdového cestovního ruchu a tím i pokles devizových příjmů našeho státu z této činnosti a to navíc v době , kdy se incomming do České republiky vzpamatovává velmi pomalu ze své několikaleté stagnace.  Je více než samozřejmostí, že dojde k výraznému poklesu tvorby pracovních příležitostí a jsme přesvědčeni, že dojde k poklesu současných  pracovních míst v tomto odvětví,  protože podnikatelé budou muset hledat zdroje, aby mohli státu odvádět o 14 % více DPH než doposud. Je nutné si uvědomit, že průměrná ziskovost těchto provozů  se pohybovala mezi 0 –  9 %.

Jsme více než přesvědčeni,
že tento krok bude mít likvidační charakter především pro menší provozní jednotky, kterých je ale na druhou stranu více než 94 % všech ubytovacích a stravovacích zařízení v naší zemi.
Po zavedení přísných hygienických norem EÚ do podmínek naší republiky a nezbytných  investice do nových a drahých technologií, povinné pojištění cestovních kanceláří a mnoho dalších momentů,  které museli  naši podnikatelé podstoupit,  je tento druhý krok naší vlády  další zasazenou ranou průmyslu cestovního ruchu, hotelnictví a gastronomie.

Aplikací základní sazby daně z přidané hodnoty na ubytovací služby v této výši, se Česká republika zařadí na druhé místo v Evropě hned  za Dánsko.

Zároveň je nutné, aby si odpovědní činitelé naší vlády uvědomili, že bez přípravy na takovou to změnu, bude negativní dopad na naše podnikatele ještě více zničující. Jen je třeba si uvědomit naplánované investiční akce na letošní rok, které nebudou moci krýt podnikatelé  z vlastních zdrojů se kterými počítali, neboť je odčerpá stát. Nelze ani nic změnit v uzavřených obchodních smlouvách s partnery, neboť jsou vytištěny katalogy a příjezdový cestovní ruch nebude akceptovat zvýšení daně.

Nejsme přesvědčeni, že je to pro naše podnikatele únosné a obáváme se, že výsledný efekt nebude pro českou ekonomiku přínosem, ale naopak dlouhodobě sníží konkurence schopnost jednoho z jejích nejperspektivnějších odvětví.

Roman Vacho
prezident
Národní federace hotelů a restaurací České Republiky

PHDr. Michal Šeba
prezident
Asociace cestovních kanceláří České Republiky

V Praze dne 2. 2. 2004

Evropská konfederace národních asociací členských států Evropské unie také bojovala za sníženou sazbu DPH. Obrovský boj o změnu sazby probíhal ve Francii, Velké Británii, Švédsku a Německu. Například Francouzi argumentovali tím, že přesunutím restauračního stravování do nižší sazby bude mít příznivý vliv na zaměstnanost. Spočítali, že tak vznikne 40 tisíc nových pracovních míst. Jak to tam nakonec dopadlo?
Dopadlo to špatně. Jasně se ukazuje, že v EÚ nebude vše tak jednoduché. Významný podíl na tom, že se sazba nepřesunula do snížené úrovně má Německo, kde socialistická vláda také potřebuje peníze do státní pokladny a proto zásadně nesouhlasila s přesunutím stravovacích služeb ve všech státech EÚ do snížené sazby. Jasně se ukazuje na praktických krocích, jak budeme moci věci ovlivňovat.

Můžete odhadnout, jaký dopad bude mít zvýšení DPH na náš trh?
Zvýšení DPH je nutné spojit i se snížením daňového základu pro platbu daně. To může být momentem, kdy řada malých podniků neunese daňovou zátěž a bude hledat východiska v rámci platných zákonů a bohužel i řada malých podniků zanikne. Státu vznikne problém s vyšší mírou nezaměstnanosti a zhoršením poskytovaných služeb převážně v regionech.

Majitelé restaurací prohlašují, že chtějí zdražit jídlo a pití nejméně o deset procent. Myslíte si, že je to reálné?
Aby byli  schopni pokrýt lačné nároky státu, tak jim nic jiného nezbude. Dokonce se domnívám, že se bude jednat o ještě vyšší zvýšení než o  10 %. Zvýšení by se nemělo dotknout piva, vína a alkoholických nápojů. Bude se dotýkat jídla a nealkoholických nápojů.  Zde by to mohlo být až 20 %. Je ovšem možné, že někdo přistoupí k plošné změně 10 % u všech komodit.

Češi ročně utratí v restauracích a rychlých občerstveních přes 50 miliard korun.  Jak se změní toto číslo po prvním květnu?
Nemyslím si, že by se nějak výrazně změnilo. Jen z výnosů podnikatelů se více než 5 miliard přesune do státní pokladny, aby mohly být více spravedlivě přerozděleny. Tedy se sníží možnost reinvestovat  pracně vytvořené finanční částky zpět do inovace, instalace nových technologií, popř. do rozvoje vlastních podniků.

Televize Nova přišla s návodem, jak zvýšení sazby obejít. Prý stačí, když se původní podnik s více místnostmi rozdělí na více podnikatelských subjektů – například na kavárnu, vinárnu anebo cukrárnu. Přičemž každou místnost bude provozovat jiný člověk s živnostenským listem. Považujete tento nápad za reálný?
Z managerského pohledu je to nesmysl, ale jak znám naší českou náturu, něco se určitě vymyslí. Víte nejvíc se utratí při placení a já si myslím, že pokud by měl člověk jistotu, že správci státní pokladny hospodaří dobře, ta by mu to tak nevadilo, že musí platit víc. Ale můžeme to říci !

Právě jste se vrátil ze služební cesty z Atén, z hostitelského města letošních OH.  S jakými problémy se tam potýkají hoteliéři a restauratéři?
Investují, investují a investují. Atény jsou jedním velkým staveništěm. Nejen na ulicích, sportovištích, olympijských vesnicích, ale také v hotelech a restauracích. Nejtíživějším problémem je  kapacita ubytovacích zařízení. Jen pro zajímavost, pro ubytování bude v přístavech Atén připraveno 13 rekreačních velkokapacitních lodí, které budou  po celou dobu olympiády poskytovat ubytovací služby a v této době bude kotvit u řeckých břehů i Queen  Marry II.

Nedávno v řeckém tisku probleskla zpráva, že se sportovci v restauraci, která bude v době OH sloužit právě jim, otrávili špatnou stravou.  Jak se Řekové ubrání podobným skandálům? Nejsou právě restaurace možným terčem teroristických útoků?
Každé místo s vysokou koncentrací osob je možné považovat za rizikové. Pro gastronomické provozy s takto velkou kapacitou služeb je bezpodmínečně nutné využívat ty nejmodernější technologie a přísně dodržovat hygienická pravidla. Jsem přesvědčen, že pokud se budou tato pravidla plnit beze zbytků, tak nic nehrozí. Krom toho i naše restaurace a provozy  se musí vyrovnat s přísnými předpisy EÚ. Řecko je členem již dlouho, tak by to tam neměl být problém.
O co se týče otázky terorismu. Před více než dvěma lety byl Svět jiný. Terorismus může zasáhnout naše životy kdykoliv a kdekoliv na celé planetě. Musíme si uvědomit, že to tak je , ale je naší odpovědností učinit vše pro to, aby jeho možnosti byly co nejmenší. OH v Aténách bude hlídat 41 tisíc pracovníků bezpečnostních agentur z celé Evropy. K tomu je potřeba připočíst pravidelné řecké bezpečnostní složky.  A přesto nejsem přesvědčen, že nějaké procento rizika nehrozí.

Otázky zodpovídal Roma Vacho

za pár týdnů přivítáme rok 2004.
Dovolte mi, abych Vám a Vašim rodinám, jménem všech mých spolupracovníků a jménem Grandhotelu PUPP nejdříve poděkoval za Vaší přízeň našemu hotelu v letošním roce,  ale i v letech minulých.

Jistě sami pozorujete, že naši majitelé a vedení hotelu neustále pracují na zlepšení všech oblastí poskytovaných služeb.
V roce 2004 pro Vás připravujeme mnoho novinek. Jen krátce Vás chci upozornit na nový program PUPP Exklusive CLUB, slíbit Vám nově zrekonstruované pokoje našeho Parkhotelu a řadu nových programů pro Vás, naše hosty.

Rok 2004 bude velmi významný pro nás všechny, neboť se Česká republika stane členem Evropské unie. Jsem přesvědčen, že náš hotel je dobře připraven k tomuto okamžiku.

Přeji Vám všem krásné vánoční svátky, hodně zdraví a spokojenosti v roce 2004 a těším se za nás všechny v Grandhotelu PUPP na setkání s Vámi při Vaší příští návštěvě

Váš

Roman Vacho
Generální ředitel
A
Prezident Národní federace hotelů a restaurací ČR

Restaurace: různorodý a důležitý sektor

Restaurace připravují a podávají pokrmy. Tento společný ukazatel je kombinovaný s velkou různorodostí typu kuchyní (místní, národní a mezinárodní) a typy zařízení (tradiční, gastronomické a restauranty s rychlou obsluhou, hotely a restaurace závodní jídelny přímo na pracovištích, kavárny, bary a hospody.

Sociální změny mají významný dopad na to kde, kdy a  jak se lidé v Evropě stravují. Obyvatelstvo má velikou zkušenost se stravováním více než tomu bylo předtím díky širokým možnostem cestování a smyslem ochutnávat různé cizí kuchyně. Vzrůstající počet pracujících žen a měnící se životní styl společně působí na snižování času stráveného doma v kuchyni a vyhledávají příležitosti ke stravování mimo domov.

Většina zákazníků restaurací vyhledávají zkušenosti příjemně stráveného odpočinku před prostým požadováním jídla. Mladí lidé často vyhledávají neformální prostředí samoobslužných restaurací s rychlým servisem. Jiní zákazníci mají rádi spojení dobrého jídla s prožitkem prezentovaným atraktivními a přitažlivými způsoby, které vyvolávají atmosféru příjemné společenské zkušenosti. Jídlo mimo domov sehrává důležitou roli v průřezu společnosti celé Evropské unie.

Kulinářské umění různých evropských regionů je důležitým aspektem dědictví evropské kultury: restaurace zachovávají tradice přípravy pokrmů a pomáhají zachovávat šíři a různorodost regionálních jídel. Mnoho stravovacích zařízení je integrální součástí kulturního a architektonického dědictví.

Náš život je doprovázen neustále pokračujícími změnami. Stravovací návyky nejsou statické. Jenom rozmanitý, tvůrčí a soutěže schopný sektor může korespondovat  s měnícími se požadavky zákazníků. Sektor žije a umírá natolik,  nakolik je schopný odpovídat na potřeby a požadavky jeho zákazníků.

Pojďme a stravujme se mimo domov!

Zákon o kvalitě je zákon pro kvalitu jídla

Úplná a vyčerpávající legislativa o bezpečnosti pokrmů a hygieny je neodmyslitelná, jak pro  obchodování v gastronomii stejně jako pro její zákazníky. Bezpečnost pokrmů se nachází na vrcholu  zájmu sektoru a sektor neustále pracuje na zavádění svých standardů a procesů.

V nedávné době u nás proběhla široká názorová diskuze nad obsahem novely zákona 258/2000 Sb, zákona o ochraně zdraví, zvláště jeho části obsažené ve vyhlášce o hygienických požadavcích na stravovací služby a o zásadách osobní a provozní hygieny při činnostech epidemiologicky závažných. Názory členů NFHR ČR se rozcházely s názory odborné veřejnosti. Byli jsme za náš přístup, i přes to, že jsme podali připomínky, kritizováni, protože jsme nebyli podle názorů ostatních k staronové novele tak tvrdí. Je to možná tím, že ne všichni provozovatelé jsou dostatečně informování o tom, že tato vyhláška je jen jednou částí problému a po našem vstupu do EU půjde o problematiku daleko významnější co do závažnosti. Evropská restaurační scéna a její představitelé, co také čeká nás, jednají o povinném plnění stejných podmínek v restauračním sektoru jako u  ostatních výrobců pokrmů, což se dotýká uvádění základních surovin použitých při výrobě, data vyhotovení, obsahu koření a dalších podrobností se kterými se dnes již běžně setkáváme při nákupech jídel v obchodech. Ku příkladu současná diskuze se také dotýká  revize regulace 1760/2000 ze které by povinnost označování hovězího masa měla přejít i na restaurace. Jak vidíte evropská diskuse není jen o hygieně v pojetí naší novely, ale o daleko závažnějších povinnostech, které by měl převzít  restaurační sektor do budoucna a kterých se nyní horlivě na evropské scéně jedná. NFHR ČR a podobně celý evropský obor není tolerantní k zásadám dobré hygienické praxe v kuchyních, ale brání se také, aby jeho specifické postavení bylo legislativou spojováno s podmínkami pro ostatní výrobce a prodejce jídel.

V posledních letech se legislativa vyvíjela k pokrytí bez rozlišování rozsáhlým seskupováním aktivit průřezu potravinového řetězce od prvotních dodavatelů, výrobců, obalové techniky,dovozců, maloobchodníků, průmyslového cateringu a celé šíře různorodosti provozovatelů stravovacích zařízení. Takto rozdílné sektory mají rozdílné potřeby, které vyžadují rozdílný přístup k výzvě na řešení problémů,  kterým tyto sektory musí čelit. Obklopeni těmito nejrůznějšími sektory se stejným zněním textů rezultovalo v legislativu, která není vhodná pro restaurační sektor.

Nejrůznější návrhy, které nyní plní informační toky legislativy směřují k uvědomění si specifické struktury sektoru restauračních služeb, které leží na samém konci potravinového řetězce ve kterém zákazník je příštím a posledním krokem. V této době probíhající zkoumání vlivů současné legislativy a pro její lepší posílení mohou být legislativní změny nezbytností, minimálně toho co se dotýká restaurační činnosti.

HOTREC tedy požaduje na legislativě aby:

- Byla založena výhradně na informacích získaných v průzkumech
- Po důkladné demonstraci bylo prokazatelné, že platná a prosazovaná pravidla nemohou být objektivní pro dosažení lepšího výsledku
- Byla proporcionalita mezi poškozením a hledáním náhrady
- V kontextu byla rozvíjena věcná konzultace všech účastníků (stravovacích služeb, zákazníků, posilování institucí) na možném konsensu. Lepší regulace je dosaženo podílem vlastnictví všech nositelů problému.
- Různé kroky legislativního procesu byly provázeny pravidelným vyhodnocováním analýzy výnosů a nákladů.
- Návrhy byly jasné, jednoduché a přesně a braly v úvahu ty kteří s nimi pracují a mají je plnit s pohledem umožňujícím jim jednoznačně poznat jejich práva a závazky.  Tyto zásady by měly být jednoduše aplikovatelné ve všech zařízeních včetně těch nejmenších provozovatelů.

HOTREC věří tomu a NFHR ČR chová stejné stanovisko, že dobrá regulace a její efektivní posílení by měla zajistit, že bezpečnost pokrmů je zákazníkovi zajišťována v ceně a kvalitě odpovídající hodnotě, kterou zákazník zaplatil. Restaurační sektor je závislý na jeho porozumění potřebám a očekáváním jeho zákazníků a proto musí na jejich potřeby odpovídat. Je proto základně  důležité, aby profesní svazy, NFHR ČR a HOTREC měly  svůj silný hlas ve vývoji legislativy, která se dotýká pokrmů a jejich bezpečnosti. Musíme vzíti za své, že otázky hygieny jsou neopomenutelné. Nám musí jít o to, aby nebyla uplatňována opatření, která nemají vliv na finální kvalitu našich služeb.

v závěru příštího měsíce se bude konat Výroční konference NFHR ČR a jejím základním tématem bude „Management v průběžně a rychle se měnících časech“. Jak bude vypadat rok 2003 a jaké budou vyhlídky do roku 2004? Odpovědi na tyto otázky nechceme znát jen my, ale jsou horkým tématem hotelnictví našich západních sousedů. Jak pro ně, tak i pro nás se jakéhokoliv prognózy staly nanejvýše obtížné v důsledku nevypočitatelných událostí světové politiky. Dvěstě předních německých hotelů  přiznává pokles – 5,7 % oproti skutečnosti předchozího roku. Podobně jako u nás špatně odstartoval i první kvartál tohoto roku. Přesto jedna třetina z této skupiny hotelů očekává obratové přírůstky. Potěšitelným poznatkem je optimizmus plynoucí z opakované zkušenosti, že krize je tvůrcem změn. S tím je spojeno konstatování, že vzdělání může redukovat krizi a asistovat budoucnosti. Je potřebné mít smysl pro situaci výjimečného stavu. Stává se, že NFHR ČR je kritizována pro své pohledy do budoucna, že realita je jí vzdálená. Jde o nepochopení těch,  kteří s nastalou realitou přestávají vidět budoucnost. Musí si uvědomit, že bez pohledu do budoucna nelze měnit současnost. V prosinci se zúčastním výroční konference Mezinárodní asociace hotelů a restaurací, která se bude konat v Káhiře a také se bude zabývat managementem v měnících se časech.  Problémy recese se nedotýkají jen nás. Globálně se hotelového průmyslu dotkly události na Bali, v Iráku, důsledky nemoci SARS a pod. Mezinárodní hotelový průmysl za poslední dva roky toho zažil tolik jako nikdy v jeho historii. Hoteliéři se nesmiřují se skutečností a hledají cestu kupředu, chtějí vědět jak mají reagovat na těžké obchodní podmínky. Proto za sponzorování Master Card International vznikla během několika měsíců rozsáhlá výzkumná práce na které se prostřednictvím e-mailu zúčastnilo přes jeden tisíc hotelů z celého světa. Studie, která se nazývá „Strategie přežití“ ukazuje, ve kterých oblastech může průmysl snižovat náklady a soustředit své marketingové úsilí k překonání bouří. Bez ohledu na typ hotelu nebo geografickou polohu je provozování hotelu v současnosti více směrováno k efektivitě nákladů. Současně však rostou náklady na marketing vzhledem k  potřebě rozvíjet a udržovat obchody a proto se hoteliéři soustřeďují na rychlou reklamu, partnerství a programy, které přináší rychlé výsledky.  Ve finálním zpracování více než 80% respondentů průzkumu sdělilo, že redukovali služby v oblasti hospodaření s pokoji, zvýšili kontrolu nákladů na květiny, mýdlo a další drobnosti na pokojích, omezili nepřetržité služby na pokojích, uzavírají podlaží nevyužitých hotelových pokojů apod. Následuje dlouhodobé nebo krátkodobé snížení provozní a pracovní doby ve střediscích F&B, redukce nabídky à la carte ve prospěch bufetů, snížení spotřeby stolního prádla apod.  75% hotelů přezkoumalo své náklady plynoucí ze smluv a poplatků, 80% hotelů zavedlo programy na úsporu nákladů na energie. Většina hotelů účastněných v průzkumu zvýšila své náklady na rozpočet marketingu a více než 60 % hotelů zvýšilo rozpočet na elektronický marketing, 40% respondentů se soustředilo na skupinové trhy s následným zaměřením na propagaci nabídky, package cen pro rodiny, bezplatné parkování, nabídku gastronomie apod. Všechna opatření vedla z 53% k lepší obsazenosti, 40% vytvářením podílu na trhu, 40% vytváření nových trhu, ve 23 % zlepšení zisku a ve 20% k lepší ceně za prodaný pokoj. Více a více nezávislých hotelů vidí jako důležité napojení na hotelová uskupení. Studie byla zaměřeny na druh a trvání různých opatření, na které úrovni by opatření mělo být uděláno, stanovení objemu úsporných programů  určení součástí  a výsledků prodejního a marketingového úsilí.

Zmínil jsem optimismus jedné třetiny německých hoteliérů a to i za situace, kdy v porovnání roku 2001 s rokem 2002 poklesl čistý obrat o 5,7 %, pokleslo procento obsazenosti disponibilních pokojů, poklesl podíl F&B na tržbách poklesla průměrná cena za prodaný pokoj a počty pracovníků poklesly o 6,8%. Přesto je na místě optimismus, ale za  předpokladu, že máme  vědomosti k založení strategie přežití. Vidíme, že naše těžkosti jsou podobné, ale zatímco u nás ceny za pokoje klesají, průměrně realizovaná cena za pokoj v Německu dosahuje i při meziročním  poklesu 85 Euro.

Pro naše prostředí jsou všechny tyto otázky daleko významovější vzhledem k  podmínkám vstupu do EU v květnu 2004. S jistotou víme, že historie nezná příklad kdysi chudého státu, který by na členství v EU prodělal. Je ovšem pravdou, že náš pozdní vstup pozbyl výhod chudých států, kteří do EU vstupovaly před léty. Dnes již nebude tak snadné vrůst do EU z pozice chudého začátečníka. Je třeba se připravit, abychom z evropanství  mohli skutečně těžit. NFHR ČR již od poloviny roku svým členům předkládá otázky a odpovědi o tom, co mohou podniky v nových členských státech očekávat od vstupu do EU. Účastníci výroční konference obdrží úplný soubor otázek a odpovědí o tom, co čeká české podnikatele a jejich firmy v Evropské unii a jak se na to připravit.

Základní změnu do termínu vstupu k 1.květnu 2004 představuje volný pohyb zboží, kapitálu, služeb, částečně osob a volné podnikání. Někteří odborníci na otázky přibližování k EU vyjadřují názor, že když ke změnám budeme přistupovat jako doposud, tak naše sousedy budeme dohánět  ještě celé století. Přitom v roce 2011 končí přechodné období. Dohánění znamená sbližování cenových hladin, které představuje růst cen a mezd. Cena domácí pracovní síly představuje 18% ceny obyvatele EU. Vyrovnání ceny pracovní síly se předpokládá do 6 let. Víme, že kupní síla našeho občana je 40% v porovnání s občanem EU. Předpokládá se, že EURO bude stát 26,- Kč. Ceny za služby jsou cca třetinové a očekává se dotýkají se výrazné zvýšení cen za služby našeho denního života. To  bude mít za následek zvýšení vnějšího ekonomického tlaku na našeho spotřebitele. Pro rok 2004 a 2005 se předpokládá cenová inflace ve výši 3,5 – 5 %. My a náš sektor tedy musí předpokládat zvýšení nákladů na naši pracovní sílu, na pořízení surovin a materiálu pro naši výrobu. Předpokládá se zdražení dopravy, mořských ryb a plodů, rýže, subtropického ovoce a celou řadu pro nás důležitých nákladových vstupů, zatímco na druhé straně musíme usilovat o větší návštěvnost našich zařízení, hledat optimální hladin cen v soutěži o získávání zákazníka, což znamená  vytváření rafinovaných  programů pro posílení prodeje a postavení na trhu. Hledání vnitřních zdrojů bude zcela určitě prvním předpokladem zmíněné strategie přežití pro většinu podnikatelů našeho sektoru. Naší ověřenou mezinárodní zkušeností je poznání, že po přechodu na EURO došlo k obecnému vyrovnání ceny za ubytování, markantnímu zvýšení cen v nákupu v restauracích do výše 30 EURO.  Musíme vědět, že náš sektor se nevyhne evropské standardizaci. Vzpomenu-li naše sporné přístupy k vyhlášce 107 k hygieně a vím-li, že dojde jistě na otázku kouření v našich zařízeních, tak si myslím, že ve srovnání s očekávanými změnami, se jednalo jen o malou jarní přeháňku.

Řekl jsem, že historie nezná příkladu státu, který by na členství ekonomicky prodělal.  Je potřebné, aby podnikatelé zvláště malých a středních podniků obecně, tedy i podniků hotelových, brali budoucnost vážně a cílevědomě se na ni připravili. Troufám si říci, že členové NFHR ČR sledují soustavně vývoj na trhu cestovního ruchu jsou připraveni své obchody řídit ve smyslu probíhajících změn.

Programy aktivit NFHR ČR jsou vhodné pro všechny, kteří chtějí být připraveni na optimistickou budoucnost našeho oboru a podnikání v něm.

Přeji nám všem, abychom se naučili netrávit čas malichernostmi a lamentací nad úskalími dnešního dne, ale soustředili své úsilí na zítřejší úspěch.

Děkuji za pozornost.

Loňský rok byl pro všechny členy ve znamení dvou velmi významných přelomů v oblasti příjezdového a domácího cestovního ruchu ČR.
V první řadě byla přijata všemi profesními organizacemi oficiální jednotná klasifikace ubytovacích zařízení, která vešla v platnost 1.1.2004. Certifikace ubytovacích zařízení je založena na dobrovolnosti a prostřednictvím dvou profesních organizací, / NFHR ČR a HO.RE.KA ČR / které jsou pověřeny vydáváním Klasifikačních znaků a Certifikátů o jeho udělení. Předpokládá se, že společná propagace na trhu ubytovacích zařízení plně podporovaná CzechTourism a Ministerstvem pro místní rozvoj ČR zvýší zájem provozovatelů o účast, která přinese spotřebitelům více informací a zlepšené služby. Pro naše hosty to bude znamenat celoplošné podvědomí o vybavenosti ubytovacích kapacit a poskytování služeb v jednotlivých kategoriích.
Druhým mezníkem a přelomem vedoucím k poskytování kvalitních služeb a produktů je velmi diskutovaná novela hygienické vyhlášky. NFHR je pevně přesvědčena, že poskytování kvalitních pohostinských služeb na základě dodržování všech hygienických předpisů je základem kvalitních gastronomických výrobků, které naši hosté konzumují.
Pevně věříme, že všechny přípravy, konzultace a závěry vysoce profesních dokumentů, celoroční odvedená práce výkonného výboru NFHR a všech zainteresovaných pracovníků se setkají s konečným úspěchem vedoucím ke zkvalitnění poskytovaných služeb našim hostům. Vždyť právě pro ně je zaměřená naše činnost, naše každodenní snaha o spojenost hostů, kteří budou rádi a opakovaně navštěvovat naše zařízení za účelem odpočinku, relaxace, poznávání, ale i oddychu na služebních cestách.
Přejeme všem, kteří používají právě Hotel Guide ČR a www.travelguide.cz k nalezení vhodných ubytovacích a ostatních zařízení podle svých představ,  příjemné strávení svého času v našich zařízeních, dobrá jídla a služby.

Roma Vacho
Prezident NFHR ČR
Generální ředitel Grandhotelu PUPP Karlovy Vary

generální ředitel akciové společnosti
Grandhotel PUPP, Karlovy Vary
Prezident
Národní federace hotelů a restaurací ČR

Roman Vacho
generální ředitel Grandhotelu PUPP
a
prezident
Národní federace hotelů a restaurací ČR

„Situace, kdy každý hotel se může označit počtem hvězdiček podle své libovůle, brzy skončí. Na jednotné klasifikaci ubytovacích zařízení se dohodly dva největší profesní svazy sdružující hotely, penziony a podobná zařízení. Nová certifikace byla uznána Českou centrálou cestovního ruchu a Ministerstvem pro místní rozvoj,“ stojí ve vyjádření České centrály cestovního ruchu pro časopis HOREKA. Právě absence jednotné klasifikace představuje jednu ze zásadních překážek, která podle České centrály cestovního ruchu (ČCCR) brání rozvoji cestovního ruchu u nás.
Hned v úvodu je třeba říci, že nový systém, který iniciovala Národní federace hotelů a restaurací (NFHR) a sdružení HO.RE.KA ČR se bude týkat zatím jen těchto dvou subjektů, které čítají přibližně 750 členů. Tento počet odpovídá cca 6 – 8 % všech aktivních podnikatelů v oblasti ubytovacích služeb. Společná aktivita, kterou profesní sdružení vyvinula a přesvědčila pro ni také Ministerstvo pro místní rozvoj ČR (MMR ČR) a ČCCR, však představuje další krok ke kultivaci ubytovacích služeb a bude mít v dlouhodobém pohledu nepochybně silný dopad na vnímání cestovního ruchu v ČR ze strany zahraničních a tuzemských cestovních kanceláří a také samotných hostů. Čas ukáže, nakolik bude systém přijat nečleny zmiňovaných svazů a sdružení.

Nastavení kvalitativní znaků
„Po obsáhlých diskusích s MMR ČR a ČCCR, ve vzájemné spolupráci s HO.RE.KA ČR jsme sestavili klasifikační znaky ubytovacích zařízení podnikajících v našem společném oboru tak, aby mohly sloužit nejen klientům v jejich orientaci, ale i samotným podnikatelům a investorům v této oblasti. Naší společnou snahou bude co největší počet certifikovaných zařízení s podporou znění živnostenského zákona,“ vysvětluje záměry nového systému Roman Vacho, prezident NFHR ČR.
Navržená klasifikace vychází ze základního členění do čtyř tříd dle vyhlášky MMR ČR č. 137/1998 Sb. a jejich pojmenováním respektuje používané dělení ve světě (Tourist pro jednu, Economy pro dvě, Standard pro tři, First Class pro čtyři a Luxury pro pět hvězd). Každá třída byla na základě dalšího jednání strukturována po linii závazných a doporučujících znaků. Některé podmínky zůstávají ve všech kategoriích stejné. Například s únikovým plánem s bezpečnostními informacemi, nehlučným a funkčním zámkem u vchodových pokojových dveří, osvětlením pokoje s vypínačem u vstupních dveří, stolem a židlí, postelí, zrcadlem, popelníkem, umyvadlem s teplou a studenou vodou se musí host setkat v jakémkoliv typu ubytovací služby, je – li certifikována. Internetovou přípojku, minibar s ceníkem zboží, místní veřejný telefonní seznam či záclony bezpodmínečně může vyžadovat jen na pokojích pětihvězdičkových podniků. Přehled všech kvalitativních znaků je k dispozici na adresách zmiňovaných profesních organizací.

Co mi to přinese?
Připojení se k jednotnému standardu může být velmi dobrým zúročením vynaložených financí. Obě organizace zatím plánují udělení certifikátu svým členům za zvýhodněných podmínek nebo zdarma, tzn. za roční členských poplatek. „Dohoda mezi profesními svazy a státními orgány spočívá v prohloubení spolupráce zejména v propagaci certifikovaným zařízení. Představa současných představitelů těchto organizací je taková, že by seznam všech příslušně garantovaných ubytovacích služeb byl součástí zpočátku propagačních materiálů ČCCM a posléze map, průvodců nebo cestovních bedekrů,“ říká Mirka Luprichová, prezidentka sdružení HO.RE.KA ČR. Příslušnost ke skupině propagovaných firem bude zpětně vytvářet vazbu na nutnost stálých inovací, což prospěje každému provozovateli ubytovacího zařízení. Porovnání s některými zahraničními úpravami ukazuje, že lokální klasifikace se bude zřejmě dále vyvíjet ve směru k podrobnější kvalifikaci nabízených služeb a dalšímu doplňování (např. povinnost bezbariérového přístupu apod.).
Obě profesní organizace předpokládají, že o přidělení označení požádá přinejmenším stejný počet provozovatelů, kteří se doposud řídili separátními klasifikacemi. Navržené společné označení bude spojovat dosud používané prvky obou svazů. Prozřetelnost v rozhodnutí získat certifikát se kromě okamžitého benefitu v podobě vyššího zájmu cestovních operátorů projeví také z dlouhodobého hlediska. Přestože například Evropská konfederace národních asociací hotelů, restaurací a kaváren EU (HOTREC) ve svých materiálech uvádí, že v současnosti nebude usilovat o budování jednotného evropského systému, lze vývoj k unifikované klasifikaci v rámci Evropy očekávat.
Nevýhodu chystaného systému vidíme především v absenci hlubší definice kvality jednotlivých znaků. Z výše řečeného však vyplývá, že navržený standard představuje pouze krok na cestě k objektivnějším kritériím posuzování ubytovacích služeb. Další budou časem následovat.
Stanislav D. Břeň

Box 1:
Hodnocení ubytovacích zařízení podle vyhlášky MMR ČR č. 137/1998, Sb.
hotel: ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty, vybavené pro poskytování přechodného ubytování a služby s tím spojené (zejména stravovací), hotely se člení do pěti tříd, hotel garni má vybavení jen pro omezený rozsah stravování (nejméně snídaně) a člení se do pěti tříd
motel:  ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty, poskytující přechodné ubytování a služby s tím spojené pro motoristy a člení se do čtyř tříd
penzion: ubytovací zařízení s nejméně pěti pokoji, s omezeným rozsahem společenských a doplňkových služeb, avšak s ubytovacími službami srovnatelnými s hotelem, a člení se do čtyř tříd,
ostatní ubytovací zařízení: turistické ubytovny, kempy a skupiny chat (bungalovů), popřípadě kulturní nebo památkové objekty využívané pro přechodné ubytování.

Box 2:
Dvě otázky pro Martina Ykemu, generálního ředitele hotelu Novotel Praha City:

Jak hodnotíte systém jednotné klasifikace ubytovacích služeb, který začne platit od 1. ledna 2004? Připojíte se k němu?
Všeobecně si myslím, že je prospěšný. Budeme se samozřejmě snažit o získání příslušného počtu hvězdiček v našich zařízeních. Zásadní problém do budoucnosti vidím v hledání jednotného stanoviska, protože v zásadě nyní fungují v Evropě tři systémy – francouzský, německý a belgický. Lokální klasifikace se nejvíce blíží tomu, který funguje ve státech Beneluxu. Diskuse se ještě povede i v Mezinárodní hotelové asociaci nad způsobem, jak zajistit přibližně stejnou úroveň vybavení.

Existuje v tomto ohledu vůbec možnost najíst jednotné hledisko?
Bude to velmi obtížné. Vidím sám, že jiná kritéria panují v Praze a třeba v Ostravě nebo horských střediscích. Cestou je položit základy standardu moderního vybavení. Mám tím na mysli, že například budete mít v hotelu telefon s digitálním, namísto analogového ovládání.

Nová klasifikace, podle které se budou hotely, penziony a podobná zařízení
rozdělovat do pěti tříd, vstoupí v platnost v lednu roku 2004. Zda se ubytovací zařízení rozhodne podle klasifikačních pravidel certifikovat, je na jeho dobrovolném rozhodnutí. To je důvod, proč se Česká centrála cestovního ruchu rozhodla subjekty k jejich užívání motivovat. „Od nového roku budeme v zahraničí přednostně propagovat právě ta ubytovací místa, které se k nové certifikaci připojí. Turisté tak budou vědět, jaká úroveň služeb a vybavení je v zařízení čeká“ říká ředitel České centrály cestovního ruchu Ing. David Gladiš.

Hlavními aktéry vzniku jednotné klasifikace byli Ing. Mirka Luprichová, prezidentka HO.RE.KA ČR a pan Roman Vacho, prezident NFHR ČR. Při tiskové konferenci, která se uskutečnila 10. června v hotelu Inter.Continental Praha jsme oběma položili několik otázek.

Ke konečné verzi jednotné klasifikace pravděpodobně vedla cesta s řadou kompromisů z obou stran. Jak jste spokojeni s jejím konečným zněním?
R.V.: V prvé řadě jsem spokojen, že se podařilo ukončit mnohaleté diskuse, které byly  založeny spíše na osobní antipatii účastníků jednání a jsem rád, že společně s kolegyní Luprichovou, které podle mého názoru patří největší dík, protože ona byla hybnou silou jednání, jsme projekt dovedli do úplného finále. Včera jsme naformulovali úvodní pasáže, znění i myšlenky, které bude třeba do konce června přetavit v akční plán, protože klasifikace, která hodnotí jednotlivé kategorie a rozdělení do tříd, je pouze prvním krokem. Papír snese mnoho, ale formulace musejí být takové, aby vyhovovaly hlavně podnikatelům a případně i investorům, aby získali jasnou představu, jaká kvalita produktu musí být zachována u hotelu příslušné kategorie.
Pokud bych měl odpovědět na otázku, jak jsem spokojen, musím říct, že mě především těší, že se nám podařilo vyrovnat určitou názorovou rozdílnost ve vztahu ke kvalitě hotelového produktu a shodnout se na pohledu orientovanému do evropského či mezinárodního hlediska, tedy že jedna strana ustoupila z „malých českých“ pohledů. My jsme naopak řekli, že půjdeme do filozofie klasifikace jako minimálních znaků, které musí hotel zabezpečit, aby vyhověl dané kategorii. Zde je vzájemná shoda a i já sám musím přiznat, že budu muset ve svém pětihvězdičkovém hotelu investovat a některé věci doplnit, abych splnil klasifikační znaky. Rozhodně to tedy nebylo tak, že bych při jednáních hájil svůj vlastní píseček. Chtěli jsme, aby host měl jasnou představu a věděl, co může v daném zařízení očekávat.

M.L.: Od sedmdesátých let, kdy u nás naposledy vznikla oborová norma ubytovacích zařízení, která byla několikrát novelizována, ale jejíž platnost zanikla v roce 1993 a která na základě určitých pevně stanovených klasifikačních znaků zařazovala ubytovací zařízení do kategoií a tříd, neexistoval žádný obecně závazný předpis, kterým by se podnikatelé mohli řídit, ale který by zároveň pomáhal při orientaci spotřebitelům – hostům, cestovním kancelářím apod. Paradoxně tedy v současné době dochází k tomu, kdy podnikatel dle Živnostenského zákona č. 455/1991 Sb. respektive jeho novely 356/99 Sb. ze dne 9. prosince 1999 musí označit provozovnu určenou pro poskytování služeb přechodného ubytování kategorií a třídou ubytovacího zařízení, ale při tomto označení, v případě, že u objektů kolaudovaných po 1. červenci 1998 dodrží vyhlášku 137/1998 Sb., záleží v otázce vybavení ubytovacího zařízení na jeho libovůli, zkušenostech, bohužel také ale někdy „nezkušenostech“. Tak dochází k tomu, že host navštíví ubytovací zařízení, které počtu hvězdiček neodpovídá, je zklamán a cítí se podveden. Stejné rozpaky lze najít také u některých našich i zahraničních touroperátorů, kteří ubytovací zařízení v České republice hodnotí podle svých vlastních kriterií, a proto při prohlížení katalogů zjistíte, že např. hotel, jehož majitel jej označil např. 4 hvězdičkami, má v tomto katalogu pouze hvězdičky 3. Naše sdružení HO.RE.KA ČR sice již mnoho let certifikuje ubytovací zařízení svých členů, ale vzhledem k poměru našich členů ke všem podnikatelům, poskytujícím ubytovací služby, neměla nikdy tato certifikace dopad, jaký by si zasluhovala. Proto jsem velmi ráda, že se nám společně s panem Vachem podařilo vytvořit pracovní skupinu, která se shodla na společných klasifikačních znacích, ale že jsme zároveň našli výraznou podporu ze strany pana Mgr. Pavla Němce, ministra pro místní rozvoj ČR a Ing. Davida Gladiše, ředitele České centrály cestovního ruchu, kteří přislíbili pomoc při přednostním propagování ubytovacích zařízení, která certifikaci podstoupí a tím jí dodají vážnosti, která jí dosud chyběla. Jsem přesvědčena o tom, že jednotliví ubytovatelé pak budou chtít ve vlastním zájmu certifikaci podstoupit, mít na dveřích nalepen certifikační znak a v recepci certifikát se svým jménem, čímž řeknou všem svým zákazníkům : „U nás se můžete bez obav ubytovat, protože poskytujeme veškeré služby, které v dané třídě očekáváte“.

Hovořili jste o názorové rozdílnosti. V čem bylo největší úskalí?
R.V.: Vzhledem k tomu, že jsme překonali některé dřívější třenice, bylo zřejmě největším úskalím to, že někteří z účastníků jednání byli zpočátku omezeni v myšlenkovém potenciálu znalostmi, zkušenostmi a vědomostmi. Jsem rád, že se nám podařilo nezůstat vzadu a nenazírat na svůj konkrétní hotel z pohledu „nesmím připustit, aby se toto dostalo do klasifikace, protože to musím nakoupit“.

M.L.: Tento názor nesdílím. Myslím, že já i všichni mí kolegové a předchůdci jsme se vždy snažili o vytvoření skutečně kvalitního a jednoznačného materiálu. Je třeba si však uvědomit, že HO.RE.KA ČR je dobrovolné sdružení, kde všichni „funkcionáři“ pracují ve svém volném čase a zdarma, za což jim patřil a patří můj dík. S ženskou diplomacií jsem se snažila využít všech předchozích zkušeností a podkladů i vyslechnout a sjednotit současné názory a představy svých kolegů. Výsledkem je materiál, který předkládáme.

Jaký bude další postup obou vašich sdružení vůči členům i nečlenům?
R.V.: Samozřejmě budeme postupovat naprosto shodně a jednotně. Nemyslím, že bychom měli nějaký zásadní problém v aplikaci znaků klasifikace a podmínek, které jsou u členských subjektů. Stejným způsobem budeme postupovat i u nečlenů, kteří požádají federaci, aby certifikovala jejich hotel. Rovnost podmínek je dána zněním bodů klasifikace. U nečlenů bude situace možná malinko komplikovanější, protože jsme se shodli, že certifikovat budou dva profesní svazy, tedy NFHR ČR a HO.RE.KA ČR. Každý z těchto svazů bude odpovídat svojí značkou umístěnou na dveřích a na společném certifikačním znaku za kvalitu daného produktu, přestože budeme i nadále upřednostňovat dobrovolnost a sebehodnocení při určování počtu hvězdiček. Shodli jsme se také, že do čtyř hvězd budeme řešit pouze sporné případy, kdy každý profesní svaz utvoří komisi, ať už smírčí či hodnotitelskou, která bude při svém jednání řešit impuls spotřebitele, klienta či cestovní kanceláře, provede zjištění na místě a případně rozhodne o odebrání počtu hvězdiček. Důležité je, že jsme se shodli na vytvoření společné komise, která bude rozhodovat o udělení pěti hvězdiček. Je potřeba, aby se o udělení pěti hvězd nemohl podnikatel rozhodnout zcela svobodně, ale aby o ně musel požádat. Proto oba svazy připraví tým odborníků, kteří na základě této žádosti navštíví daný subjekt, zhodnotí situaci na místě a rozhodnou o udělení či neudělení hvězdiček.

M.L.: Neustále zdůrazňujeme bázi dobrovolnosti. Je na každém ubytovacím zařízení, zda certifikaci podstoupí či nikoli. Všem podnikatelům se snažíme vysvětlovat, že Evropská unie se nebude přizpůsobovat našim českým poměrům, že my, kteří jsme po revoluci volali „Chceme zpět do Evropy“ se teď nemůžeme divit, že bychom měli udělat něco navíc, abychom se v té Evropě cítili dobře. Stále je co vylepšovat, i já budu muset ve svém rodinném pensionu v Praze něco doplnit, co jsem léta odkládala, utěšovala se, že to tak stačí, ale teď mě vlastní výtvor donutí, abych to změnila. Udělám to – odměnou mi bude dobrý pocit, že host bude mít k dispozici lepší vybavení a budou mu poskytovány kvalitnější služby, což mně osobně přinese sebeuspokojení a klid.

Budete certifikáty členům udělovat zdarma?
R.V.: Ještě nevíme, protože v současné době členové za klasifikační znak určitou část platí, ale myslíme si, že bychom tímto krokem mohli napomoci k rozšíření členské základny, o což všichni usilujeme. V tuto chvíli ale nepanuje shoda na ceně certifikátu pro nečlenské subjekty.

M.L.: My budeme udělovat certifikáty svým členům zdarma. Při našem  členském příspěvku, kdy ubytovací zařízení do 20ti lůžek platí při členství typu Standard 1.500 Kč, do 100 lůžek 3.000 Kč a nad 100 lůžek 5.000 Kč ročně (u pohostinských zařízení to je 800 – 2.000 Kč ročně), mají přístup k důležitým informacím, naše sdružení je jim vždy s radou a pomocí nablízku a zároveň mohou využívat všech dalších slev a výhod, z nichž nejvýznamnější je např. 10% sleva z poplatků placených autorským organizacím není pochyb o tom, že je to jen další velmi výrazná pomoc našim členům. Samozřejmě budeme certifikovat i ty, jejichž nechuť se jakkoli sdružovat převažuje nad pocitem sounáležitosti a síly oboru, ale certifikát, který bude jakousi známkou kvality, by chtěli mít. Ti budou muset samozřejmě zaplatit, ale jsem přesvědčena o tom, časem dojdou sami k tomu, že být členem profesního sdružení přináší jednak řadu nesporných výhod pro ně samé, ale také posiluje pozici profesního sdružení navenek, které bude-li větší a silnější, bude mít lepší možnost ovlivňování toho, co potom zpětně na ně samé dolehne.

Vraťme se k systému kontrol. Říkal jste, pane prezidente, že kontroly budou provádět komise příslušných svazů na podnět zákazníků. Myslíte, že ona zpětná vazba bude dostatečná? Nebude potřeba i vlastní iniciativy svazů?
R.V.: Profesní svazy nejsou kontrolním orgánem. V tuto chvíli ale ani stát nemá kromě České obchodní inspekce a živnostenských úřadů žádný mechanismus, kterým by mohl kontrolovat podnikatelské subjekty. Jak jsem říkal, do konce června bychom měli formulovat praktickou stránku provádění certifikací. Při úvodních diskusích jsme narazili na zásadní problém, kterým je financování této kontrolní činnosti. Stačí si jen spočítat dopravní náklady lidí, kteří by měli po celé republice tyto kontroly provádět. A už vůbec nehovořím o jejich čase. Profesní svazy rozhodně nedisponují zdroji, které by jim takovéto kontroly umožnily. Permanentní kontrolní činnost je převážně otázkou nákladů a disponibilních financí.

M.L.: Ano, je to tak. Chceme vytvořit v oblasti cestovního ruchu zdravé podnikatelské prostředí, snažíme se, aby gastronomii a hotelnictví připadla jejich dřívější vážnost a aby na podnikatele, kteří státu odvádějí nemalé částky nebylo pohlíženo přes prsty. Za to, že my pomůžeme státu situaci řešit na profesním a skutečně profesionálním základě z našich vlastních zdrojů, bychom byli velmi rádi, kdyby se v rozpočtu Ministerstva pro místní rozvoj ČR či České centrály cestovního ruchu našla částka, která by nám pomohla vyřešit praktickou otázku kontrolní činnosti tak abychom mohli nejen řešit případné sporné situace, ale především projít všechna certifikovaná ubytovací zařízení a podnikatelům pomoci radou, zkušenostmi a znalostmi. Myslím, že náš obor, který z velké části zajišťuje reprezentaci České republiky v zahraničí, by si to zasloužil. Moc bych si to přála, finanční příspěvek od těch, které cestovní ruch „živí“ by nám ušetřil mnoho praktických problémů. Ale vím, že my, kteří náš obor milujeme a pracujeme v něm proto, že jinak nedokážeme žít, mu budeme pomáhat vždy a s láskou, protože to už ani jinak neumíme.

Ptala se Eva Frindtová

Víte již, co účastníkům kromě bezpochyby perfektních hotelových služeb nabídnete?
Na programu jako takovém se v současnosti intenzivně pracuje, takže v tuto chvíli ještě není vše definitivně doladěno. Grandhotel Pupp je zajímavý sám o sobě a myslím si, že takový sál, jaký máme my, se dá najít jen málokde. Samozřejmě připravujeme zajímavý doprovodný program, ale nechci jej nyní prozrazovat.

Co od zasedání kromě zviditelnění České republiky, Karlových Varů a vašeho hotelu očekáváte?
Pochopitelně se budeme snažit představit v tom nejlepším světle a získat i další business. To by měl být hlavní přínos.

Proto jsme v Národní federaci přijali návrh na uspořádání tohoto semináře, na který Vás všechny vítám s očekáváním, že náš pohled bude i pro Vás přínosem a s minimálním očekáváním osvětlí program a cíle Národní federace hotelů a restaurací České republiky.

NFHR ČR v roce 2003
a její poslání po vstupu ČR do EU

1.)    Upozornit  na materiál, který je všem k dispozici v jazyce českém a anglickém
2.)    NFHR ČR je spolu s Maďarskou hotelovou asociací členem pozorovatelem HOTRECu od roku 1996 a je tedy informována podrobně o vývoji situace a podmínkách v hotelovém a restauračním průmyslu zemí EU. K účasti na 47. Valném shromáždění, které se konalo ve dnech 10.-12. dubna 2003 v italské Catánii, byly přizvány všechny národní hotelové asociace zemí, které v 1.a 2.  kole vstoupí do Evropské unie. Úvodní seminář se zabýval otázkami konstrukce legislativy Evropské unie, jejími institucemi, legislativními procedurami a 250 opatřeními, které se dotknou celého sektoru hotelů a restaurací. Otázky a odpovědi na témata se dotýkaly národních asociací a lobiingu na evropské úrovni.
Hotely a restaurace v EU se zabývají podobně jako my v naší zemi otázkami:
- Daně z přidané hodnoty
- Přechodem na Euro měnu a zkušenostmi zemí, které tuto měnu přijaly
- Předpisy pro hygienu přípravy pokrmů a jejich aplikací v jednotlivých zemích
- Evropskými ekologickými standardy v ubytování, které dosud nejsou v EU povinné, ale vzniká otázka jak dlouho. NFHR ČR má nyní k dispozici finální kritéria, manuál a ověřovací systém ecolabelingu na 120 stranách a bude se zabývat přípravou na možnou realizací

- Evropské hotelové klasifikace

- Ochrany spotřebitelů
- Cestovním ruchem v roce 2003 a vyjednávání o něm.
- Jedním z bodu po jejichž řešení je voláno je právě autorské a s ním související právo s požadavkem větší transparentnosti a férovosti v řízení těchto práv mezi kolektivními správci a hotelovým a restauračním sektorem. K těmto otázkám se bude věnován program zasedání které se na podzim uskuteční s Dublinu.
- Financování projektů na úrovni EU
- Problematikou sociálního dialogu po připojení do EU
- Přípravou na připojení, kde příklad spolupráce mezi státem a asociací předložila hotelová asociace z Malty

Stručně upozorním na některé body, které Vám jsou k dispozici v češtině a angličtině pod názvem „Evropská unie a my“.

Program Valného shromáždění se k některým bodům vracel v případě potřeby schválení některých opatření a zabýval se otázkami organizačními, které jsou inspirací i pro nás ve věci spolupráce s ostatními domácími profesními svazy.

Tolik k programu a poslání NFHR ČR v roce 2003

K bodu 2 našeho programu:
NFHR ČR a hotelové obchody bez větru v zádech a jejich řízení v rychle se měnících časech. Téma, které svou formulací  je programovým obsahem  vskutku mezinárodním tématem a tento název nese i výroční konference IH&RA, která se bude v prosinci 2003 konat v Egyptě.
a)    vliv mezinárodní situace na hotelové obchody

Podobně jako události 11.září 2001 měla válka v Iráku velmi negativní dopad na mezinárodní cestování a tedy i určité segmenty hotelového průmyslu.

NFHR ČR, stejně jako IH&RA nebo HOTREC, nemá politický mandát, ale důvodem zabývat se těmito otázkami je skutečnost, že tyto organizace mají své členy po celém světě, representují je a ochraňují průmysl na národní a mezinárodní úrovni. Zastáváme posici, která vyjadřuje, že průmysl cestovního ruchu potřebuje mír a stabilní politické podmínky, aby mohl prosperovat. Bez ohledu na možnost válečných konfliktů nepomíjí nebezpečí terorismu a proto je globálně potřebné plnit cíle spojené se zajištěním ochrany a bezpečnosti obecně. Jedná se o efektivní spolupráci mezi soukromým a státním sektorem. Nedávno byla v tomto ohledu založená koalice organizací obou sektorů na úrovni World Travel&Tourism Council a  podepsaná deklarace upozorňuje  vlády jednotlivých zemí celého světa na význam cestovního ruchu ve světové ekonomice a ztrátu pracovních příležitostí a ohrožení investic při jeho možném poklesu. V tomto ohledu také Světová organizace  cestovního ruchu vytváří na vlády tlak ke snížení daňových sazeb u hotelových a restauračních služeb.  Mnohý z účastníků semináře očekává, že bude hovořit o objemu zrušených objednávek na ubytování a jejich vlivu na cestovní ruch a prosperitu průmyslu. Sledujeme-li vývoj cestovního ruchu od 50.let minulého století, tak cestovní ruch stále roste, roste a roste. V období války v Gulfu byl cestovní ruch ohrožen, ale došlo jen ke zpomalení meziročního růstu. I přes události se posledních let příjmy ze světového cestovního ruchu stále rostou. Mezinárodní hotelový průmysl je soustavně se rozvíjejícím odvětvím ve kterém rychle rostoucí nabídka převyšuje nad poptávkou soustavně a žije s malými přestávkami konjunktury pod tlakem již několik desetiletí. Vždy v minulosti však  našel dostatek sil k překonání důsledků zrychlených a na sebe nenavazujících změn. Je tomu tak nyní a bude tak i v budoucnosti.

Použiji přehledu deseti významných měst čtyř kontinentů. Všichni si pamatujeme na důsledky teroristického útoku a obchodní nejistoty 4.čtvrtletí roku 2001. Porovnáme-li je s výsledky 4.čtvrtletí 2002 zjistíme, že:

V dolní cenové kategorii ubytování s průměrnou cenou 86 EURO nedošlo v rámci čtvrtletí ani v jednom případě k poklesu. Postižený New York zaznamenal cenový index               + 21,9%. Jen ve dvou případech v ročním porovnání došlo k poklesu o 2,7% ve Frankfurtu nad  Mohanem a Hongkongu o  –8,6%
Ve čtvrtletním porovnání všechna města zaznamenala růst až o 35,5% v hotelech ve Frankfurtu nad Mohanem.

Ve střední kategorii ubytování s průměrnou cenou141,3 Euro došlo k poklesu v Londýně o 2,4% v rámci čtvrtletí a o 2,4% v ročním porovnání u kterého došlo k významnému poklesu ceny v Pekingu.

V hotelech nejvyšší kategorie bylo docíleno průměrné ceny 249,5 Euro. V porovnání 4.čtvrtletí 2001/2002 došlo k poklesu v Bruselu o -0,5%, Londýně o – 5,1%, Pekingu o 0,4%. V ročním porovnání zaznamenaly pokles průměrné ceny hotely ve Frankfurtu nad Mohanem –3,2%, Londýně pak –3,7%, Pekingu -0,8%. Madrid v obou srovnáních zaznamenal dvou číselný index nárůstu.

Tento příklad vidím jako objektivní, protože události měly obecný vliv na celkové příjezdy v mezinárodním cestovním ruchu, který tak poprvé od roku 1983 doznal minusový meziroční index 0,6 % proti roku 2000  ve kterém meziroční index představoval 6.8% a roku 2002, který opět představuje nárůst 3,5% proti roku předchozímu a je příslibem pokračování optimistické předpovědi.

Ani události letošního roku nezastavily vývoj mezinárodního hotelového průmyslu. Hotelový koncern ACCOR vsadil na města výstav a rozšiřuje svou sít, přírůstky zaznamenává Holiday Inn, německá společnost Maritim, hotelová společnost Marriott, nové cíle má nová společnost Inter.Continental Hotels Group. Globální skupiny vstupují na ruský hotelový trh na kterém president Putin vytváří atraktivní prostředí pro hotelové investice s výstavbou hotelů v ve více než 50 městech nad 500 tis. obyvatel.

I přes válečný konflikt a pohromu ve formě SARS očekávají cestovní kanceláře, po předchozích 50 % zrušených objednávek, obnovu chuti k cestování. V  mnoha zemích ožívá domácí cestovní ruch. Lidé rádi cestují a proto cestovní ruch léčí své rány rychle. Je však potřebné umět ovlivnit směry cestování. Dosahuje-li Evropa vývojově příznivá čísla, neznamená, že tomu bude tak i u nás. To už není chyba cestovního ruchu jako takového, ale chyba  v přístupu a profesionálního řešení problematiky cestovního ruchu. Vždyť nyní formulovaná stagnace není přímým projevem  mezinárodních událostí, ale jevem, který nás provází od druhé poloviny 90.let minulého století. Byla by to jen výmluva, která by jen neotevírala řešení. Zásadním měřítkem dalšího rozvoje hotelů a restaurací je zlepšování národní ekonomiky, zvyšování hrubého národního produktu, úrovně a koupěschopnosti obyvatelstva. Podle publikovaných údajů ukazatele kupní síly  na seznamu 38 evropských zemí Česká republika zaujímá 21 místo s příjmem 3 020 Euro na hlavu, tedy o jedno místo dále než Maďarsko, přičemž na prvním místě je Švýcarsko s 25 603 UERO na hlavu. Mezi kandidátskými zeměmi se v ukazateli hrubého národního produktu na obyvatele nacházíme na čtvrtém místě, za Kyprem, Maltou a Slovinskem.

Hoteliéři na celém světě se stávají problémy zkoušenými a zkušenými manažery. V zájmu udržení prosperity a dobré práce pro investory posunují úroveň řízení lidských zdrojů, umí sešroubovat náklady bez dopadu na spokojenost spotřebitele, v poslední době se musí stát odborníky v oblasti nákupu, představujícího neodkrytou kladnou položku v oblasti trhu, který se bude kompletně měnit a vyžadovat nové dovednosti k zajištění prosperity. Vytváří se tak nové nároky na celoživotní vzdělání nejen výkonných pracovníků, ale i senior managementu. Mezi jinými do této oblasti patří i ústup od tří stupňového řízení ke dvou stupňovému, jak ve vrcholových orgánech hotelových společností, tak i na hotelech samotných.

Neznamená to však, že všichni hoteliéři se odnaučí naříkat na situaci, protože to pro ně představuje velké vypětí, které ne každý vydrží k překonávání těžkostí. To je také důsledek změn na čelních místech hotelů se kterým se setkáváme i u nás. Pro nás v průmyslu není čas a prostor na nářky. Větší polovina z nás si zachovává optimistický přístup a schopnost k nastolení nových řešení.

b)  Jak jsme v programu semináře slíbili, nahlédněme společně do srovnávacích statistik  u ukazatelů procent využití ubytovacích kapacit členských hotelů národní federace, průměrné ceny za prodaný pokoj a inovativní funkce ukazatele příjmu na hotelový pokoj, který se stává rozvojově určujícím ukazatelem v prostředí se stagnující nebo snižující se poptávkou. Je důvodem nespokojenosti provozovatelů hotelů s dosavadním a zastaralým modelem obchodování uvnitř průmyslu, ale i se dlouhodobým zaostáváním postavení našich měst v segmentu konání konferencí a kongresové turistiky i úbytku obchodní klientely v jejich účasti na výstavách v důsledku snížení zájmů zahraničních investorů. Vnitřní odborný dluh manažerů průmyslu je v přejímání vědeckých poznatků moderního pojetí úlohy cenové strategie v hotelových obchodech.

Pokud jde o porovnání je situace mezi pražskými hotely z pohledu sledování poměrně složitá.  Pro obecné posouzení kvality hotelového produktu a úrovně řízení je dobré vědět, že v porovnání výkonových parametrů v objemu prodeje na zaměstnance by se řada předních pražských hotelů dostala do seznamu mezi TOP 100 hotelů Německa s výkony přes 3 miliony Kč na zaměstnance. Průměrný výkon členských hotelů národní federace přesahuje 1 560 tisíc Kč na zaměstnance. Objem, který  předčí i řadu průmyslových odvětví u nás.

Porovnáme-li výsledky I.čtvrtletí roku 2003 s výsledky stejného období 2002 dojedeme ke zjištění, že index obsazenosti dosáhl 94,57%, tedy nižšího využití proti roku předchozímu, což představuje hranici průměrného využití ubytovacích kapacit členských hotelů na úrovni 59,77%. Mezi hotely jednotlivých kategorií jsou značné rozdíly. Polovina z nich si ve srovnání s minulým měsícem tedy únorem roku 2003 pohoršila.  Některé hotely řetězců překročily v březnu tohoto roku hranici 90% a zlepšily si svůj podíl na trhu. Statistiky ukazují, že nezávislé hotely měly u zákazníků stíženou situaci.

c)  Porovnání ukazatele příjmu na pokoj za I.čtvrtletí roku 2003 k roku 2002 přináší hlubší rozpory a index  růstu/poklesu mezi obdobími dosahuje 87,68% s průměrnou cenou i za nevyužitý pokoj ve výši necelých 2 150,- Kč. Rozdíly mezi jednotlivými hotely tvoří orientace na zámořskou klientelu a některých z nich se mezinárodní konflikty dotkly významným způsobem. Hotely ve snaze zlepšit pokrytí svých nákladů poskytly slevy v zájmu možné zvýšení procenta využití své kapacity. Široce uplatňovanými slevami však nelze dosáhnout vyšších příjmů. Jenom pět pražských hotelů v měsíci březnu tohoto roku překročilo hranici průměru. Pro porovnání je potřebné vědět, že hotely stejné kategorie v členských státech Evropské unie přechodu na EURO vykazují u 8 zemí shodnou průměrnou cenu za prodaný pokoj ve výši 185 Euro tedy cca 5750,- Kč. Realizovaná cena na pražském trhu s ubytovacími kapacitami nedosahuje ani poloviny.  V souvislosti s přechodem na společný trh Evropské unie dojde ke zvýšení tlaku na cenovou strategii všech služeb hotelového a restauračního sektoru. Provozovatelé budou muset překonat celou řadu překážek hlavně v oblasti kvality, aby zákazník byl ochoten zaplatit vyšší cenu za požadovaný produkt.

d)  Obdobná situace je i u členských hotelů v Brně. Využití ubytovacích kapacit je na tomto srovnávaném období na úrovni 40% . K tomu je třeba dodat, že i před tímto termínem využití ubytovacích kapacit nepřevyšovalo 50%  v celoročním průměru. Průměrná docilovaná cena za prodaný pokoj je cca o 10-15% nižší než je tomu u pražských hotelů srovnatelného zařazení.. Příjem  na pokoj tak představuje zhruba polovinu ceny za prodaný pokoj. Důležité je zjištění, že pokles cca o 7% v I.čtvrtletí mezi roky 2002 a 2003 je způsoben sníženou účastí obchodní klientely na brněnských veletrzích a výstavách.

Statistické údaje hotelových zařízení v západočeských lázních a porovnání údajů za            I. čtvrtletí 2001, 2002 i 2003 jsou složité k jednoznačnému vyhodnocení vývoje, svědčí o složitých obchodních podmínkách. Některé hotely s lázeňským programem dosahují obsazenosti nad 70% i a to i při dosažení průměrné ceny nesrovnatelné s předními pražskými hotely. Naproti tomu jsou hotely prokazující neporovnatelnou obtížnost hotelových obchodů.

Relativně stabilní obchodní situace je v těch hotelových a restauračních zařízeních jejichž obchody jsou orientovány na domácí klientelu.

e)  Stagnaci cestovního ruchu nelze vidět jen ve snižujícím se počtu turistů. Hlavním důvodem nespokojenosti pražských hoteliérů je ve snižujícím se významu postavení hlavního města Prahy mezi kongresovými městy Evropy. Obdobné důvody jsou i v dalších městech ve kterých jsou hotely s dobře technicky vybavenými kongresovými kapacitami.  Jedině zlepšení konferenční a kongresová turistika může významně prospět hotelovým obchodům. Není pochyb o tom, že kvalita hotelového produktu je plně srovnatelná se západoevropskými standardy. Rozvoj kongresové turistiky však vyžaduje významnou podporu a pochopení ze strany za cestovní ruch odpovědného ministerstva, centrály pro cestovní ruch a podporu měst samotných, které sehrávají význačnou roli v budování infrastruktury, dopravních podmínek, kvality silnic, udržování čistoty a bezpečnosti, tolik důležité pro pořadatele kongresů a konferencí. V současné době bychom zvláště na Moravě našli celou řadu atraktivních míst s kvalitními hotelovými kapacitami avšak s velmi sníženou dopravní dostupností jak po zemi tak i vzduchem. V těchto případech jsou možnosti hoteliérů a restauratérů vyčerpány. Situace v infrastruktuře představuje omezující faktory překonání stagnace cestovního ruchu. Bez zlepšeného přístupu vlády k otázkám cestovního ruchu nemůže být dosaženo dlouhodobé udržitelného rozvoje tohoto segmentu.

K bodu 3 programu:
a)   Bylo by hrubým zjednodušením problému přijetí, mnohdy konstatované nespokojenosti s úrovní poskytovaných služeb jako příčinou stagnace. Je samozřejmé, že tíživá ekonomická situace podnikatelů a provozovatelů nevytváří příznivé ovzduší pro přátelské chování a prostředí. Zkušený cestovatel má jistě celou řadu zkušeností s obdobnými nedostatky ve službách i v zemích, pro které cestovní ruch je významným odvětvím.  Za členské hotely národní federace je  nutné připomenout, že  tréninkové programy na hotelech, vzdělávací programy uskutečňované v rámci celoživotního vzdělávání mají na paměti chování a společenskou připravenost našich zaměstnanců v jednání a chování k hostům.

b)  Členské hotely a restaurace Národní federace hotelů a restaurací České republiky svou budoucnost spojují s překonáním současné stagnace a důvěrou ve vládou proklamovaným úsilím dobré budoucnosti cestovního ruchu. I přes ekonomické obtíže posledních dvou let jsou do hotelových  zařízení bez podpory státu, ve formě modernizací, rekonstrukcí majiteli a investory vynakládány částky, které vypovídají o odpovědnosti za budoucnost a zachování srovnatelnosti našeho hotelového produktu s mezinárodními standardy a odhodláním uspět v soutěži o zákazníka, spokojeného spotřebitele. Jenom pár příkladů z uplynulých dvou let:

Členské hotely v Praze 1 prokazatelně do obnovy a přestaveb investovali více než 550 milionů korun a to i za situace několika set milionů ztrát na ušlém zisku z důvodu přerušení provozu. Členské hotely v Praze 3 investovali 90 milionů korun, v Praze 6 pak 96 milionů korun. Neuvádíme objem odstranění škod způsobených povodněmi v hotelu Hilton v Praze 8. Letmý průzkum objemu investic do modernizací a rekonstrukcí objektů v Karlových Varech dospěl k částce 872 milionů korun. Z této částky rekonstrukce hotelu Imperiál si vyžádala 330 milionů korun. Akciová společnost Lázně Luhačovice rekonstruovala památkově chráněný objekt za 160 milionů korun. Brněnské členské hotely investovaly do zlepšení kongresových, ubytovacích, stravovacích a rekreačních  kapacit 150 milionů. Hotelová společnost OREA, která je kolektivním členem NFHR ČR za období roku 2001 investovala do svých objektů 166,5 milionů, v roce 2002 161,4 milionů v roce 2003 pak plánuje 133,1 a v roce 2004 pak vloží do svých objektů 201,7 milionů korun a to i za podmínek průměrného příjmu na jeden pokoj ve výši necelých 1.000,- Kč.

Uvedené příklady jistě svědčí o odpovědném přístupu a péči o budoucnost cestovního ruchu ze strany hoteliérů a restauratérů. V této souvislosti zvláště vyniká i potřeba stability vztahů a spolupráce státního a soukromého sektoru. Do programu všeobecné podpory podnikání je potřebné zařadit úkoly, které spojují naši budoucnost s přičleněním mezi země do EU. Jsou jimi zachování redukovaných sazeb daně z přidané hodnoty na ubytovací a stravovací služby, vyřešení rovnoprávného postavení uživatele v oblasti autorských a sním spojených práv. Podobně je tomu i u plošně prosazovaných hygienických opatření při výrobě pokrmů v podmínkách nerozlišujících výrobu několika desítek pokrmů v restauraci od několika tisíců vyráběných pokrmů u velkokapacitních výroben. Příklady z vyspělých zemí ukazují, že vládě a národní ekonomice se vyplatí věnovat dobrou pozornost podnikatelům, kteří vytváří pracovní místa, která technologický pokrok v jiných odvětvích odbourává, podnikatelům, kteří dobrovolně přebírají sociální odpovědnost ve vztahu ke svým spolupracovníkům, slouží občanům a jsou prokazatelně disciplinovanými plátci daní. Nejen členové NFHR ČR, ale převážná většina podnikatelů v pohostinství, hotelech a restauracích takovými podnikateli určitě jsou. Proto také podobně jako je tomu i v zemích EU musíme na svou činnost a cíle upozorňovat, řídit a ovládat změny, které nám přináší vývoj společnosti.

Příkladem aktivního přístupu v jednání s představiteli města není jen naše práce v regionech, ale i v hlavním městě Praze, které nechť chceme nebo nechceme ovlivňuje hodnocení stavu cestovního ruchu jak v Praze, tak i v ostatních místech   naší republiky. V tomto ohledu členské hotely v pražské sekci převážně zahraničních hotelových společností rozvíjí ve spolupráci s představiteli hlavního města. Informaci Vám podá p. Klaus Pilz, viceprezident NFHR ČR o projektu Praha 2006, který představuje soustředěný pohled na strategii a koordinaci soukromého a veřejného sektoru, které učiní Prahu turistickou destinací prvního řádu.

Předposledním bodem  programu našeho mediálního semináře, mimochodem nositelem takového nápadu je jeden z Vašich kolegů pan  Dr. Navara, je představení Vám Národní federace hotelů a restaurací České republiky jako místa, které celou svou činností vyjadřuje pro celou odbornou veřejnost výzvu k cestě za kvalitou. Děláme tak z přesvědčení, že nejenom naší současní členové, ale i ostatní mají příležitost přesvědčit  spotřebitele             o našem dobrém vztahu k jeho potřebám i požadavkům. Národní federace je místem kontaktů s mezinárodním průmyslem hotelů a restaurací, místem prospěšných obchodních styků v oblastech komunikace a informací.

Jedním z výsledků naší práce v tomto roce je i slavností podpis memoranda                     o spolupráci mezi NFHR ČR a Sdružením českých spotřebitelů. V našem odvětví jsme pravděpodobně jediní. NFHR ČR a její členové jsou garancí kvality poskytované svým zákazníkům. Prosím p.Ing. Touška o pár slov k podepisovanému memorandu.

Slavnostní podpis

Otázky a odpovědi

Poděkování za účast a pomoc při prosazování cílů vedoucích k překonání stagnace v cestovním ruchu ČR, prosperitě hotelového a restauračního průmyslu v novém obchodním prostředí Evropské Unie.

Věřím, že při našem příštím setkání vám budeme moci říci více potěšujících údajů ze statistik obchodní činnosti hotelů a restaurací jako obrazu vývoje cestovního ruchu u nás.

Pozvání na společenské setkání

Reakce na vrcholová témata,
která jsou předmětem zájmu odborné veřejnosti nejenom v ČR, ale i v ostatních zemích členských
i přistupujících států EU

Jídlo v restauracích je velmi bezpečné!

Tento titul přináší průzkum, který v současnosti probíhá mezi 36 národními asociacemi členských států EU a přistupujících států do EU, jak v první, tak i ve druhé vlně.

Jsou položeny následující otázky:
1.    Kolik osob bylo hospitalizováno ve vaší zemi na otravu způsobenou podáním a požitím zdravotně závadných pokrmů v roce 2000, 2001, případně i v roce 2002?

2.    Kolik případů otravy z jídla bylo zaznamenáno  podáním a požitím zdravotně závadných pokrmů v restauracích nebo jiných obdobných zařízeních?

I když tento průzkum nesouvisí s právě probíhající novelizací vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č.107/2001 Sb., tak toto téma je předmětem pozornosti ve všech evropských zemích. Názory a řešení bezpečnosti pokrmů v různých zemích se v detailech různí a jsou někdy i tak přísné, až bychom se divili. Záměrně  raději nepřipomínat situaci v Dánsku, kde probíhá již jeden rok experiment, aby tuto praxi některý činitel ze snahy po osobním zviditelnění nenavrhl k aplikaci.  Účastníci Valného shromáždění HOTREC na svém zasedání přijali příspěvek francouzského delegáta, který označil situaci kolem bezpečnosti pokrmů za obecně zpolitizovanou. Každý stát sleduje počty úmrtí na silnici, monitoruje drogovou situace a podobně. Nikdy jsme se nesetkali se statistikou, která by uváděla počet úmrtí způsobených restauračními službami.

Konzultujeme-li situaci se zdravotnickými odborníky u nás zjišťujeme, že ani oni nejsou jednotní v názoru na potřebu novelizace předpisu, přijímají i připomínku rozdílu mezi posláním restaurací a podmínkami bezpečnosti pokrmů v nich, ve srovnání s menzami, velkými závodními jídelnami, stravou v nemocnicích a podobných zařízeních. Snaží se také o aplikaci amerických předpisů pro catering, které situaci odlišují.

NFHR ČR se k průzkumu připojí a  bude požadovat od Ministerstva zdravotnictví ČR zaslat obě novely k připomínkovému řízení.

K problematice DPH ve směru k Evropské unii!

Tento bod je dalším tématem společného a vrcholového zájmu. Na zasedání Valného shromáždění bylo jasně konstatováno, že snahy po harmonizaci této daně v Evropské unii skončily. Dokazuje to nejen zmiňované memorandum ministrů Francie, Německa, Velké Británie, Itálie, ale i skutečnost, že 8 zemí z Evropské unie používá redukovanou sazbu na restaurační služby ve výši pod 10%. Francouzi přijímají opatření ze 16,5% na 5,5%.

Co tímto říci?

Česká vláda nemá důvod čekat na vyjádření Bruselu. Odborná veřejnost musí v této věci vyjádřit své potřeby u národní vlády, která je plně odpovědná za řešení této daně.

K problematice autorských a z nich plynoucích práv!

Evropská Unie nemá s tímto tématem nic společného a řešení je plně na úrovni národních vlád. V současné době probíhá průzkum, který z prvních údajů říká, že:
- poplatky za vysílání TV/rádio v hotelových pokojích se neplatí v Rakousku, Estonsku, Německu (poplatek za TV na pokoji činí ročně 6-7 DM), Irsku, Portugalsku, Velké Britanii
- bezvýhradně se platí za TV a rádio na pokojích v Belgii, Dánsku, Maďarsku, Nizozemsku, Španělsku, Švédsku
- rozdílnosti v platbách a podmínkách jsou ve Finsku, Francii, Itálii, Norsku

Již dostupné údaje bez čekání na konečný výsledek průzkumu ukazují, že je potřebné postupovat a uplatňovat požadavky na uvedení postavení hotelů a restaurací do rovnovážného stavu postavení s kolektivními správci. NFHR ČR bude postupovat tak, aby hotelový pokoj byl vyjmut z poplatků, aby byl počet kolektivních správců minimalizován na jednoho kolektivního správce a pokud by nedošlo k radikálnímu naplnění požadavků, pak uchovává v rezervě ještě jedno opatření, které by pomohlo v současné situaci majitelům a provozovatelům malých a středních hotelových podniků.

K problematice klasifikace ubytovacích zařízení

Evropská Unie nesouhlasí se zavedením jednotné evropské klasifikace. Prohlašuje ji za patsch work tedy podle slovníku za  možnou slátaninu, splácaninu, prťačení, neodbornou práci. Je na národní úrovni jak se s tímto vyrovnat. Podobně je tomu i se zaváděním ECO – label. S obsahem tohoto  opatření NFHR ČR v nejbližším termínu  seznámí členy a odbornou veřejnost. Tyto skutečnosti  nutí vytvořit si, ještě vedle existence ISO, pohled na pořadí a priority těchto tří hodnocení. Další jednání na domácí půdě se v tomto směru uskuteční dne 28.4.2003.

Co je důležité vědět o situaci po vstupu do EU?

Všechny země EU poukazují na potřebu prosazování a dosažení lepšího postavení průmyslu cestovního ruchu u svých národních vlád. Vstup do EU na situaci nic nemění. Požadavky je nutné uplatňovat u svých národních vlád. I když bude nutné posílit postavení průmyslu cestovního ruchu i v Bruselu, pak požadavky budou přenášeny prostřednictvím národních vlád. Tak je tomu i s financováním všech projektů. Finanční podpora projektů cestovního ruchu bez podpory národní vlády je nedosažitelná.

Příprava Malty na memorandum ke vstupu země do EU probíhala za plné účinnosti a spolupráce vlády s Asociací hotelů a restaurací Malty, která byla členem příslušné státní komise od jejího založení. Prezentace potvrdila na příkladech jednoznačné výhody přijetí pro hotelový a restaurační  průmysl. Hotely vyjádřily hlasy pro přijetí v 99%, restaurace v 69%.

Jaké je resumé pro NFHR ČR? Vládní představitelé v každém projevu vyjadřují podporu turistickému ruchu. Ve vyjednávání s Bruselem pak opomenou na uvedení DPH do příslušné stati protokolu. Pokud se uskutečňují hovory s představiteli, tak jsou vedeny směrem k hotelů a restauracím. Komunikace musí být oboustranná.

Náš obor by se  měl jednoznačně vyslovit pro vstup do Evropské unie. Opak je pro další spolupráci na odborné úrovni těžko představitelný

Poznatky k závěrům z Valného shromáždění HOTREC, kterého se mimo stále členy zúčastnili i zástupci profesních svazů zemí přistupujících k EU?

1.    Průzkumy ukázaly jednoznačné výhody v sektoru hotelů: Ceny se ustálily na jednotné úrovni v 8 zemích EU v našem nejbližším okruhu. Ceny jsou zcela průhledné.
2.    V gastronomii není potřebné přijímat obavy z dopadů na  zvýšení cen. Ve vyjádřeních všech delegátů došlo k průměrnému zvýšení cen o 2-3 %. V mnoha případech byl vyjádřen pocit, že v malých jednotkových položkách do 30 EURO zvýšení cen tento průměr překračuje, někdy i významně.
3.    Není třeba se obávat důsledků volného pohybu pracovních sil a z toho pak sociálních problémů. Na jedné straně je v našem sektoru dostatek neobsazených míst, na druhé straně vedený sociální dialog najde dostatek prostředků k ochraně sociální úrovně svých pracovních sil. Příliv pracovních sil ze zemí mimo členy a zemí přistupujících se neodrazil v poškození sociálních podmínek v průmyslu hotelů a restaurací.

NFHR ČR bude v dalších měsících věnovat v bulletinu pozornost všem uvedeným tématům.

od vstupu do 3. tisíciletí jsme v hotelech a restauracích neměli ani minutu klidu.  Po krátké  konjunktuře a  úspěchu v roce 2000, náznaku pokračování optimistického vývoje  v počátku roku 2001 se setkáváme jen s teroristickými útoky, přírodními katastrofami, nejistým politickým klimatem a křehkostí ekonomiky, místy možné války, které ve svém souhrnu představují důsledky dodatečné finanční zátěže v rámci národních a mezinárodních souvislostí. Naše odvětví reaguje velmi citlivě na každý hospodářský a politický pohyb ve světě. Situace v Iráku tento stav ještě zostřila. Vznikne ještě možnost dlouhodobější stabilizace odvětví? Současná doba přináší hoteliérům špatné spaní.   Za posledních deset let se odvětví hotelů a restaurací v zahraniční i u nás  změnilo tak, jako málokteré jiné odvětví. Dokazuje to nejenom nápadná změna struktury trhu, která budí obdiv s dominujícími obchodními značkami nejrůznějších hotelových spojení, ale i nárůst kapacit a výrazné změny v hotelu užívaných technologií. Nové zkušenosti společně s regulací rychle se měnících vnějších podmínek  v našem odvětví  vyžadují od každého z nás více pragmatického chování. Vnímám však, že se nesmíme zařadit mezi ty naříkající, kteří čekají co hospodářství a politika pro nás udělá, nýbrž musíme sami jednat. Poptávány jsou všechny charakterové vlastnosti s předponou sebe – ve spojení s odpovědnosti, uložením si příkazu, působnosti, sebekázně.

Existuje však okruh  úkolů, které nás znepokojují, ba co  říci ohrožují naší budoucnost a jejich řešení je mimo naše síly. Mimořádné pozornosti u našich profesních svazů v zemích Evropské unie požívá problematika zahrnutí restauračních a cateringových služeb do seznamu oboru se zvýšenou pracovní náročností a tedy dosažení snížené sazby daně z přidané hodnoty u restauračních a cateringových služeb. Je naší povinností na vývoj situace upozornit právě v době přiblížení se termínu našeho přidružení k zemím Evropské unie v době úvah naší vlády o změně sazby daně z přidané hodnoty. Již nyní je naše asociace evropskou asociací v průzkumech vyzývána k odpovědi na otázky:
- Zda-li naše vláda obdržela memorandum o aplikaci redukované sazby pro catering a restaurace od Evropské komise
- Zda-li tento dokument přivítala
- Bude-li tento dokument podporovat
- Vzala tuto notu jen na vědomí

O co se jedná? Francie revidovala tuto direktivu daně z přidané hodnoty a oproti názorům uplatňovaným před dvěma lety  překvapivě zahájila a pokračuje v kampani k prosazení snížené daně z přidané hodnoty pro catering a restaurační služby, která byla projednávaná v průběhu měsíce března před  Evropskou komisí. Francie před tímto termínem zaslala Evropské komisi memorandum na aplikaci snížené sazby pro tyto služby. Francouzský ministr pro Evropské záležitosti měl v únoru v Berlině schůzku s německým generálním sekretářem pro finance. Ve svém komuniké oznámili, že v příštích dnech by se mělo pokračovat v tomto úsilí a francouzská strana  předala toto memorandum  svým vládním britským, italským a švédským partnerům zabývajícím se touto záležitostí. V obsahu memoranda je uvedeno, že změna sazby z dosavadních 19,5% na 5,5% by mohla vytvořit 40 tisíc nových pracovních příležitostí v našem sektoru, který nabývá základního významu v probíhajících sociálních přeměnách země. Francouzská vláda zdůrazňuje, že výjimka se nevztahuje na osm členských zemí, které již sníženou sazbu aplikují.

Francouzský odborový svaz pracovníků v cateringu vyjádřil podporu této francouzské kampani před tak zvaným „VAT (DPH ) klubem“. Je samozřejmé, že zakládající členové tohoto klubu   argumentují ztrátami  příjmů z této daně pro státní pokladnu a oponují nižším počtem nově vytvořených míst. Uplatnění sazby také předpokládá snížení cen pro spotřebitele v odhadu 4 %.

Považuji za potřebné a vítám, že závěry této konference budou sledovány v zájmu dosažení kontroly realizace výsledků našich jednání. V letošním roce je to již třetí konference na odborné téma a do konce roku nás čekají minimálně ještě tři další. Je tedy důležité se zabývat jejich efektivitou. Je potřebné předávat informace o vývoji a změně přístupů k řešení na základně sociálního vývoje ve světě, v zemích v našem sousedství.  Otázku vývoje DPH v naší zemi před i po přičlenění považujeme za závažnou. Je nutné ji dát do souladu s vývojem nezaměstnanosti v naší zemi, nízkou koupěschopností našich obyvatel, která je o 40% nižší  ve srovnání s občany EU a konečně i s prohlubující se stagnací v cestovním ruchu. Současné statistiky nám prozatím neřekly jak hluboce stagnace zasáhla podnikatele v našem odvětví, ale víme, že za rok 2002 v podobných důvodů ukončilo svou činnost na 300 hotelů našich nejbližších sousedů,

Mou povinností a výrazem snah NFHR ČR je upozornit naše ministerstvo financí, MMR, obchodu a sociálních věci na komplexnost pohledu a zachování existující sazby daně DHP pro hotelové a restaurační služby pro příští období a to i po přičlenění mezi země EU.

Děkuji Vám za pozornost a Vaši podporu v této věci.

Člověk v postupu evolučního vývoje dospěl mnohem dále.

Stolování nebo lépe kultura stolování, nás přenesla od ukojení základních potřeb do časů zážitků a příběhů.
Zážitků, které pro nás musí připravit kuchař, zážitku, který musí umocnit náš partner v restauraci a tím je náš číšník.
Ovšem celý příběh části našeho dne či večera si nikdo z nás nedovede představit od všeho co nás obklopuje. Od všeho co umocní náš prožitek, co umožní prezentovat práci mistra kuchaře, co dokreslí kompozici barev, vůní a chutí.

V historii lidstva bylo mnoho materiálů, které sloužili pro podávání pokrmů.
Ovšem pouze jeden přetrval tisíciletí. Porcelán. A jsem přesvědčen, že přetrvá i mnoho dalších tisíciletí, pokud budeme mít k dispozici kaolin.
Proč ?
Můžete jej mít v nekonečných možnostech tvarů a dekorů. Je bezesporu materiálem, který při správném ošetření zabezpečí potřebu bezpečnosti hostů z pohledu ochrany jejich zdraví.
A v neposlední řadě, pokud zvolíte správný tvar a dekoraci, tak Vám pomůže vyprávět Váš příběh, kterým chcete umocnit pocit Vašich hostů a kterým je chcete přesvědčit, aby se k Vám vrátili.
V tom je a bude Váš porcelánový servis Vašim pomocníkem.

Roman Vacho
Prezident
Národní federace hotelů a restaurací
České Republiky

Čtyřicet novinářů z třiceti zemí světa
4. a 5. března 2003 navštívili Karlovy Vary účastníci Výkonného a řídícího výbor Mezinárodní federace novinářů píšících o cestovním ruchu FIJET. Po třídenním
zasedání v Praze seznámili s některými hotely, lázeňskými provozy a varskými pamětihodnostmi. Navštívili sklárnu Moser, Karlovarskou Becherovku a Zámecké lázně. Večer se zúčastnili slavnostní vyhlášení: „Nejproduktivnější touroperátor karlovarského kraje roku 2002“ a „Hoteliér karlovarského kraje 2002“ v Grandhotelu Pupp, v němž byli ubytováni. 5. března pak navštívili Plzeň, kde byla součástí jejich programu i exkurze Prazdroje.

Féderation Internationaledes Journalistes et Ecrivans du Tourisme
(Mezinárodní federace novinářů píšících o cestovním ruchu) FIJET vznikla v r. 1954 v Paříži a Bruselu. Založila ji skupina novinářů a spisovatelů, působících v oblasti turismu. Programem podpory mezinárodního cestovního ruchu a publicistickou činností se řadí mezi instituce působící v oblasti světového turismu, jako je WTO – Světová organizace cestovního ruchu, IHA – Mezinárodní hotelová federace, UFTA – Univerzální federace cestovních kanceláří. Z původně evropské organizace se vyvinula v největší sdružení svého druhu na celém světě. Počet členských zemí se blíží čtyřem desítkám. Kromě Austrálie jejích zhruba půldruhého tisíce  členů svou publicistickou činností pokrývají více jak sto milionů čtenářů, posluchačů a diváků médií na všech kontinentech.

O vyjádření jsem požádal některé z účastníků slavnostního vyhlášení:

Ing. Jiří Behenský, zástupce hejtmana Karlovarského kraje
Je to již druhý ročník akce, kterou považuji za užitečnou zejména proto, že se zde opět sešli lidé, jejichž společným zájmem je cestovní ruch. V této době cestovní ruch trpí jedním velikým nedostatkem, a to že o něm v naší rozhárané společnosti absolutně chybí pozitivní informace. Většina médií orientuje své pracovníky, aby sháněli výhradně negativní informace a oni mohli publikovat něco mimořádně hnusného či nepříjemného. Následkem toho je veřejné mínění o dotyčném území takové, že si lidé říkají: „No, tam já nepojedu. Tam je to samý malér,“ což je pro cestovní ruch mor. V Karlovarském kraji jsme to zažili v návaznosti na povodně. Záplavy se Karlovarského kraje v podstatě netkly, škody byly minimální. Přesto zájem turistů klesl o čtvrtinu. Negativní informace způsobují české ekonomice šílené ztráty. Naštěstí vzdor těmto ekonomickým sabotážním Pán Bůh Karlovarskému kraji nadělil úžasné léčivé přírodní zdroje. Tato koncentrace je evropsky neobvyklá. Františkovy Lázně, Kynžvart, Jáchymov, Mariánské Lázně a  v neposlední řadě Karlovy Vary. Kromě nich máme spoustu dalších nesmírně atraktivních turistických cílů. Město Cheb s obrovskou historií a památkami, Kladskou, Bečov s relikviářem sv. Maura, zámek Kynžvart, který obdržel cenu UNESCO, zámek Mostov, kde si porcelánka udělala muzeum. Máme tady celou řadu průkopníků, kteří se snaží o obnovu památek jako je pan Palacký na Horním Hradě, pan Los na hradě Hřebeny, pan Pumr z Vildštejna. Jsme krajem úžasných turistických atraktivit, které se vzájemně doplňují.

Roman Vacho, prezident Národní federace hotelů a restaurací České republiky a generální ředitel Grandhotelu Pupp
Je zřejmé, že Národní federace hotelů a restaurací České republiky dokázala odhadnout to, čeho se nedostává v rámci oceňování na celostátní úrovni. Cestovní ruch se ale neodehrává pouze v rámci Prahy, ale celé České republiky. Proto i lidé, kteří pracují v regionech si zaslouží, aby byly společensky doceňováni. Karlovarská sekce Národní federace hotelů a restaurací České republiky se rozhodla pro dva takové protipóly. Ocenit toho, kdo nám přiváží hosty a je nejproduktivnějším touroperátorem pro Karlovarský kraj a z nás hoteliérů toho, který za uplynulý rok udělal největší kus práce a měl dobré ekonomické výsledky. Proto jsme letos již podruhé vybrali nejproduktivnějšího touroperátora a hoteliéra roku 2002 v Karlovarském kraji.

Generální ředitelka Sanija Chalili a obchodní ředitelka Jana Dvořáková, Jason Travel
Jason Travel zde po revoluci s rusky hovořící klientelou začal jako jeden z prvních, a to v době, kdy se od ní téměř všichni odvrátili. Cena nás potěšila a věříme, že atraktivity Karlovarského kraje budou i nadále jedním z prvořadých turistických cílů. Že jejich propagace a prosazování na zahraničních trzích bude v daleko větší míře záležitostí také státních a samosprávných orgánů tak, aby to nebylo pouze na bedrech podnikatelských subjektů. Obě osobně máme Karlovarský kraj velmi rády. Je zde krásně. Je unikem ve střední Evropě. Prožili jsme zde třicet let života. Je zde co ukazovat a věříme, že si to nezkazíme ani do budoucna.

Miroslav Navara, generální sekretář České asociace novinářů a publicistů cestovního ruchu
Po šesti letech v Praze opět zasedal Řídící výbor FIJET. Je svoláván pro to, aby řešil interní věci Mezinárodní organizace novinářů píšících o cestovním ruchu a připravoval koncepce a bavil se o tématech, která hýbou světem. Pravda je, že je živá doba, protože jsou-li na spadnutí válečné konflikty, bude mít cestovní ruch problémy. Hledali jsme, co účastníkům zasedání kromě Prahy ukázat. Do Karlovarského a Plzeňského kraje se jich s námi vydalo kolem třiceti. Jsou s různých zemí – od Mexika až po Ukrajinu. Pro kraje Karlovarský a Plzeňský jsme se rozhodli proto, že už sami o sobě je devizou. Kumulují řadu turistických atraktivit, a to nejen ve sféře lázeňství. Z proslulých firem mám na mysli třeba Karlovarský porcelán nebo Karlovarskou Becherovku či Plzeňský Prazdroj.

přibližujeme se ke květnu 2004, který je vstupním termínem přičlenění zemí středovýchodní Evropy k Evropské unii jako dalšímu kroku vytvoření politicky a ekonomicky jednotné Evropy.  Pro členské státy Evropské unie to představuje jedinečnou politickou příležitost k rychlé unifikaci Evropy. Pro nás a ostatní kandidátské země to představuje výzvu a příležitost k vynaložení značného úsilí k naplnění Haagských kriterií. I když vnější pohled na přechodné období posledních 13 let našeho vývoje je provázen uznáním představovaným ku příkladu 28% zvýšením příjmů na obyvatele za období 1997 až 2002, tak není možné přehlédnou fakt, že nové kandidátské země jsou  v průměru mnohem chudší ve srovnání se zeměmi EU. Měřeno v porovnání nákupní sily naše příjmy  na hlavu představují pouze 40% průměrných příjmů na obyvatele EU.  Všeobecně se předpokládá, že po roce 2004, tedy roce rozšíření Evropské unie dojde k dalším strukturálním změnám a ověřovacímu procesu v nově přijatých zemích. Hlavní změnou pro nás bude akcelerace integračního procesu. Toto očekávání bude mnohem relevantnější než otázka „Co to všechno bude koho stát“ , jak se to koho dotkne.

Členové Národní federace hotelů a restaurací České republiky hotelů a restaurací jak přítomností dnes již 18 mezinárodních hotelových  společností, které jsou jejími členy, tak i členstvím v Mezinárodní asociaci hotelů a restaurací, ale zvláště členstvím v HOTRECu, tedy konfederací národních asociací hotelů, restaurací a kaváren členských státu EU žijí a čerpají z mezinárodního průmyslu a prostředí Evropské unie. Máme možnost konkrétního pohledu na budoucnost. Dokument shrnující na 379 stranách na němž se podíleli Sergi Corbolán, Eric Dresin a Francesca Fuccella pod názvem „250 opatření Evropské unie, které se dotknou sektoru hotelů, restaurací a kaváren“ nás seznamuje nejen s obsahem změn, ale i potřebou managementu očekávaných změn. V tomto směru jsme měli již první jednání s kolegy Rakouské svazu hoteliérů, abychom se připravili na řešení kapitoly sociálního dialogu v uvolnění trhu pracovních sil a jejich sociálních podmínek. Semináře na tato témata jsme zařadili do naší činnosti v tomto roce. O důležitosti rychlého seznamování s jednotlivými kapitolami oborové problematiky v procesu rozšíření EU svědcí fakt, že  téma bylo hlavní náplní výroční konference rakouských kolegů na které jsme byli hosty.

Sotva existuje jiné odvětví než odvětví hotelového a gastronomického průmyslu, které je tak silným výrazem iniciativ a působení soukromého podnikatele jako účastníka trhu. Slogan „Více privátu a méně státu“ je zde již dlouholetou skutečností více než kdekoliv jinde. Potěšitelné konstatování však představuje širokou paletu úkolů jejichž řešení od každého podnikatele bude vyžadovat značné úsilí nejen v oblasti kvality řízení, ale změně myšlení moderního podnikatele. Jsou však úkoly, které nelze odejmout státu. Hotelnictví a gastronomie  patří k těm málo odvětvím, které jsou současně náročné na pracovní sílu a kapitál. Jsme totiž oblastí služeb a musíme sloužit. Pro mnoho z nás hanlivé slovo, ale je to slovo opravdu hanlivé. Dokážete si představit náš obor bez přátelské, srdečné a vstřícné služby ? Já nedokážu. Tento problém má i svojí druhou stránku. K udržení postavení na trhu jsou nepřetržitě, podtrhuji nepřetržitě,  nutné investice a jejich návratnost. Chyba v rozhodnutí o strategii nebo taktice představuje ohrožení existence. Sektor hotelů a restaurací je celosvětově největším tvůrcem pracovních příležitostí. U nás se počet pracovníků v pohostinství díky soukromému podnikání za poslední dekádu zdvojnásobil. Podnikatelé tedy vědomě a dobrovolně převzali vyšší sociální odpovědnost za své zaměstnance, vědomi si své odpovědnosti a jsou předpoklady dalšího růstu podnikání v cestovním ruchu. Sektor našeho průmyslu a podnikatelé si za takové převzetí sociální odpovědnosti při stále rostoucí ceně pracovní síly zasluhují pochopení, respekt a ohleduplnost od vlády a státní administrativy v otázkách investiční politiky a  systému daňového zatížení. Přešlapování naší současné vlády v otázce, zda zahrnout sektor našeho průmyslu do snížené DPH, či nikoli je jen tancem nad možnostmi řešení.

Dámy a pánové,
na této konferenci hovoříme o etice podnikání. Rád bych Vás nyní seznámil s příkladem, jak neeticky se chová náš stát a jeho instituce k našim podnikatelům. Je nutné i říci, že tyto zdi věhlasné poslanecké sněmovny  k tomu vytvořily prostor. NFHR ČR se v současné době rozebírá placením různých poplatků, které musí podnikatelé a členské subjekty, kromě státních daní, odvádět na různá místa, z nichž nejbolestivějšími jsou poplatky z autorských práv.
Dovolím si jen malou ukázku pro pochopení.
- před několika lety pouze  – OSA
- nyní + Intergram, OOAS, Dilia, sportovní přenosy
- všichni chtějí poplatky, kdy se to zastaví
- jen pro ukázku – můj hotel – 228 pokojů – všechny poplatky, jak je chtějí pseudo občanská sdružení + koncesionářské poplatky  mne stojí cca 900 tis Kč za rok , což je dámy a pánové za obsazený pokoj cca 22 Kč denně, je to jen pro srovnání stejná částka, kolik mne stojí úklid pokoje  nebo všechny doplňky, které můžete v ***** hotelu dostat., včetně pantoflí
- a já se ptám, je to adekvátní ????
- celý problém vznikl zde u Vás !!!
- je hotelový pokoj veřejným prostorem ???
- páni poslanci, takto jste rozhodli a rád bych se Vás zeptal, zda Vám bude milé, až budete někde přenocovat po Vaší náročné práci a ve dvě hodiny ráno se na Vás přijde někdo podívat s tím, že ten prostor je přece veřejný

Na tomto místě se ministerstvo kultury, přesto, že mám pana ministra ve velké oblibě,  dívá zcela přehlíživě bez pravidel limitů na podnikatele, kteří rozvíjí své kapacity a fyzické standardy v zájmu dosažení lepšího postavení ve stále tvrdší soutěži na trhu. Mimo obchodního rizika z převyšující nabídky nad poptávkou musí více a nejrůznějším subjektům autorských práv platit i bez ohledu na to, jestli jejich výkony jsou našimi hosty vůbec sledovány. Státu se musí vždy vyplatit vytvářet příznivé podnikatelské prostředí ve kterém je možné dát přednost pravidlům etiky, které musí platit pro všechny účastníky procesu. Bez takového prostředí je polemika o podnikatelské etice jen intelektuální výměnou názorů. Demokratický systém se neobejde bez stanovení rámcových podmínek vyhovujících aktuální situaci nebo politickým cílům i když to nemusí  vždy vyhovovat podnikatelským rozhodnutím. Nepatří sem však podmínky probouzející neférové jednání a neplatí to pro unáhlené změny v daňovém zatížení.

Hovořím-li o příznivém podnikatelském prostředí, pak mám tedy na mysli malé podnikatele, na jejichž budoucnost bude vyvíjen největší tlak zvyšujícího se nedostatku pracovních sil, zvyšujících se vstupů z jednotného trhu potravinami, otázka bezpečnosti hygieny pokrmů je hitem Evropské unie a představuje vysoké náklady do vybavení kuchyní moderními technologiemi a celé řady dalších novostí. Malé podniky jsou řízeny zdola a musí si na rozdíl od velkých hotelových podniků řízených shora, samy poradit. Naskýtá se tedy problém celoživotního vzdělávání, jazykové vyrovnávání a tedy dostatku času a finančních prostředků k přeměně podnikatelského myšlení jehož úspěch je možný dnes již jen cestou komplexního vědění. Co teprve snaha získat náskok před stále tvrdší konkurencí těch větších. Právě malé hotelové a restaurační podniky se podle svých prostředků snaží zjednodušit obecné nároky na své fyzické standardy ubytovacích zařízení, malé restaurace budou trápeny předepsanými podmínkami hygieny a bezpečnosti pokrmů. Již v této rovině se rodí prvky neetického, klamavého  chování k zákazníkovi i nefér jednání vůči vyšší dokonalosti směřujícímu profesionálovi. Nastolit dobré etické podnikatelské prostředí vyžaduje hodně vědomostí k učinění praktických kroků. Protože není nutné to co víme, ale to co umíme. Etické chování je v činech, výsledcích našeho jednání.

Vyzývám Vás a nás všechny k praktickým krokům ke zlepšení pravidel etického podnikatelského chování. Začínám tady, na půdě poslanecké sněmovny. Česká republika nemá tradici lobbyingu. My jsme bohužel, bližší pravidlu „Ruka ruku myje“, které chápeme jako „systémové zastupování zájmů“ Museli bychom se podívat do jiných  států, kde každé hospodářské odvětví má zastoupeny své vlastní zájmy v centru politického a hospodářského života, tedy v centru, kde se rodí další kroky, omezení nebo uvolnění pro ten který obor, v  zájmu předávání informací a komunikace dosažení vlastních cílů a zájmů. I v těchto otázkách je třeba se učit. A já Vám slibuji, že se učit chceme a budeme. Víme že to nutně potřebujeme.

Význačný český státník v minulém století řekl, že není dobré praxe bez poznání správné teorie.

Vážený pane prezidente, dámy a pánové,

Roman Vacho

Cestovní ruch potřebuje mír. Přináší poznání, zábavu a k tomu i porozumění. Jako takový vyjadřuje úsilí budování míru a bezpečnosti v progresivně se rozvíjející společnosti. Skutečnost, že do cestovního ruchu se investují stovky miliard dolarů ukazuje, že cestovní ruch nebude jen hlavním průmyslem, ale i mohutným, nejdůležitějším a nejlepším průmyslovým odvětvím na světě. Zatímco věda a technologie ubírají pracovních míst, tak cestovní ruch je největším tvůrcem pracovních příležitostí. Není lepší přispění lidským vztahům než probuzení ekonomiky. Cestovní ruch je tou nejlepší zárukou, kterou v míru můžeme mít. Vyhovuje zájmu milionů lidí udržet stabilitu, klid a ukázat to nejlepší z našich tradic, nabídnout nejlepší vína a pohostinnost. Žijeme v období privatizace. Mír není jen národní, regionální nebo mezinárodní motivací. Je vyjádřením  každé soukromé společnosti, každé soukromé osoby. V tomto duchu je vyjádřené přání ujištěním budoucnosti. Pro cestovní ruch je důležité, aby poznal svou odpovědnost vůči světu a učinil vše co je v jeho silách pro zachování míru jako jediné odpovědi těm, kteří podněcují zlobu.

Druhou částí přání do nového roku 2003 je prosperita. Úspěšná budoucnost je závislá na totální orientaci na hosta. Pro dosažení úspěchu je nutné opustit amatérský chaos a nahradit jej dostatečnou mírou profesionality. Musí nám stále více záležet na pochopení vyšší úrovně potřeb, kterými jsou přátelskost a vytváření prostředí, uznání s pochvalou, dosažení postavení a seberealizace. To všechno jsou věci, které k hotelnictví a gastronomii musí patřit, aby bylo možné udržet postavení na trhu nebo jej vybudovat jako výhodu v soutěži o hosta. Bez uvědomění si kvalitativních tendencí, není možné přistupovat ke zlepšování. Je potřebné se bránit legislativním úpravám, které brání a omezují tvůrčí prostor, avšak na druhé straně je potřebné vnímat vývoj a respektovat existenci standardů spojených s odpovědností státu za péči o zdraví obyvatel. Hotely a restaurace mají své problémy, které musí řešit. Dosažení prosperity není však oním problémem. Je podmínkou jejich řešení. Celoživotní vzdělávání je nezbytností komplexního pojetí. Musíme se intenzivně připravovat na obchodní a personální situacím, která vznikne po přičlenění naší republiky mezi státy Evropské unie. Čím více a včas získáme potřebné informace, tím lepší bude naše rozhodování, růst profitability a vytváření soutěžeschopného prostředí.

Národní federace hotelů a restaurací České republiky je oním prostředím strategického myšlení nad budoucností, ale i cesty překonání provázející reálný život. Čím více bude těch, kteří své dnešní přístupy budou spojovat s úspěšnou budoucností, tím lépe bude nám všem, zaměstnaným i zaměstnavatelům v uvědomění si vzájemné odpovědnosti a nového pojetí spolupráce.

Takový je analytický pohled Národní  federace hotelů a restaurací České republiky na vyslovené přání úspěšného vstupu do nového roku 2003.

Roman Vacho
prezident NFHR ČR

Lidský faktor výrazně ovlivňuje i vznik a průběh všeho co souvisí se světem lidí. Dominantní roli pak sehrává při utváření a chování zájmových skupin. K jakému směrování dochází u Národní federace hotelů a restaurací České republiky jsem se zeptal jejího prezidenta pana Romana Vacho.
Lidská dimenze je pojem, který spadá spíše do sféry filozofických úvah. Národní federaci ovlivňuje ze dvou stran. Přístupem a jednáním těch, kterým členské firmy Národní federace prodávají služby – našich hostů a z druhé strany, jakoby zevnitř, přístupem nás, členů Federace.
Pokud bych chtěl hovořit o vlivu lidského faktoru v rámci Národní federace hotelů a restaurací České republiky, je rozhodující už proto, že jsme profesní, lobbystickou platformou lidí, společně  hájích zájmy povětšinou vzájemně si konkurujících firem.

Národní federace hotelů a restaurací České republiky se nachází v třináctém roce existence a vy jste doposud jejím nejmladším prezidentem.
Myslím, že hlavním z momentů, který rozhodl o směrování volby prezidenta, byl spíše mnohaletý tlak na přesun větší míry činnosti Národní federace mimo Prahu. Nicméně v  existenci jakéhokoliv zdravě se vyvíjejícího uskupení lidí vždy po určité době dochází ke generačnímu posunu. I z toho důvodu jsem rád, že jsem přesvědčil své kolegy o tom, aby se prezidentství podruhé za dobu trvání Národní federace přesunulo mimo hlavní město. Shodou okolností rovněž do jednoho z významných lázeňských center České republiky a cestovního ruchu vůbec, tentokráte do Karlových Varů.

Drtivá většina firem a sdružení lidí je posuzována podle člověka stojícího v jejím čele.  Jak vnímáte to, že prezidentství přebíráte po takových osobnostech jako jsou generální ředitel hotelu Inter.Continental Pavel Hlinka, předseda představenstva a generální ředitel akciové společnosti Lázně Luhačovice Josef Krůžela a váš bezprostřední předchůdce generální ředitel hotelu Holiday Inn Congress Prague Centre Jan Filip?
Jako obrovský závazek úspěšně na ně navázat a závazek sloužit společné věci Národní federace. Proto byla Federace založena, proto do ní její členové investují nejen formou členských příspěvků peníze, ale i  svůj čas, proto si v ní volí své představitele. Jedním snad z našich nejdůležitějších zájmů v rámci České republiky pak je pomáhat posilovat pozitivní image Federace v očích obyvatel Česka.  Není totiž účinnějšího spojence, nad veřejné mínění. I ze všech těchto důvodů jsem přesvědčen, že je dobře, že funkce prezidenta, který získá důvěru svých kolegů, je funkcí čestnou. Takže se budu po celé své volební období snažit pokračovat v pozitivním trendu, který nastartovali mí předchůdci.

Jaké hlavní cíle si Národní federace hotelů a restaurací České republiky stanovila pro příští dvouleté období?
Rozbory, které jsme předložili výroční konferenci ilustrují, že celosvětová recese, kterou cestovní ruch pociťuje, začala již v letech 1997 a 1998. Není důsledkem (jak někteří zdůvodňují) jedenáctého září nebo povodní v Holandsku, Francii, Německu či Česku. Pokud se podíváme na hospodářské výsledky, je zřejmé, že dosud neskončila. Velmi intenzivně se proto v současné době zamýšlíme nad tím, jak prostřednictvím společného postupu členů Národní federace pomoci firmám překonávat její důsledky. Bohužel, žádná živelná pohroma nedokáže českému cestovnímu ruchu tak ublížit, jako on sám sobě. Jako příklad mohu uvést kampaň  po srpnových povodních: „Nejezděte do Česka!“  nebo  úspěšně realizovaný Summit NATO, na nějž jedinou reakcí byla kritika tzv. předimenzovaných preventivních opatření.
Pokud vezmeme Prahu coby kongresovou destinaci, opět jsme, jako v roce 2000 po skončení Výročního zasedání Mezinárodního měnového fondu a Skupiny Světové banky, promarnili obrovskou šanci.

Dotkl jste se Česka coby kongresové destinace…
Jedním terčů oprávněné kritiky, na nějž Národní federace zaměřujeme svoji pozornost je Kongresové centrum Praha, kde se trvale „honí vítr“. Tam (vyjma Výročního zasedání Mezinárodního měnového fondu a Skupiny Světové banky a Summitu NATO) není jediný výrazný kongres. Proč? Když na udržení takovéhoto objektu přispívají občané ze svých daní. Jak se Praha jako kongresová destinace profiluje, když její největší kongresové zařízení neprodukuje to, co by mohlo a mělo? Je nutné najím společnou platformu pro komunikaci Národní federace s pražským magistrátem či Pražskou asociací kongresové turistiky, která léta zmírá na úbytě. V zájmu členských firem Národní federace cítíme potřebu ji oživit nebo nahradit něčím funkčnějším. Řada členských firem je součástí mezinárodních řetězců. Lidé z jejich ústředí se často podivují na tím, jak je možné, že kdosi zahazuje tak obrovské šance využít neskutečný potenciál srdce Evropy. Podivují se nad tím, že v Praze není desetinásobně více kongresů a díky nim stovky navazujících akcí expandujících do všech míst České republiky.

Promiňte, pane prezidente, ale tohle je tisíckrát obehraná písnička. Cestovní ruch v Česku téměř nikoho nezajímá. Málokdo je ochoten jej vnímat, že je pro Česko neskonale lepším zaměstnavatelem, než projekt „Česko – montážní hala světa“, o němž se v minulém Všudybylu zmiňuje váš kolega Zdeněk Chládek, ředitel z hotelu Expo. Že je pro českou ekonomiku daleko výnosnějším byznysem, než vývoz oceli nebo automobilů. Lídři lídrů (při naší zastupitelské demokracii) to zdůvodňují, že není společenská poptávka. A jsme opět u lidské dimenze. Za postavení cestovního ruchu v Česku prý může nezájem lidí a nedostatečná schopnost (koho?) je přesvědčit o tom, že je v jejich osobním zájmu, aby pro ně cestovní ruch vytvářel pracovní a podnikatelské příležitosti, aby na ně vydělával.
Ono je to tak trochu dáno historicky. Území Česka vždy, v rámci systému, jehož bylo zrovna součástí, patřilo mezi průmyslově nejvyspělejší regiony. Ať za Rakouské monarchie, či před Druhou světovou válkou, kdy vzdor své velikosti patřilo do první desítky nejprůmyslovějších zemí světa. Totéž je možné konstatovat i o období do roku 1998, kdy je ale jeho postavení možné zlehčovat tvrzením: „mezi slepými jednooký králem“.
Mnohé je opravdu o lidech. Nejen o veřejném mínění a tzv. společenské poptávce. Je to (jak už jste uvedl) i o lidech stojících v čele institucí, jejichž posláním je podpora podnikatelských aktivit cestovního ruchu v České republice a propagace Česka jako turistické destinace. Velice příjemný pocit mám z posledních jednání s Českou centrálou cestovního ruchu, s jejím novým ředitelem panem Davidem Gladišem. Je zde znát velice svěží vítr, i když pochopitelně, je to na začátku. Je to otázka filozofie, finančních prostředků, jimiž Česká centrála cestovního ruchu disponuje. Mám pocit, že filozofie, kterou pan David Gladiš jde, je správná a má logiku.

Logika, to je zákonitost či dokonce axiom. Je logické, že nesvornost dává prostor chaosu v hodnotové hierarchii, díky němuž se vnímání hospodářských efektů z cestovního ruchu ocitlo v Česku na periferii. Nu což, doma prý nikdo není prorokem. Národní federace hotelů a restaurací České republiky je ale reprezentantem českých hoteliérů a restauratérů i v zahraničí.
Ano, jsme členy HOTRECu, což je asociace národních hotelových asociací v rámci Evropské unie a přidružených členů. Ne, že by jiná sdružení nebyla schopna Česko dobře reprezentovat, ale každý stát v HOTRECu podle regulí může zastupovat pouze jediná organizace. Naším posláním proto také je, učinit další  výrazné korky k potvrzení postavení  Národní federace hotelů a restaurací České republiky jako silné profesní organizace, která je schopna reprezentovat zájmy oboru nejen v zahraničí ale i v rámci struktur České republiky. Pokud si vezmeme, kolik procent hrubého domácího produktu je tvořeno službami cestovního ruchu a že zhruba deset procent práceschopného obyvatelstva pracuje v gastronomii a hotelovém průmyslu, je to obrovské množství lidí. V základních věcech je třeba, aby všechny profesní organizace: NFHR ČR, HORECA, SPOLHOST, UNIHOST táhly za jeden provaz už proto, že máme společný cíl, vytvořit co nejlepší zázemí pro práci podnikatelských subjektů. Ne vždycky se nám to daří. Národní federace hotelů a restaurací České republiky se chce pokusit zahájit další kolo jednání o vytvoření silného uskupení, které bude hájit zájmy českého hotelového a restauračního průmyslu, podnikatelů a podnikatelských subjektů.

Má to cenu, když zanedlouho bude Česko součástí Evropské unie?
Bezesporu. Už proto, že teď je ještě prostor pro to, aby  Česko v rámci Evropské unii patřilo co nejkratší dobu mezi ty tzv. méně vyspělé státy. Náš vstup do Evropské unie totiž nebudou provázet samá pozitiva. Velkým úkolem, který nás v letošním roce čeká, je proto otázka přípravy členů na vstup do Evropské unie. Jsme přesvědčeni, že se změní řada podmínek. Naším úkolem je přesvědčit členy Národní federace hotelů a restaurací České republiky, že vstup do Evropské unie je pro nás nezbytný a že musíme připraveni této obrovské šance využít. Hotelový a gastronomický průmysl v České republice totiž má všechny předpoklady být právoplatným a prosperujícím členem obrovského evropského trhu zejména proto, protože cestovní ruch není pouze o infrastruktuře. Její vysoká úroveň je samozřejmostí. Byznys kolem cestovního ruchu je především o cílech, jimiž Česko neskutečně velkoryse oplývá.

Všechno musí mít nějaký příběh. Život musí mít příběh, kniha musí mít příběh, dokonce i taková kniha, kterou právě otvíráte.  Vše okolo nás musí mít příběh, jinak by bylo vše šedivé, jednotvárné a nikoho by vlastně ten život netěšil.

Příběh této knihy začal jedno ráno, velmi brzké ráno. Bylo po velké akci, kterou jsme s Vladimírem, tedy „Mertlasem“, společně organizovali v hotelu Atrium Praha, dnešní Hilton.

„Pořídím si hotel, tedy hotýlek a bude tam perfektní hospoda a na baštu tam budou jezdit lidi až z Prahy. A ty mi řekneš, jestli jsem se zbláznil právě nyní, nebo jestli se z toho zblázním, až to bude fungovat,“ povídá „Mertlas“ a pomalu jsme usrkávali z poloprázdných sklenic.
Bylo mi jasné, že až odezní únava po akci, po usrkaných skleničkách a nastoupí nový, jasný den, zvítězí zdravý rozum.

Nezvítězil a příběh pokračoval.

První návštěva, kterou jsme podnikli do „Mlejna“ byla pro mne katastrofickým příběhem.
Vypadla na nás vrata, kterými jsme se vloupali do polorozpadlého, obrovského, studeného stavení. Vláčel mne po trámech do něčeho co možná bude jednou první patro.
„Tady bude koupelna, na posteli kanafasové peřiny a za oknem truhlíky s muškáty. Nad námi bude ještě jedno patro a to bude stejně jako to první, připomínat přenocování u pana mlynáře.“
Koukám nahoru, střecha nikde, jen ten bledý měsíc se na nás tak trochu pošetile usmíval, jako kdyby tomu příběhu nevěřil a říkal si “Co ty dva zoufalci tady vymýšlí za nesmysly.“
„Tady bude kuchyně, musíš mi říct co k tomu budu potřebovat a jak se to sem vejde a vedle bude hospoda. Taková moje. Žádná kravata, ale jídlo, že se po něm každý olízne. Žádný „hochmóbl“, ale pořádnej žvanec.“

Tak to je počátek příběhu, který nám začal „Mertlas“ vyprávět.

A jak se mu daří ten příběh vyprávět dál ?

Někomu se ten příběh líbí, někomu ne. Ale co je nejdůležitější? Ten příběh tady je a bude. Není nic horšího, když někdo dělá hospodu a hotýlek a žádný příběh svým hostů nenabídne. To je něco tak impotentního, že se nemůže majitel divit, když k němu nikdo nechodí a nejezdí.

A Spálený mlýn má jedno velké štěstí. Hosté do něho jezdí a jedí a pijí a….. ten příběh poslouchají.

„Mertlas“ je od Boha obdařen příběhy vyprávět. I tato kniha je příběh. Není to obyčejná kuchařka. Je to řada příběhů, které se ve „Spáleném mlejně“ odehrály. Prožili je spokojení hosté.

Přeji Vám, ať se Vám popsané příběhy, které pak sami zkusíte vyprávět nad plotnou v kuchyni líbí a hlavně chutnají.

Roman Vacho

Roman Vacho:
Moje bible?
Hotel Arthura Hailyeho!

Váže se k místu, kde Pupp stojí, nebo k samotnému Grandhotelu, nějaká legenda?
O pověsti se žádné historické prameny nedochovaly, ale pravdou je, že jsme jedním z nejstarších hostinských domů u nás. Už v roce 1701 – na místě, kde je dnes naše kavárna – vznikl první větší společenský sál. Jmenoval se Saský a sloužil k setkávání šlechty a představitelů města, ke kulturním radovánkám a společenským akcím. Čili – mít možnost řídit dům, který má třísetletou historii, to už možná na nějakou báchorku vydá.
Mladík Roman Vacho obsluhoval Michaila Gorbačova, a nejen jeho, a nebylo to v Puppu, ale kdysi v Berlíně… Vyprávějte!
Když vezmeme, že to bylo 7. října 1989, mně bylo něco málo přes jedenatřicet let, tak to byl čas, jež je spojen s osudy nás všech. Na jedné straně se v berlínském Paláci republiky konala obrovská recepce ke čtyřicátému výročí NDR, na druhé straně byly na Alexander Platzu transportéry, zhlížející na obrovské demonstrace proti rozdělení Německa. V té době jsem pracoval v pražském Paláci kultury v Praze a s berlínským Palácem republiky jsme si vyměňovali pracovní týmy. Tak jsem se v Berlíně ocitl. Venku bylo husto, Michail Gorbačov, nedbaje varování, si oblékl speciální kabát, a vydal se ven pěšky. Přešel celé Unter den Linden až k Brandenburské bráně. Než se na cestu vydal, tak se se mnou rozloučil. Letos v létě jsem se s ním setkal znovu. U nás, v Grand hotelu Pupp, strávil několik dní. A já zjistil, že obrovské charisma, přestože mu je jedenasedmdesát let,  mu zůstalo. Pan Gorbačov není jen osobnost, musí v něm být něco víc, když dokázal přesvědčit tehdejší politiky na celém světě, že mají komunismus rozpustit a rozpustit ho bez zásadních válečných konfliktů. Musí být nadán nějakou aurou, která ovlivňuje myšlení dalších lidí…
Němčinu nejspíš ovládáte, jak když bičem mrská!
Myslím že ano, moje maminka se za svobodna jmenovala Brigita Hartig a já se narodil v Liberci. Do hoteliérské rodiny. Už praděd mé maminky měl vlastní hospodu – v kopcích nad Libercem, na Smržovce. A bratr babičky pracoval pětadvacet let pro Hilton Corporation v USA a Kanadě.
Po roce 1989 do Karlových Varů a Puppu zavítali potomci rodu, který tento Grandhotel založil. Setkal jste se s nimi?
V té době bylo zapotřebí zabezpečit ochrannou známku Grandhotelu Pupp a jeho tehdejší ředitel, pan inženýr Háma – apropó, jeho syna Aleše určitě znáte z televizních obrazovek – vyvolal jednání s posledními neteřemi rodiny Puppů. Jedna bydlí v Německu, druhá v Rakousku. A ony, bez nároků na nějaké finanční odškodnění, přiznaly akciové společnosti Grandhotel Pupp ochrannou známku, za což mají, stejně jako jejich potomci, do skonání věků v Grandhotelu Pupp každý rok čtrnáctidenní pobyt zdarma. Využívají to, zejména před svatodušními svátky. Teď, v září, jsme dvě jejich rodiny hostili. Na popud mé manželky jsme před pěti lety opravili hrobky, které předkové Puppů v Karlových Varech mají, a soustavně o ně pečujeme.
Když vám navrhli, abyste se stal generálním ředitelem Grandhotelu Pupp, pomyslel jste si – to je sen! Anebo – to bude problémů!
Pamatuji si to úplně přesně – bylo to 22. prosince 1996. Nebyl jsem v Puppu nováčkem, přišel jsem tam o rok dříve, z pražského Hiltonu, na post šéfa stravovacího úseku, a to na vyzvání tehdejšího generálního ředitele. Když mě majitelé Grandhotelu řízení Puppu nabídli, cítil jsem obrovskou poctu a obrovskou výzvu. V té chvíli se mi splnil sen. Biblí mého oboru je pro mě kniha Arthura Haileyho Hotel. Když jsem ji před mnoha lety četl, vybral jsem si hlavního hrdinu za svůj vzor.
Tak to je k nevíře, víte, jakou mám pro vás připravenu další otázku? Tuhle – představte si, že by vás Arthur Hailey oslovil: Napíšu Hotel, díl druhý, a bude o Puppu! Zareagoval byste – ano, to bude perfektní detektivka, anebo byste mu oponoval – ne, ne, to bude romance, plná slavných lidí?
Takto bych to formuloval – bude to romantický příběh s detektivními zápletkami.
Jakými?
Pupp se každé léto, v čase karlovarského filmového festivalu, na dva týdny proměňuje v místo nabité hvězdami – herci, zpěváky, režiséry, ale i dramatiky. Pro mě je třeba vždy velmi příjemné setkání s panem Jiřím Hubačem, jehož si vážím jako jednoho z našich nejlepších psavců. Připravit se na všechny tyto lidi, to je vždycky detektivka. Například, když se snažím zjistit, jakou značku doutníku má nejvíce oblíbenu režisér Miloš Forman. Anebo, když pro Woody Harelsona sháním, na jeden talíř, sedm druhů zeleného salátu. Jistě, první je hlávkový, druhý čekankový. Ale co těch dalších pět?! Anebo – hvězda si zapomene třeba šle. Komu zavolá? Řediteli hotelu přece. Takže mám připravenu řadu pánských propriet, nejen šle, ale třeba i manžetové knoflíčky. A skoro vždy jsou ty propriety potřeba.
Zaskočila vás nějaká hvězda přáním neuvěřitelným?
Ne. Buď jsem měl štěstí, anebo se u nás zatím neubytovala taková satórie, která by nás potrápila.
Jste na svůj personál pyšný?
Přísný i pyšný. Ovšem slovům personál či zaměstnanci se bráním, používám raději termín spolupracovníci. K celkovému dobrému obrázku hotelu přeci potřebuji, abychom my všichni, a je nás dohromady kolem dvěstěčtyřiceti, společně spolupracovali.
Vedle lidí – jaké jsou největší devizy Puppu?
Pokoje – velké a zajímavě dekorované. Svět je dnes spíše zmačkává, nám zůstala velkorysost přelomu 18. a 19. století, kdy jejich půdorys vznikl.
Jste ekonomicky efektivní?
Ano, velmi.
Jaká je vaše běžná klientela?
Dělíme ji do tří skupin – na hosty individuální, především z Bavorska, z Varů jste v Norimberku za pouhou hodinu. Pak máme velmi významnou skupinu klientů českých – Grandhotel Pupp je jednak mimo hlavní sezónu hostitelem řady sympózií, v sezoně pak i hotelem golfovým. A do třetice – početné turistické skupiny k nám míří z Asie, především z Japonska.
A co arabští šejkové?
Vloni u nás pobývala sama sestra saudskoarabského krále s celým doprovodem, princezna Gomache. To byla opravdu náročná klientela, i když pochopitelně ekonomicky výnosná. Princezna s sebou měla dokonce svého kuchaře, kterému jsme vyhradili část naší kuchyně…
…a vaši hoteloví detektivové museli zbystřit všechny své smysly…
Mým požadavkem a přáním je, aby v hotelu byli vidět co nejméně. Ale bezpečí a klid všech čtyř set padesáti hostů přitom střežili bedlivě. Stává se, že někdy náš host hlásí – ztratili se mi hodinky! Za tři hodiny se omlouvá – promiňte, já je našel! V kapse u županu… Přihodí se ovšem rovněž, že se nám do hotelu sem tam pokusí zamíchat kapsář.
Chcete být hotelem rodinným?
Jsme jím. Pupp je hotel pro oddych, relaxaci a rekonvalescenci, čili my se musíme víc snažit, protože pobyt u nás si většina klientů platí ze své, nikoli z firemní kapsy. A to byste nevěřili, jaký je v takovém případě rozdíl v pohledu na ceny! Jsme třeba jedním z mála hotelů u nás, který deklaruje, že váš čtyřnohý miláček, ať už mňouká nebo štěká, je i naším milým hostem. Taky každý pes, pokud je ohlášen, dostane jako pozornost misku a od pana ředitele šmak–kost, kterou mu do té misky na pokoji naservírují. Ale především máme pochopitelně program rodinný, počínající nachystanými dětskými postýlkami – s červenými slony na povlečení pro holčičky a slony modrými zase pro chlapce. Tvrdíme – u nás se budete cítit jako doma. Abychom to splnili, záleží na přístupu všech – dveřníkem počínaje, přes pokojskou, recepční, číšníka… Jen tak lze docílit toho, že host není jen číslem, jako třeba v třikrát větším hotelu, kde na individuální přístup nemají čas. A jen tak je možné hosta přesvědčit, že svoje peníze utrácí na tom nejlepším místě.
Jak se vám žije v Karlových Varech s hoteliérskou konkurencí, o níž se traduje, že je především ruská?
Není to tak, že by v karlovarských hotelech vládl ruský management. Je ovšem pravda, že kapitál, který teď Karlovy Vary opravuje, se našel hlavně v Rusku. Kdyby ho ale nebylo, polovina lázeňských domů by už možná dávno spadla. Ruský kapitál zainvestoval projekty, nové hotely nebo sanatoria řídí Češi a pracují v nich Češi. A jezdí do nich i klienti z rusky mluvících zemí. To je celé.
Chcete v karlovarském Grandhotelu Pupp zestárnout?
Ač s trvalým bydlištěm v Praze, do Puppu jsem přesídlil s celou rodinou. Když vyjdu na balkon, vidím na hlavní vchod… S Puppem žiju čtyřiadvacet hodin denně. A když žijete, nemáte na stárnutí čas. Určitě by mi nevadilo, kdybych v Puppu mohl se svým týmem ještě nějaký ten rok působit.

Grandhotel PUPP je pojem.

Více než tři sta let vítá své návštěvníky. Generace slavných i nejslavnějších hostů se střídají se zraněnými vojáky světových válek. Jeden z nejslavnějších hotelů nejen naší republiky  přečkal ve své impozantní kráse i  roky reálného socialismu.
Sedíte  letního večera u řeky a nemůžete se vynadívat na prosvětlené ornamenty tohoto skvostu architektury, který nám generace zanechaly.

Grandhotel PUPP je tradice.

Pohostinnost a služba. Hotel není jen o vyspání, nebo utišení  kručícího žaludku.
Musí nabídnout příběh, který chce jeho návštěvník vyslechnout a prožít.  Prožít tak příjemně, že bude chtít námi vyprávěný příběh poslouchat znovu.
Procházíte chodbami a tichými schodišti a možná, že právě za těmito dveřmi vznikaly před desítkami a stovkami let tóny a verše, které znějí do dnes. Pokud budete chtít, určitě je uslyšíte.

Služba a sloužit.

Nikdo nechce sloužit, ale pro nás musí být toto  slovo oproštěno od hanlivého nádechu. Je to naše práce a pokud ji člověk chápe spíše jako poslání, naplnění a cíl svého života, tak jako já, tak to slovo nezní tak ošklivě.

Toto jsou momenty, které musíte respektovat  při vedení svých kolegů, kteří s vámi příběh Grandhotelu PUPP vyprávějí. Zda je ten příběh věrohodný, to již musí posoudit jiní.
Já se o to snažím a jsem přesvědčen, že dědictví našich předchůdců  nepromrháváme, ba naopak.

Roman Vacho
generální ředitel a.s.

není lehko psát tyto řádky.
Společně jsme velmi dobře prošli několik posledních let ve velmi příjemném, přátelském a ekonomicky úspěšném toku času.

Vše se změnilo.

Cestovní ruch, hotelový a restaurační průmysl prožívají nejhorší období za posledních 30. let.
Ano, věřte, že tato informace je pravdivá, a že mnozí z nás se narodili až v době, kdy nemohou tyto časy pamatovat. Světoví analytici předpokládají, a je otázkou zda mají pravdu, že ke stejným výsledkům náš průmysl dojde až koncem února 2004.
Toto jsou velmi prostá fakta.

Co to znamená pro nás ?

- obchodní oddělení předpokládá výrazný pokles maloobchodního obratu proti plánu i proti loňské skutečnosti a věřte, že je to objektivní skutečnost, na které nezmění nikdo a nic, i kdyby se více snažil
- výsledky naší práce jsou mnohem horší než minulý rok
- ztrácíme možnost investovat prostředky do prosté obměny, či nákupu potřebných prostředků na naši práci
- prudce se zhoršuje produktivita naší práce, což znamená, že pracovníci dostávají mnohem vyšší mzdu za méně práce než v předešlém období
- odběratelé našich služeb velmi rychle zareagovali na vzniklou situaci a tlačí nás v cenové politice na hranice možného

Co budeme dělat ?

- budeme redukovat náklady, které redukovat budeme moci
- budeme velmi pozorně sledovat své spolupracovníky a rozloučíme se všemi, kteří nám nepomohou se zvládnutím situace
- budeme dělat vše pro to, aby jsme přivítali v našem hotelu co nejvíce hostů

Co očekávám od Vás ?

- každý host je pro nás zlatá mince
- každý kdo se podílí na přímém styku s hostem je povinen v hostovi vzbudit pocit, že on, či  celý hotel je zde jen pro něho
- každý vidí denně momenty, kde se dá hospodařit úsporněji, prosím, poraďte se se svým nadřízeným a pokud to nepomůže, přijďte za mnou

Doba je velmi složitá, věřte mi a je možné, že bude ještě horší

Váš

Roman Vacho

Ad 2/
Je to tím, že jeho nepřekonatelná architektura byla zachována i přes období socialistického realismu a současná doba přeje tomu, aby byl Grandhotel PUPP přizpůsoben vysokým požadavkům současnosti a současných hostů, přesto, že se velmi dobře daří zachovávat jeho jedinečnou atmosféru, kterou mohli vychutnávat takové postavy světové historie, jako například  Ludvik van Beethoven, Napoleon III, Ema Destinová a mnoho a mnoho dalších.

Ad 3/
Letošní sezóna pomalu končí a je dobré, že jí můžeme hodnotit velmi dobře. Podařilo se nám splnit a překročit všechny stanovené ukazatele a je také velmi dobré, že zaznamenáváme v pěti letech za sebou nejen vzrůst obratu, růst zisku, růst produktivity práce, ale jsme přesvědčeni, že se nám daří také vytvářet stále vyšší počet pracovních míst a vysokou sociální jistotu pro všechny naše spolupracovníky. Možná se někdo bude divit, ale jen za předpokladu toho, že si vybudujete kvalifikovaný a loajální pracovní tým, o který se velmi dobře postaráte, tak budete moci začít rozvíjet svou vlastní firemní filozofii, kterou naplníte očekávání svého majitele.  Kdo si neuvědomí, že velkou prioritou jsou jeho vlastní spolupracovníci, dokonce v některých momentech jsou pro nás důležitější než naši klienti, tak ten ze současných trendů a vývoje  mnoho nepochopil.

Ad 4/
Do kontextu se nehodí

Roman Vacho, 3. 10. 2001

Karlovarští občané by si měli vaše pletichaření a politikaření zapamatovat alespoň do příštího jara.

Roman Vacho
generální ředitel Grandhotelu PUPP Karlova Vary, a.s.

Grandhotel PUPP je tradičním místem, kde se již mnoho let Tourfilm koná. Jsme přesvědčeni o tom, že bez našeho podílu, kterým mimochodem nahrazujeme některé ze státních institucí, protože přístup státu k této oblasti podnikaní je již po mnoho let zcela macešský a málokdo z vládních úředníků si uvědomuje jaké množství našich občanů je v této oblasti zaměstnáno, by se nemohl nejstarší festival na Světě s touto tématikou vůbec konat. Vytváříme takové podmínky, aby festival mohl být pořádán. A v čem vidím přínos pro další rozvoj cestovního ruchu ? Setkávání, předávání zkušeností, novou kvalitu pohledu na propagaci, a  jako nejdůležitější chápu prezentaci  nových technologií, které bude muset celý tento náš průmysl velmi rychle začít umět ovládat a využívat ke komunikaci.  Tím mám na mysli Internet a jeho využití v prodeji našich produktů.

Ad druhá :

Plánů máme mnoho, ale ten nejdůležitější je být skvělým hotelem, který je připraven přijmout hosty, kteří chtějí poznat krásu Karlových Varů, načerpat sílu a pohodu ze všeho co nám příroda nadělila. A je toho opravdu hodně.

Ad třetí :

Zastávám názor, že dobré zboží se především propaguje samo. Proto se s celým svým týmem spolupracovníků snažíme mít dobré zboží. To je alfa a omega snažení v oblasti marketingu.
Oblast propagace je zcela něco jiného. V této oblasti plně sázíme na  nové technologie a komunikační prostředky. Dobré webové stránky, jejich možnost okamžité aktualizace a především pohodlí pro zákazníka, jasně ukazují kam se propagace bude ubírat v dalších letech. Možná to bude trochu škoda pro klasická media, ale i ta si svoje místo na slunci uhájí, ale bude to mnohem menší podíl než v současnosti.

Roman Vacho

generální ředitel akciové společnosti
Grandhotel PUPP, Karlovy Vary